Přejít k hlavnímu obsahu
Lord Bishop s kapelou servíruje svou muziku upřímně, syrově a bez zbytečných moderních výdobytků. | Foto: Facebook umělce
Lord Bishop s kapelou servíruje svou muziku upřímně, syrově a bez zbytečných moderních výdobytků. | Foto: Facebook umělce
Petr Adamík -

Lord Bishop Rocks nenechají rock'n'roll zemřít

Urostlý Američan, který už nějaký ten pátek sídlí v německých Drážďanech, nadále pokračuje ve svém celoživotním poslání a prostřednictvím hudebního uskupení nazvaném Lord Bishop Rocks šíří rock'n'rollovou víru po světě. Vedle nekonečného turné, které s menšími přestávkami pokračuje už několik let, stíhá celkem pravidelně navštěvovat i nahrávací studio, kde zaznamenává své nápady. Jedna taková kolekce vyšla vcelku nenápadně i letos, nese název Tear Down The Empire.

Lord Bishop se poměrně často zjevuje i v České republice, tuzemským posluchačům tak nebude cizí. Kdo měl možnost jeho vystoupení vidět, ten ví, že tento dvoumetrový obr z Bronxu to umí pořádně rozjet. Jeho muzika, v níž kombinuje prvky blues, rocku, funku, punku, ale klidně i grunge, funguje nejlépe naživo. Jeho divokost a lehkou neučesanost se mu ale podařilo přenést i na aktuální album.

Producentsky Bishopovi vypomohl Andy Schmidt z německých progresivních metalistů Disilussion, s nímž spolupracoval už dříve, o mix a master se pak postaral proslulý mistr grunge Jack Endino (Nirvana, Soundgarden a další).

Rozjezd obstarává těžkotonážní Find My Way Home, která v sobě nezapře ovlivnění Led Zeppelin. Silným Bishopovým vokálem prostupuje řezavá kytara a přidává se ženský vokál evokující Roberta Planta. Píseň pak graduje závěrečným sólem se řvoucím Bishopem. Následují další rockové kousky, temná Darkness s cowbellem a Oops Damn s jemně zkreslenou basou, rovným rytmem a bojovně laděným textem. 

By The Way je postavena na chytlavé vybrnkávce a téměř punkové energii a feelingu. S If I přijde menší zklidnění, ale hned po ní následuje typická bishopovka o moderní podobě otroctví. Burn Down The House čerpá z AC/DC a nechybí ani hlasité sólo. Celkově tahle skladba nepřináší nic převratného, ale zcela jistě bude skvěle fungovat při živých vystoupeních. Pride je jakýmsi křížencem Iggyho Popa s The Clash a je příjemným osvěžením po tíživém grunge Dead Enough. Závěr pak patří povedené The Bowie Song, která, jak už její název připomíná, vstřebává vlivy hudebního chameleona, konkrétně z jeho období Ziggyho Stardusta.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Lord Bishop s kapelou servíruje svou muziku upřímně, syrově a bez zbytečných moderních výdobytků. Postačí mu kytara, basa a bicí. Bishop miluje rock'n'roll a za žádnou cenu jej nechce vidět umírat. Rockovým velikánům se klaní jako svým bohům a sám ve zvěstování této hudební víry pokračuje. Bere to jako své životní poselství, a tak se i ke svým skladbám, v nichž jako by cestoval napříč rockovou encyklopedií, staví. Pokud jste milovníky čistého rocku bez příkras, bude se vám poslední deska Lord Bishop Rocks zamlouvat. 

Lord Bishop Rocks - Tear Down The Empire

Lord Bishop Rocks  Tear Down The Empire

Tonzonen Records, 00:29:00

rock/blues/punk/grunge

70 %

Tagy Lord Bishop Rocks Recenze alb

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Petr Adamík
V roce 1999 jsem spoluzakládal punk'n'rollovou kapelu Degradace, se kterou to táhnu dodnes. Již několik let pracuji v hudebninách Hudební Svět a před nějakým časem jsem se ke všemu rozhodl, že bych chtěl o muzice i psát (Rock…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY