Má smysl koncertovat za každou cenu?

Začínající muzikanti by většinou rádi hráli za každou cenu, kdekoliv a pokud možno každý den. Často ale nemají představy o tom, jak nastavit podmínky pro vlastní vystoupení. Hrát zadarmo, za pití a jídlo, za pár korun nebo spočítat veškeré náklady na cestu, stravu, vystoupení a říct si adekvátní peníze? Pro pořadatele, čest výjimkám, je zase velmi častým rozpočtovým kritériem, že čím více ušetří na kapelách, tím více vydělají pro sebe, většinou na úkor kapel.

První kroky veřejné produkce obvykle děláme svépomocí. Vybereme si místo, hospodu, klub, plácek, garáž, zkrátka vhodné místo pro uspořádání první akce, kde bychom se zviditelnili a přitom spoléháme sami na sebe. Vyzkoušíme si, jaká pořadatelská činnost je a vše s ní spojené. Buďto pak od toho dáme ruce pryč, jelikož už při první akci zjistíme, že to neumíme nebo se do toho vrhneme po hlavě.

Tento cyklus může trvat několik let, než nám dojde, jestli opravdu jsme nebo naopak nejsme dobří promotéři. O tuzemských promotérech, kromě těch osvědčených a zavedených, se bohužel nedá říct, jestli si vůbec něčím takovým prošli. Mnohdy postrádají organizátorské schopnosti, ekonomické myšlení, soudnost, spolehlivost a co je vůbec nejhorší, někdy i hudební sluch. Pokud nejste jako muzikanti sami pořadatelem koncertů či festivalů, doufáte, že se vám časem někdo z promotérů ozve s nabídkou možnosti hraní. Srážka s blbcem.

Místo

Je první a nejdůležitější předpoklad pro pořádání hudební produkce. Promotér volá, píše mail, zprávu, kde sděluje místo konání. Vaší první otázkou může být: „A co to je za místo? Chodí tam dost lidí?“ Načež organizátor odpovídá: „Hele, je to tam super, takovejhle sál nikde v okolí není, ukážeme jim, jak se to dělá.“ Tak tedy jedete na akci s předčasnými domněnkami jejím úspěšnosti. Nezapomenete se v autě bavit o tom, jak to bude skvělé a úspěšné vystoupení do té doby, než dorazíte na ono místo.

V České republice je spousta zajímavých míst, kde se dají uspořádat koncerty, ale asi ne dostatek, aby se dostaly k pořadatelům. Pro muzikanta je totiž dost těžké hrát v obrovském sále, kam dojde sotva 5 lidí. Zvuk je na houby a odezva nulová. Pokud máte srdce, tak to dáte a ještě si to dokážete užít. Druhá stránka věci je, jak na to zareaguje pořadatel. Pokud ani v blízkém okolí není zmínka o akci, nemůže se pak promotér divit návštěvnosti. Důležitou složkou je, aby promotér zajistil dostatečnou a efektivní propagaci, nejen na internetu.

Trojnásobný výpadek elektřiny? Taky slušný výsledek...

Zvukař

V poslední době mám pocit, že se situace zlepšuje. Kdo z nás narazil na bigbeaťáka, co povětšinou zvučí pouze basu a kopák, ještě ke všemu špatně? Promotér by měl v místě konání zajistit člověka, který vytvoří zvuk. Často je tohle kámen úrazu. Ono by asi bylo jedno, kdyby dotyčný nevěděl, jak přesně nazvučit daný styl muziky. Tady jde spíše o ochotu jednat a domluvit se s kapelou, aby vznikla souhra. Zvukař si nenechá poradit, dělá si vše podle sebe, má nefunkční vybavení a ještě to svede na Vás, že jste to zničili. Tohle je otázkou letité praxe pořádání akcí. Pravdou je, že málokdy odhadnete dopředu, jaký může být zvukař. Proto je lepší zkusit si ho dopředu.

Čas

Hraje proti nám. Promotér nám 100x klade na srdce, abychom byli na místě včas, nejlépe 3 hodiny předem. Samo o sobě je to v pořádku, jenže. Přijedete na místo a zjistíte, že celá akce se posunula o 2 hodiny z různých důvodů. Zvukař ještě nedorazil, nejde elektrika, není dostatek lidí, kapela nepřijela, kapela je na cestě, prší, došlo pivo a čekáme na něj. No vůbec asi nejhorší je, když nedorazí ani pořadatel. Nešvar, který se stal oblíbeným.

Říkáte si, jak je to možné. První stopy vedou k tomu, že se o akci moc nemluví, není propagace, vázne komunikace, nevíte, co si máte přivést s sebou. Promotér zjistí během příprav, že na samotnou akci nemá peníze, není nic lepšího než přestat komunikovat a vypnout si telefon. V jednom případě se dokonce stalo, že se tuzemská kapela stala v den a hodinu začátku akce promotérem. Všechna čest, postarala se o zahraniční kapelu, vybrala vstupné a zajistila spaní. Nepostrádá v tomto případě funkce promotéra smysl?

Tady vypadnul jen mix. S tím se ještě dalo poprat...

Nástrojovka, backline

Máte slíbeno. Všechno bude na místě. Na podiu ale zjistíte, že chybí basový box, kytarová bedna, kopák. Promotér dost často zapomíná upřesnit, co si všechno máte vzít s sebou. Proto je lepší dopředu zjistit stav a s čím můžete počítat na místě, a to všechno mít při jakékoli nejistotě nejlépe potvrzené i smluvně v rámci podepsaného rideru. Tím se vyhnete mnoha problémům těsně před vystoupením.

Organizátor si často přeje, aby se hrálo na jednu nástrojovku. V mnoha případech je to pochopitelné, ale musí zajistit odpovídající vybavení. Kytarový zesilovač je něco jiného než levné kytarové kombo.

Závěr?

Někdy nepomůže nic. Pokud promotéra neznáte, je lepší se domluvit na podmínkách předem a doufat, že je splní. Na místě si ho pak vyhledat a ujistit se, že si obě strany rozuměly. Víte, může se stát, že vám dokonce uteče. Neúspěch akce se dá v mnoha případech pochopit, odpustit. Proto je lepší, když akci pořádá muzikant než samozvaný promotér. Ale ani to není jistota.

Nám muzikantům tedy nezbývá nic jiného, než si nastavit podmínky, za kterých chceme vystupovat. A doufat, že vše dobře dopadne. Pokud nemáme dobrý pocit a myslíme si, že tyto podmínky nemusí být splněny, bude lepší, když si zajdeme do zkušebny zacvičit a nikam se zbytečně neženeme.

A jak to chodí na festivalech, optikou naopak jejich organizátorů? To je zase trochu jiná písnička. Čtěte v článku: Zahraju si vůbec někdy na pořádném festivalu.