Marcus Deml: pozitivní error v hlavě

Německého kytaristu s českými kořeny nemusím představovat zejména návštěvníkům bývalých tuzemských hudebních veletrhů. Kdo zažil jeho semináře a koncerty provázené německo-anglickou češtinou, svérázným humorem a především originálním kytarovým umem, ten na ně nezapomene. Nicméně Marcus Deml má i nadále hudebnímu světu hodně co nabídnout.

Marcus Nepomuc Deml se narodil 9. srpna 1967 v Praze. O pouhý rok později s ním jeho rodiče emigrovali do Rakouska a posléze do Německa. K prvnímu kontaktu s kytarou u něj došlo v deseti letech a ve dvanácti začal pod vlivem svých největších vzorů Jimiho Hendrixe, Ritchieho Blackmorea a jazzového kytaristy Joea Passe cvičit každý den. První koncertní zkušenosti sbíral se školní kapelou a nakonec v roce 1986 odletěl za oceán studovat na prestižním Guitar Institut Of Technology v Los Angeles. V roce 1988 studia úspěšně absolvoval a na institutu poté působil jako odborný asistent. Po problémech s udělením dalšího pracovního povolení se Marcus v roce 1993 vrátil zpět do Německa. V roce 1994 se zapojil do elektro-techno projektu Earth Nation a podílel se na nahrávání alba Thoughts In Past Future, kde jak sám říká, jeho kytara zněla spíše jako syntezátor. Poté stanul po boku německé zpěvačky jménem Nena (známá především díky megahitu 99 Luftballons z roku 1984) a působil i v popové skupině Snap.

Významným angažmá bylo jeho působení v kanadské rockové kapele Saga, kde na rok zaskakoval za jejího kmenového kytaristu a také dva roky strávené ve skupině Kingdom Come, se kterými natočil album Master Seven (1997). Ostatně studiová spolupráce byla jednu dobu pro Marcuse jednoznačně stěžejní činností a celkově se podílel na více jak třech stovkách nahrávek! Vždy se ale snažil najít si prostor a čas i pro své vlastní projekty a nahrávky. Tím hlavním projektem je od roku 1998 kapela Errorhead se kterou doposud natočil pět řadových alb, plus jedno živé CD a DVD. Na albu Organic Pill (2012) a prozatím poslední nahrávce Evolution (2014) se kromě dvou Marcusových letitých spoluhráčů, baskytaristy Franka Itta a bubeníka Zacky Tsoukase, kapela rozrostla o zpěváka Karstena Stierse.

V roce 2005 natočil Marcus desku s názvem ErrorRhythm, díky které získal ocenění Kytarový hrdina roku 2005, udělované časopisem Guitar Player. V roce 2006 si pak odskočil k vedlejšímu fusion projektu Electric Outlet se kterým natočil album On! V současné době se maximálně věnuje svému nejnovějšímu projektu - kapele The Blue Poets se kterou v roce 2016 natočil debutové album The Blue Poets a v roce 2018 i vynikající živé album Live Power. Ostatně pokud byste chtěli Marcuse Demla vidět na živo, máte příležitost na právě probíhajícím turné zejména po německých městech, nebo na některé z jeho četných kytarových klinik. A zprostředkovaně pak na YouTube kanálu, kde jej v současné době můžete vidět zejména v seriálu Guitar Junkie, kde se zaměřuje nejen na prezentaci své osobité hráčské techniky, ale i nástrojového vybavení.


Svůj styl hry Marcus často popisuje jako směsici vlivů od Jeff Becka, přes Gary Moorea až po Allana Holdswortha, ve které rád mísí klasické rockové či bluesové postupy s moderními vlivy, včetně elektro-popu či techno-beatu. O jeho chuti experimentovat a neustále hledat nové cesty a postupy vypovídají i nahrávky pod hlavičkou Errorhead, které překypují různorodostí. Jak sám Marcus dodává, nikdy moc o žánrovém složení alba nepřemýšlí, řídí se především srdcem a snaží se hrát hlavně „dobré“ tóny.

Co se týče gearu, je Marcus převážně ve znamení kytar Fender Stratocaster, kterých vlastní celou řadu a kromě dvou originálů z roku 1963 má ve sbírce i několik reissue modelů ´57, ´59, ´62 a ´65. Z velké části má své kytary osazené snímači Kloppmann Errorhead Signature. K vidění býval svého času ale i s kytarami Yamaha Pacifica Custom Shop. Aparáty používal Marcus donedávna nejčastěji od značky Engl, Marshall nebo Yamaha. Posledních několik let ale spolupracuje s boutique firmou Tube Thomsen u které má již dva vlastní modely zesilovačů: 50W tříkanálovou hlavu Tube Thomsen Errorhead zapojenou do bedny osazené dvěma 12" reproduktory Celestion Vintage a 40W dvoukanálovou hlavu Tube Thomsen Nepomuc zapojenou do bedny osazené jedním 12" reproduktorem Eminence. Před reproduktory u něj můžete často vidět vychytávku od firmy Deeflexx, tzv. beam blocker, což je zařízení, které slouží k vychýlení zvukového paprsku reproduktoru a jeho přetvoření do homogenní zvukové plochy aniž by došlo k ovlivnění či zkreslení přirozeného zvuku aparátu. Výsledkem je kvalitnější a lépe slyšitelný zvuk nejen pro hráče, ale i pro posluchače, přičemž basové a středové frekvence procházejí beam blockerem prakticky beze změn, výšky jsou jeho pomocí eliminovány a odkláněny různými směry, což má za následek, že prakticky vymizí pro ucho nepříjemné, ostré frekvence, zvuk zesilovače je příjemnější a hlavně stejný prakticky z jakéhokoliv úhlu a místa na pódiu.

Pedalboard sice Marcus čas od času provětrává a mění, ale v současné době jej tvoří delay Yamaha UD, který je jako jediný zapojený do efektové smyčky. Zbytek jde rovnou do vstupu zesilovače a jedná se o overdrive pedály Lovepedal Kalamazoo, Lovepedal Amp 50 a Thomsen Marcus Deml Turbo Screamer, leslie simulátor Lovepedal Pickle Vibe, phaser MXR Phase 90, Psychotronic Octafuzz, Digitech Whammy Pedal 1, Gun Pedal, ladičku TC Polytune a wah pedal Dunlop Cry Baby. Ze strun upřednostňuje značku Elixir o síle 0.9 - 0.46 a z kabelů důvěřuje značce Klotz.

Každopádně jak sám říká, zvuk a tón tvoří z devadesáti procent hráč a nikoliv jeho vybavení. A když si poslechnete nějakou Marcusovu nahrávku, nelze než mu dát za pravdu. Jeho tón je originální, nezaměnitelný a asi jen těžko napodobitelný. Navíc by se dalo dodat, že je i veskrze pozitivní, stejně jako hudba a vlastně i celá osobnost tohoto věčně usměvavého a dobře naladěného (a to nejen co se kytary týče) muzikanta.