Madhouse Express: o šílenství a psychedelii

Když jsem tyhle blázny viděl prvně, zažil jsem něco, čemu sem uplně nerozuměl. Dostali mě. Dostali mě tam, kam nikdo předtím. S odstupem času si říkám, že právě to byl možná zrod všech těch divnejch, psychózou prolezlých myšlenek, co mi v těle běhaj teď. Vítej ve vlaku směr psychiatrická léčebna.
Několik metrů pod zemí, Praha, Dejvice.

Jak jste se ze zkušebny dostali na Celebration Days do Francie?

Max: Potkávali jsme kapely o kterých jsme dříve nevěděli. Získávali jsme nový obzory.
Vždycky má člověk představu, jak by chtěl znít, ale i to se pořád vyvíjí.

Honza: Když jsme začínali, tak jsme hráli úplně jiný věci. Pak jsme jednou s klukama
zašli na koncert Flying Eyes. To byl zlomovej den. Viděli jsme tu show a mě osobně to
hodně pohltilo. Slyšeli ten zvuk. Celkově nás koncerty zahraničních kapel hrozně
ovlivnily. Poznáš co chceš.
Max: Hlavně ta kapela musí fungovat jako celek, i stylem, ne že by všichni museli
poslouchat to samý, ať si každej klidně poslouchá co chce.
Kolofon: Díky Maxi.
Max: Fakt můžeš poslouchat i něco jinýho.
Dan: Jo, sorry za tu Metallicu, co poslouchám.
Kolofon: Končíš, ty vole.
Dan: Kolofon si taky určitě pustí Nothing Else Matters.
Max: Důležitý je se poslouchat navzájem.

Jak si tedy našel ty lidi, Maxi?

Honza a Kolofon byli přes inzerát. S Kolofonem jsme se poprvé potkali v Blue Lightu u
Malostranskýho náměstí a dali jsme si tam Pangalaktickýho Megacloumáka, v tu chvíli
jsem se do něj zamiloval (podle mě to bylo tim chlastem). Honza vyčníval u Boulevard
bageterie a už z dálky jsem tušil, že to bude on, i když jsem ho nikdy před tim neviděl.
Pak jsme měli zkoušku a hudebně jsme si sedli na první dobrou, takže tak.

Jak jste se vlastně dostali k psychedelii?

Max: Ve třinácti letech mi máma dala desku Dark Side of the Moon od Pink Floyd. Bylo
to strašný, to se nedalo poslouchat. Po třech letech jsem si to znovu pustil, už ani nevim
proč a bylo to skvělý. Do toho mi táta furt říkal, ať poslouchám Led Zeppelin a ve škole
na hudebce do nás cpali The Wall. Pak jsem se zamiloval do prvních alb Floydů a asi
tak nějak to začalo. V té době jsem hrál v kapele Jonáše Ledeckého a uvědomil jsem si,
že psychedelic mě baví víc. Odešli jsme s Davidem Sedláčkem (taky super magor) a
založili Madhouse Express.

Kolofon: Asi skrz rodiče, naučili mě poslouchat Beatles, Doors a tak - vždycky jsem byl
vyvrhel na základce, co poslouchá tu “dědkovskou muziku”. Zlom nastal, když jsem
objevil kapely jako Morgen nebo Orange Alabaster Mushroom, to mě totálně ovlivnilo.
Honza: Mě na to víceméně přivedla moje bejvalá kapela, Mind Benders.

Co je psychedelie?

Max: Okouzlení okamžikem, sex, orgasmus, katarze, sen. Hudba, která má odpálit tvou
mysl prostě úplně někam do prdele. Prožívat moment, upadnout ve snovej tranz. Pro mě
je to ten moment, kdy nad sebou ztratíš kontrolu a nad vším kolem a jenom pluješ skrze
čas a prostor. Psychedelie má mít efekt jako droga, ale bez drog.

Honza: Každej člověk má svou psychedelii, jestli posloucháš Rihannu a dostane tě do
tranzu, tak máš psychedelii na Rihanně.

Max: Psychedelie se musí stát zase slavnou. V šedesátkách byl v Londýně psych klub
UFO, tu atmosféru tam, bych chtěl zažít i teď a tady.

Existuje v Praze psych klub?

Max: Ne. Možná, ale hrajou tam jen psy techno. To je na mě až příliš chemický.
Dan: V Praze je to vagon po 4 hodině ráno.
Max: Já jsem tam byl dost psychedelickej včera no. Dneska, jak si lidi chtěj vydělat
prachy, tak dělaj kluby univerzální. Otevřelo se nám tolik tolik cest, že můžem slyšet
uplně všechno, takže zaměřit se na jeden styl by nebylo vlastně uplně moudrý.
UFO fungovalo dobou, kdy lidi neměli možnost slyšet něco jinýho, než to co se k nim
dostane. Nemohl sis poslechnout popovou pisničku z Bangladeshe. Musel si chodit a
vyhledávat hudbu. Dneska si člověk nedá tu práci něco hledat a bejt do toho fakt
zabranej.

Člověk si může vybrat jakejkoliv styl. Proč věc, která není známá? O který nikdo pořádně neví. Po čem toužíte? Chcete slávu, peníze, uznání nebo?

Max: Já osobně chci vypracovat něco ze spoda navrh, něco změnit. Změnit tenhle
posranej svět, tuhle republiku. Odpálit lidem mysl, aby zažili něco divnýho a šílenýho. Už
takhle je to teda dost divný a šílený, ale prostě změnit vnímání lidí a aby si život užili. Z
ničeho vybudovat něco, bejt v tom kurva dobrý a bavit se tim. Nějakym zvrácenym
způsobem si splnit dětskej sen.

Honza: Vždycky jsem hledal k poslechu něco jinýho a tohle mi příjde dost jiný.

Dan: Mě baví že to je originální, každej hraje funky, metal, rock’n’roll. Jsou tam pravidla. Sloka, refrén, daný akordy. Tady mám volnost.