Marie Puttnerová se s hosty citlivě uklonila odkazu Zuzany Navarové

Dne 7. prosince 2024 uplynulo přesně dvacet let od předčasného úmrtí výjimečně zpěvačky a skladatelky Zuzany Navarové. Osobnosti, která vykvetla vprostřed osobitého folkového tria Nerez, aby se její talent posléze naplno rozvinul na sólové dráze. Kulaté výročí dráždilo producenta Petra Ostrouchova delší dobu. Nakonec se mu podařilo pro speciální album nadchnout Marii Puttnerovou, se kterou jako vydavatel spolupracoval i na její, Andělem za folkovou desku roku ověnčené nahrávce Laila Tov. Jako by už název této kolekce odkazoval, k čemu se Puttnerová se spoluhráči odhodlala věnovat v loňském roce. Vždyť skladbu se stejným názvem, v hebrejštině znamenající „Dobrou noc“, najdeme nejen v diskografii Zuzany Navarové, ale také na desce Zelená oblaka, růžové stromy, která jí skládá hold.

Většina tributových desek vzešla z dlouholeté potřeby muzikantů vzdát poctu milovaným vzorům, které formovaly jejich osobnost. Album Zelená oblaka, růžové stromy takové kořeny nemá. „Když přišel Petr s nápadem natočit album Zuzaniných písní, trvalo mi dlouho rozhodnout se, jestli ano, nebo ne. Nikdy předtím jsem žádnou z jejích písní nezpívala. Jak se říká, odříkaného chleba největší krajíc, a tak jsem teď v novém a velmi obohacujícím vztahu s těmi nádhernými písněmi. Přemýšlím, co se to vlastně přihodilo a děkuji,“ vysvětluje zpěvačka v promo materiálech cestu k tvorbě bývalé frontmanky Nerezu. I z toho titulu zní deska, která je až na výjimky postavena na materiálu posledních tří sólových desek, právě takto.

Co na desce jako muzikanti oceníte?

Ještě jsme nemluvili o spoluhráčích, kteří Marii Puttnerovou na albu doprovodili. Vedle už zmíněného Petra Ostrouchova, který album s Martinem Novákem (jinak též spoluhráčem ze skupiny Blue Shadows, která v posledních šesti letech nahrává alba Vladimíra Mišíka) produkoval, jsou na kolekci slyšet kytarista Petr Uvira (jeho kapela Ladě po více než dekádě vydala nové album), bubeník Miloš Dvořáček, baskytarista Jakub Vejnar a klarinetista a saxofonista Marcel Bárta. Česko-španělský text písně Nechoď nikam s Marií Puttnerovou pro album nazpíval její spoluautor Iván Gutiérrez, který se Zuzanou Navarovou vystupoval v 90. letech v kapele Tres i s kapelou KOA.

Základním rysem desky Zelená oblaka, růžové stromy je úcta. Pochopitelná, leč protagonisty částečně svazující. Mariin hlas není projevu Zuzany Navarové vzdálen. Zatímco Zuzana do písniček pokládala celou svou osobnost, Puttnerová ji v ještě civilnější podobě pouze následuje. Ani po hudební stránce se protagonisté originálům příliš nevzdálili. Neměnili povahu skladeb, základní aranžmá pouze citlivě proměňovali, když do nich otiskovali své osobnosti. Nejlépe tuto skutečnost dokládá skladba Zatím hodně pus, ve které se plně projeví bluesové cítění kytaristy Petra Uvíry nebo naopak výrazně atmosférická verze písničky Červený kamínek, kde kytarové pentlení Petra Ostrouchova a Martina Nováka podpoří v mixu Aid Kida vytažené statické klávesy. Až příliš uctivý v mých uších naopak zůstal duet Nechoď nikam nebo klezmer Vřelé díky z pupku.

Ani jedna ukázka neposunula originály takovým způsobem, jakým se například podařilo skupině Ďáblovo stádo občerstvit vybraný repertoár Wabiho Daňka nebo dvojici Havelka/Tvrdý přenést na desce U nás v garáži odkaz undergroundové/punkové/alternativní scény přelomu 80. a 90. let do současnosti. Tím nechci říct, že je deska špatná. To ani náhodou. Je citlivá a vkusná. Neosvětluje ale odkaz Zuzany Navarové z jiného, překvapivého úhlu. Je dobře, že album Zelená oblaka, růžové stromy vzniklo. Decentně připomíná v čase smutného výročí odkaz originální zpěvačky, po které na domácí scéně stále zůstává prázdné místo. Na verze písniček  Zuzany Navarové, které budou mít sílu odhalit tvorbu rodačky z Hradce Králové pro nové posluchače v opravdu nečekaném kontextu, si ale budeme muset ještě počkat.

Marie Puttnerová – Zelená oblaka, růžové stromy

Animal Music; 2024; 38:20

70 %