Marie Puttnerová nabídla na debutu křehký písničkový diamant

„Tichá voda břehy mele,“ tak bychom mohli známým rčením charakterizovat postavu Marie Puttnerové – členky (Půl)Jablkoně nebo Zvířete jménem Podzim a hosta na deskách Kittchen, Cermaque, Petra Linharta nebo Mirka Kemela. O svých krocích na hudební scéně se ostatně rozepsala na stránkách našeho portálu (ZDE). Po letech ostýchavého testování konečně došlo na ostré nastartování sólové kariéry vydáním desky Laila tov. Desky, která právě vzbudila zasloužené, oslavné recenze. Po uzavření seznamu vydaných nahrávek roku 2023 je jasné, že o albu by se mělo ve výročních souhrnech často referovat.

Máme čekat na Laila tov blízkost rukopisu Michala Němce nebo Jakuba Königa? Ne, Marie má o své hudbě poměrně jasno. A to jak po textové, tak hudební stránce. Neuchopitelnost desky dobře reprezentuje už úvodní text Vlastimila Třešňáka v písni Martine. Jeho čtyři příspěvky se krásně prolínají s křehkou poezií brněnského básníka Jana Zahradníčka, vězněného v komunistické diktatuře 50. let, i autorskými příspěvky samotné autorky. Nadčasové texty dobře doplňuje moravská lidová Hajú, možná nevědomky ilustrující v době nahrávání alba aktuální rozpoložení interpretky. Melancholicky ukolébávávající, pokorné, ale na druhou stranu i intenzivní a umíněné.

Co na desce jako hudebníci oceníte?

Pohostinské účinkování na řadě nahrávek se na debutové desce Laila tov odrazilo pozitivně. Na desku přispěly různým způsobem Jakub König (Zvíře jménem Podzim, Kittchen) i Jakub Čermák (Cermaque). Albu prospěla i letitá souhra s životním partnerem, multiinstrumentalistou Martinem Novákem (jinak též Druhá tráva, David Dorůžka nebo Jaromír Honzák) a kytaristou Petrem Uvirou (Ladě). Další výraznou postavou, která zásadním způsobem promluvila do podoby alba, je britský producent Eddie Stevens. Ten se dříve proslavil zejména dlouholetou spoluprací s Róisín Murphy, ale má za sebou i silnou domácí stopu v podobě produkce alb Jany Kirschner, Korben Dallas či Druhá tráva (ta za ně získala Ceny Anděl).

Proměnu písniček dobře ilustruje skladba Milá. Tu můžeme najít na autorčině YouTube profilu v „bytovém“ podání z roku 2020. Když její průzračnou jednoduchost poměříme s výslednou albovou podobou, najdeme podobně kouzelnou baladu, která ale na albu získala přírodní zasazení v podobě field recordings Tomáše Šenkyříka, kláves Eddieho Stevense, drobných perkusivních přihrávek, akustických ornamentů a manipulací s jednotlivými stopami. Přehlcenost? Ani náhodou. Rafinovaná zdobnost aranží naopak vybízí posluchače k opakovanému poslechu. Tak tomu je i u zbytku alba, které se tváří, že bylo v Birdland Studios v Považské Bystrici nahráváno naživo ráno, u dokořán otevřených oken. Zkuste si album pustit ráno, ještě než se tep dne zběsile rozeběhne. Uvidíte, že čas poběží po úplně jiné trajektorii než obvykle. Klobouk dolů.

Marie Puttnerová – Laila tov

Animal Music, 50:37, 2023

92 %