LP tančí a zpívá s úsměvem na rtech
Na sedmé řadovce se zpěvačka Laura Pergolizzi alias LP nebojí otevřených emocí, které srdceryvně servíruje pod silnou slupkou latinskoamerických tanečních rytmů a salsových kytarových riffů.
Lauru na desce skutečně nelze přeslechnout. Píše emotivní skladby, které jsou hlasité, drze pojaté, a zároveň zdánlivě nevinné – přitom zazpívané s hlubokým přesvědčením a neskutečným charizma, jímž disponuje její šansoniérský vokál. Deska Love Lines a její zprodukovaná podoba je nádherným opakem dnešní přebujelé digitální prefabrikace uměle generovaných beatů; čiší z ní autentičnost analogu i smysl pro syntetickou harmonii tanečního klišé 80. let.
LP zpívá přesvědčivě o své lásce k mexické herečce Juliet Grajales, s níž se nijak netají. Sladkou intimitu laškovně maskuje v salsa rytmech jako ve skladbě Hola, v houpavém tempu vypravuje o své milé ve One Like You, jako by se jednalo o soundtrack k pokračování Hříšného tance. Melodie tu ale neproudí velkohubě, spíše minimalisticky, v jednoduchých smyčkách ještě více vyniká chraplavější barva Lauřina hlasu.
Do ostrého kytarového tempa se LP pustí v písničce Love Song, naopak v titulní skladbě Love Lines se ponoří do baladického módu, kde s návykovým refrénem vrací posluchače do světa bez chmur a depresí. Kalifornský folk roztančí v otvíráku Golden, barokní country v písni Big Time s bujnými syntezátorovými doprovody uhrane majestátností, zatímco klavírní Blow si pohrává s nu soulem po vzoru Amy Winehouse.
Co na desce oceníte jako muzikanti?
Hlasový rozsah LP je úchvatný. Mísí v něm prvky popu, rocku a alternativní hudby s výrazným tremolem, které nenechá nikoho v klidu. Občas zní jako jódlování, jindy andělsky káže z kostelního kůru, umí ale i rockově zakřičet. Laura dokazuje, že pop se dá dělat s upřímnou noblesou, která nezní vůbec standardně.
LP – Love Lines
Ukerazy Productions, 00:41:17
pop
85 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
