Malá forma s velkými ambicemi: současné polské klipy

Polsko je národ plný emocí a ty se musejí někde ventilovat. K tomu odjakživa velmi dobře sloužilo umění. Tomu vizuálnímu se v naší sousední zemi v posledních letech daří velmi dobře, stejně jako hudbě. (Asi není náhoda, že právě poslední roky jsou kromě umělecké produktivity charakteristiké také dost bouřlivými společenskými procesy.) Pro Poláky je vizualita velmi důležitá a zdá se, že je i jejich jakýmsi přirozeným tíhnutím a způsobem vyjadřování, a tak jde s hudbou ruku v ruce. Kromě skvělých filmů, kterými se může pyšnit současná polská kinematografie, se audiovizuální umění skvěle prezentuje také v malé formě avšak s velkými ambicemi – představuji vám několik vybraných polských klipů vzniklých za poslední neklidný rok...

BRODKA – GAME CHANGE

Brodka polskou burneshou v enigmatickém videu

Monika Brodka letos v březnu představila singl Game Change z chystané nové desky BRUT. Ve vizuálně silném klipu naráží na téma rovnosti pohlaví a rolí, které jsou nám jimi přisuzovány. Jako svou inspiraci zmiňuje také albánské burneshi – ženy, které skládají slib čistoty, aby se doživotně mohly stát mužem se všemi privilegii a nezávislostí, které k tomu patří. Píseň vypráví příběh ženy žijící v brutálním městě BRUT, která po smrti svého manžela přejímá jeho roli. Jediným atributem její ženskosti je symbolicky právě korzet. S dalšími ženami se dorozumívají pomocí tiku a společně tvoří jakýsi gang. Zřejmá rovnoběžnost tématu s aktuální situací kobiet v Polsku je nasnadě. Klip režírovala Brodka, která je také autorkou scénáře. Natáčelo se ve varšavských lokacích.

HANIA RANI – F MAJOR

Klavírní poezie uprostřed surové islandské přírody

Zapomenout na všechny starosti a nechat se kochat krásou čisté hudby a islandské přírody můžete díky klipu již světoznámé pianistky Hanii Rani. Ta se od ukončení svého působení v duu tęskno věnuje hlavně komponování instrumentálních klavírních skladeb. Prostý název – F Major – koresponduje s hudební i vizuální stránkou. Netřeba nic vysvětlovat, hudba, příroda a krása lidského pohybu tří tanečnic mluví samy za sebe.

Klip se natáčel na Islandu v jednom dlouhém záběru kameramana Érica Blanckaerta v režii Neelse Castillona, který k natáčení řekl: „Znovu a znovu jsem poslouchal hudbu Hanii a začal jsem snít o jediném sekvenčním záběru, který by sledoval hudbu vznášející se ve větru neskutečné islandské krajiny. Požádal jsem každou z tanečnic, aby osobně interpretovaly Haniinu skladbu. Měli jsme velké štěstí, že se nám to podařilo navzdory velkému chladu. Byl to okamžik pravdy.“

FISZ EMADE TWORZYWO – NIE ZA MIŁE WIADOMOŚCI

Palčivá tříska v oku bohatého světa

Přímo protilehlé obrazy ke klipu Rani odkrývá následující video. Režisér a scénárista Marek Skrzecz si pro apelující snímek nemohl vybrat příhodnější lokaci než region Akra v Ghaně, kde se nachází ohromný „hřbitov” odpadů – neuvěřitelných 41 milionů tun smetí! Tématem písně „Ne moc milé zprávy” je společenská nerovnost, která v klipu doslova bije do očí. Právě o to autorům písně, hiphoperům Fiszovi a Emadeovi, evidentně šlo. Zatímco my z té bohatší části planety máme pocit, že „náš” svět začíná planout, ten „skutečný” už dávno hoří: „Tvůj svět začíná planout, ale můj svět už dávno hoří…” Silný polský text je v klipu doprovázen anglickými titulky – je zřejmé, že autoři chtěli oslovit co nejvíce lidí a přiblížit drsnou realitu co nejblíže - na dotek - nám, kteří jsme zhýčkaní a uzavřeni v sobectví našeho často neuvědomovaného materiálního bohatství: „Neznáš, protože ses nikdy nepokusil poznat, dotknout se mého světa.“ Fisz se ke smyslu textu vyjádřil takto: „Luxusní pánové jsou osoby, které řídí osud planety Země, lidé, kteří jsou zároveň odtrženi od reality a skutečných problémů dnešního světa. Je to taková divná doba, že lháři a podvodníci vydávají morální výroky a náš osud je tak v rukou pokrytců.”

Nie za miłe wiadomości ohlašují dvojalbum Ballady i protesty, které má vyjít letos na podzim.

