Letní kapela přináší letmý písničkový průlet vybledlou sbírkou fotografií
Nové uskupení okolo zpěváka a výtvarníka Jaromíra Švejdíka alias Jaromíra 99 se jmenuje Letní kapela. Po pár letech fungování, převážně ve stínu covidových lapálií, přichází s bezejmennou debutovou deskou, která zhmotňuje únik řady z nás do lepších, i když ne bezproblémových časů.
Letní kapela je nové uskupení kolem zpěváka a výtvarníka Jaromíra 99 (Priessnitz, Umakart, Jaromír 99 & The Bombers, Kafka Band). Projekt se zrodil během roku 2019, jenže po prvních koncertech přišly covidové zákazy, a fungování kapely se tak odehrálo v částečném mediálním přítmí.
Možná i tento moment dal šestici čas navíc, aby se z původně nezávazného hraní spousty písniček ze všech etap zpěvákova hudebního života, nakonec vyklubala plnohodnotná skupina postavená na novém autorském materiálu.
Právě vydávaná eponymní kolekce je tak pro mnohé posluchače prvním seznámením s další výraznou etapou bohatého kreativního života Jaromíra Švejdíka.
„Název Letní kapela spíš odkazuje na dobu, kdy jsme se s muzikanty scházeli a muzicírovali,“ vzpomíná Jaromír Švejdík. „Při nahrávání jsme v první řadě chtěli, aby z toho byla cítit radost z muziky. Zda jsou letní nebo ne, nehrálo roli. Spíš jsem se snažil, aby texty měly nějakou společnou neviditelnou červenou nit, která dává albu smysl,“ přiznává také coby autor veškerých textů.
„Když se díváš skrze čas, míváš ten pocit, co zatlačí tě do židle, lapáš po dechu,“ zpívá Jaromír ve skladbě Nevěř cizím, která se jako řada dalších položek alba vrací v čase nazpátek. A je jedno, jestli se jedná o čas odsunu Němců ze Sudet, nebo pozdější prožívání komunismu, v drtivé většině v rodných Jeseníkách.
Pouze výjimečně jsou skladby zavěšeny v současnosti, ale i ty se většinou drží místních reálií a nálady. I když se často jedná o poměrně vážná témata války (Jámy hladové, Nevěř cizím) nebo protloukání se každodenním marasmem komunismu (Zahradník, A prý ráj), vše je podáno smířlivým, i když rozhodně ne sentimentálním způsobem.
Švejdík se znovu ukazuje jako mistr zkratky, kdy je v pár verších schopen říci vše, co je podstatné sdělit. Ostatně, právě jeho poetika je tím nejsilnějším lanem, které materiál Letní kapely svazuje s Priessnitz i ostatními hudebními předchůdci Jaromírovy historie.
„Vycházíme z rockových základů, ale doufám, že je v tom cítit blues, country, folk i folklor. Chtěli jsme, aby to byla ručně udělaná, řemeslná deska,” sděluje v promo materiálech Jaromír 99. S druhým faktem nelze než souhlasit. Spolupráce zkušených muzikantů (mimo jiné i z Priessnitz, Tomáš Palucha či Flower Power) s producentem Dušanem Neuwerthem si sedla jak onen pověstný hrnec na sedací část těla.
Ovšem s oním tvrzením ohledně folklóru nebo country bych už si tak jistý nebyl. Letní kapela snad až na razantní Tajnou cestou a první singl Za vodou nepřišla s vyloženou hitovkou na první dobrou, na druhou stranu debut neobsahuje skladbu, kterou bych měl potřebu přeskakovat. Album, pulzující převážně ve středních tempech, tak na mne působí primárně dojmem kompaktní výpovědi.
Kolega Jiří V. Matýsek ze serveru Musicserver.cz píše, že šestice „mohla debut vydat klidně i na podzim,“ ale já s ním v tomto nesouhlasím. Především pokud si uvědomíme, s jakou hudbou je spojováno jméno zpěváka a skladatele Jaromíra Švejdíka. Letní pohoda z písniček, jakkoliv textově zatěžkanými, sálá na sto honů.
Z tohoto úhlu pohledu můžeme vzít recenzované album za průnik Umakartu, který měl tendence zasazovat do popu aktuální hudební impulzy, a posledních dvou desek Davida Stypky, kterému šlo primárně o osobní výpověď zasazenou do vkusného poprockového rybníku. Za rohem pak jsou i Buty nebo Bratři Orffové, i když obě tyto kapely jsou ovlivněny zcela jinou poetikou Radka Pastrňáka, respektive Ivana Gajdoše.
Co na desce jako hudebníci oceníte?
Letní kapela staví své skladby na výrazných klávesových nástrojích Vojtěcha Šeligy a nenápadných, ale o to funkčnějších sborech. Vítané jsou i vstupy kytaristů s jejich „druhými“ nástroji – trumpetou a ukulele Lukáše Morávka nebo suzuki a foukací harmonikou Apostolose Joanidise.
Sextet podřídil vše samotným písničkám. Vstupy v podobě kytarových sól mají pouze podobu nenápadných kudrlinek nebo vyhrávek nenarušujících celkový běh hudby. Bicí s basou vysloveně slouží celku, a také z toho důvodu mají skladby (i když jsou obtíženy poměrně robustním, ač celkově vzdušným aranžérským kabátkem) podobu písniček k táboráku.
Letní kapela, možná i pro extra čas, který měla díky covidu k dispozici, připravila mimořádně silné album. To sice vychází z Jesenických reálií, ale ve skutečnosti má obecnou funkčnost. Jenom tak podtrhuje výjimečnou, i když nenápadnou postavu Jaromíra Švejdíka, který ukazuje, že nemusí hrát „sychravou“ hudbu, aby přišel se silným materiálem.
Posluchačské nadšení z nedávno proběhlé jarní šňůry by mohlo značit, že než se Letní kapela uloží k zimnímu spánku, bude záhodno se osvěžit zpěněnou vlnou, kterou šestice svým debutem vyvolala. V současných vedrech to navíc bude osvěžení více než vítané.
Letní kapela – Letní kapela
Indies Scope rec., 2022, 45:26
90 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.