Letošní návrat Grails má (znovu) snově psychedelický opar

Na začátku bylo opojení rockovými experimentátory Jackie-O Motherfuncker a snaha následovat jejich cestu. Psal se rok 1999, kdy bubeník Emis Amos a kytarista Alex J. Hall s tehdejšími spoluhráči založili skupinu Laurel Canyon. Snažili se vyrážet na dlouhé, často bezeslovné rockové výlety s výrazně volnějšími mantinely než tradičnější písničkoví kolegové. Pak ale o tři roky později přišlo do kin stejnojmenné drama, ve kterém navíc hrál kolega Lou Barlow, a příkaz nového vydavatele, labelu Neurot recordings, zněl jasně, najít si nový název. Před dvěma dekádami tedy vyšel výrazný, post-rockem ovlivněný debut The Burden of Hope už pod stávající hlavičkou Grails. Čtveřice se ihned zařadila mezi prominentní rockové experimentátory americké nezávislé scény, což o rok později potvrdila následovníkem Redlight. Od té doby kapela vydala tuny další muziky, pokaždé v základu jiné povahy, přesto si držící jisté základní poznávací znaky, podle kterých jejich hudbu odlišíme od zástupu jiných, podobně orientovaných spolků. Tím nejdůležitějším je asi umění vtáhnout beze slov posluchače do svého světa. Někdo jejich hudbu může charakterizovat jako „hypnotický labyrint“ nebo „nepřekonatelnou zvukovou architekturu“, každopádně tímto kouzlem je očarován i obsah letošní, v pořadí osmé řadové desky Anches En Maat.

Název alba znamená „struny Maat“ a odkazuje na egyptskou mytologii, kde bohyně Maat byla symbolem pravdy, harmonie a pořádku. Inspirací na desce Anches En Maat je ale mnohem více – a často se zavrtávají po reálií 70. a 80. let. Temná Black Rain je odrazem fascinace autorů Vangelisovým soundtrackem k legendárnímu Blade Runneru, otvírák Sad & Illegal pak gangsterkami té doby, a Sisters of Bilitis pak odkazuje ke stejnojmennému erotickému taháku režiséra a fotografa Davida Hamiltona. K erotickým přirovnáním se ostatně na konci recenze ještě vrátíme. Každopádně Grails nejsou ve své aktuální fascinaci retro soundtrackovou estetikou sami. Vzpomeňme například na poslední desky Of The Wand And The Moon nebo The WAEVE. Jistá rozmáchlost a volnomyšlenkářství je ostatně hudbě Grails vlastní od úplných začátků. Jen jsou protagonisté po letech hraní schopni své vize ve studiu lépe zhmotňovat.

Je to neuvěřitelné, ale Anches En Maat je první deskou pětice po dlouhých patnácti letech (od alba Doomsdayer's Holiday), která vznikla společným hraním ve studiu a ne lepením stop jednotlivých členů dohromady v počítači úhlavní dvojice. Té mimochodem ve studiu jako aktuální členové sekundovali dlouholetý spolupracovník, multiinstrumentalista Jesse Bates, a nově i kytarista Ilyas Ahmed a klávesák A.E. Paterra (jinak též Zombi nebo Majeure). Další výraznou postavou zodpovědnou za podmanivě snovou podobu alba je orchestrální aranžér Timba Harris, jehož služby Grails poprvé využili už v roce 2011 na desce Deep Politics.

Co na desce jako hudebníci oceníte?

Stejně jako předchozí nahrávky kvinteta, tak i Anches en Maat evokuje soundtracky a library music více než rockové nahrávky. Pravda, do několika skladeb pronikne řada vzletných, progresivně kytarových linek (např. do úvodní Sad & Illegal), náladu deštivého dne nesou ale z větší části smyčce, burácející bubny a ponuré, atmosférické syntezátory. Kompozice Viktor's Night Map kombinuje elektroniku, zosobněnou vesmírnou sekvencerovou linkou, jak z pera Tangerine Dream, kombinovanou s mellotronovou atmosférickou stěnou, povlávající kytarou a plechovým automatickým bubeníkem. Sisters of Bilitis je ohlédnutím se za post-rockovými začátky kapely, zatímco Pool of Gems zase pracuje s oblíbenými blízkovýchodními melodickými atributy. Black Rain je onou Vangelisovskou poctou s dialogem klavíru a kytary a závěrečná titulní skladba je dvanáctiminutovým atmosférickým driftem o několika kapitolách, kdy dojde na elektronické mlhoviny, rockové pasáže i vstupy saxofonu nebo fléten.

Vraťme se k oné erotické inspiraci na desce Anches en Maat. Řada takových žánrových filmů je postavena na čistém škádlení. Nabízí sice řadu detailů nahých lidských těl, samotný akt splynutí ale ponechává na naší vlastní představivosti. A přesně takové je i nové album Grails. Startuje naši fantazii, skladbám ale nechává velkou volnost. Umožňuje tak fanouškům zažít možná i poměrně rozdílné posluchačské zážitky. Troufám si tvrdit, že toto je ona tajná ingredience, která vyčleňuje Američany z řady blízce laděných souborů. Nová deska každopádně výjimečnost Grails tlustě podtrhuje.

PS: Přijďte se přesvědčit, zda kouzlo jejich hudby funguje i naživo. Grails se představí už tuto sobotu 7. října v brněnském klubu Kabinet MÚZ a v neděli 8. října v pražské Meetfactory.

Grails – Anches En Maat

Temporary Residence, 2023, 40:01

85 %