KASIA LINS – RÓB TAK DALEJ

Pop noir v barokním hávu

Liturgická estetika je nosným prvkem pro svět alba Moja wina, který zpěvačka společně se svým týmem vykreovala jednak ambiciózním bohatým zvukem okořeněným zvuky melotronu, tak i neméně osobitou a důslednou vizuální stránkou projektu. „Baroko, maximalismus a noc, to je to, co se mnou rezonuje,“ říká Lins. Nadsazená teatrálnost tvoří skvělý doplněk k přímočarým textům, které se ve své jednoduchosti dotýkají gruntu zpívaných témat – ráje, pekla, hříchu i odpuštění, vytržení či beztrestnosti. Autory klipu jsou Kasia Lins společně s kytaristou a producentem desky Karołem Lakomiecem. Natáčelo se v nezvyklých prostorách Słowackieho divadla v Krakově. S Łakomiecem Kasia našla společnou vizuální řeč již během realizace své předchozí desky, kdy za styčný bod jejich inspirace označila tvorbu režiséra Davida Lynche. Zpěvačku evidentně přitahují temné strany lidské duše…

MATA – PATOREAKCJA

Vizuální smršť s kontroverzní výpovědí

V Polsku není výjimkou, když čas od času přesáhne nějaká skladba hranice hudebního světa a probudí reakce širší společnosti. To se rapperovi Matovi podařilo už podruhé. Na konci roku 2019 na sebe – a problematiku dotýkající se současné mladé generace – upozornil písní Patointeligencja, která se stala rozbuškou pro následnou veřejnou debatu. V roli studenta výběrové školy z dobré rodiny naservíroval veřejnosti realitu mládeže, jež se má stát budoucí inteligencí národa. Realitu plnou drog, alkoholu, peněz a nevázaného sexu. Píseň se objevila příhodně na albu 100 dni do matury (100 dní do maturity). V aktuálním singlu Mata na Patointeligencju navazuje a reaguje na konsekvence, které s sebou uvedení předchozí písně přineslo. Klip má nyní dva týdny po svém zveřejnění 15 milionů zhlédnutí a opět budí rozruch, mimo jiné vulgárními výroky směřovanými na polskou televizní stanici TVP a jejího ředitele, který Mata za dřívější počin veřejně kritizoval. Skladba i videoklip můžou být zajímavé i pro ty, co nerozumějí polštině, jak o tom ostatně svědčí jeden z komentářů pod videem na Youtube: „I don't understand a single thing but this goes hard wtf.”. V tomto případě funguje obojí – hudba i obraz. Mají flow, rytmus a sílu. Režisér barvitého puzzle Maciej Buchwald se k němu na svém fb profilu vyjádřil: „V celém mém dobrodružství s videoklipy, při tomto jsem měl největší příležitost si uletět. A byl to hodně příjemný úlet!”

MISIA FURTAK – JEST Z NAMI

S(něžná) satira na prezidenta

Zpěvačka a baskytaristka Misia Furtak v lednu zaprezentovala klip, který se na první pohled může jevit jako óda na zimní radovánky na svazích sjezdovek. V podstatě to tak je, ale zimních radostí se v písni účastní jen polský prezident Andrzej Duda. Tomu Misia ve svém satirickém textu vytýká, že lyžování je pro něj důležitějším zájmem než problémy běžných lidí v polské zemi, která je sužovaná pandemií a společenským napětím. „Je to můj výraz nesouhlasu se způsobem, jakým se vláda chová k ženám, menšinám a všem, kteří s ní nesouhlasí.” Misia tak symbolicky zabodla lyžařskou hůlku přímo do bolavého místa společnosti a samotné hlavy státu. Proto je asi správné tušení deníku ASZ: „Vznikla písnička o Andrzeji Dudovi. Škoda, že se mu nejspíš nebude líbit.” Pokud by však text pochopil doslovně, možná by se nezlobil: „Víme, že je s námi náš prezident, má srdce z bílého prachového peří a každý den vyhlíží, zda už je čas vyrazit podél linie lesa a sjet ještě jednou. Víme, že náš prezident je s námi,” zpívá Misia cituplným éterickým hlasem, hebkým jako padající sníh***. Klip natočil Wojtek Warzywoda a mezi jinými v něm můžete vidět i herečku Elizu Rycembel známou z filmu Corpus Christi.

SYNY – NAG CHAMPA

V hlavní roli dým

Poslední z vybraných videí je o něco starší (rok 2019), ale byla by škoda jej neuvést. Název písně ne náhodou odkazuje k indickým vonným tyčinkám. Hlavní postavu klipu totiž představuje dým, který je ve skutečnosti pro hiphopové duo Syny důležitým prvkem a společníkem na všech jejich koncertech. Příběh je jednoduchý, přednesený s nadsázkou a i přes temnou obraznost má vtip. Je vyprávěný z pozice prodavače, kterému do obchodu přijdou dva týpci v kapucích s tím, že chtějí koupit generátor dýmu (mlhostroj). I přes důrazné varování prodejce se domáhají nejvíce výkonného přístroje. Během jeho prezentace dojde k náhodné aktivaci…”Může zničit planetu. Říkám jim, aby chvíli počkali, vzadu mám jednu M-10 Antari. Tady je pilot, stisknete prst, pět sekund a máte….”

Scénáristou a režisérem videa je Sebastian Pańczyk. Klip získal Grand Prix na PL Music Video Awards 2019, kromě toho byly v Berlíně na obdobné soutěži zaslouženě oceněny speciální efekty, o které se postarala firma Platige Image, za níž hovoří Rafał Sadowy: „Práce nad klipem pro nás byla čistou radostí, také vzhledem k tomu, že jsme měli příležitost ukázat jaderný výbuch v centru Varšavy.“ Ehm... Mimochodem o poněkud komplexnější obsesi Syny mlhostroji svědčí i o dva roky starší klip k písničce Piernikowského („polovina“ dua), která nese název onoho nebezpečného přístroje Antari M-10: „Piernikowski, dneska s klukama uděláte trochu dýmu...“

Po této vizuální nadílce asi už není moc co dodat. Osobité, odvážné, originální. Takové jsou současné polské klipy.