Megaphone: Nahotu na pódiu nečekejte

Letní sezónu zakončila kapela pražská kapela Megaphone impozantně. Natočila nový videoklip k písni Rosie, kde to nahatým něžným pohlavím jen hýří, přitom se ale nejedná o žádnou smyslnou erotiku, ale ve výsledku spíše letní legrácku s touhou na sebe upozornit. Slovo má Bob Sláma, zpěvák této formace, který vše uvádí na pravou míru.

Vydali jste nový klip, je to předzvěst nové desky?

Vlastně si dáme zrovna pauzu. Novou desku plánujeme na jaře. Nějaké nové písničky už hrajeme, něco už máme rozdělané, deset kousků dáme v březnu určitě dohromady. Singl jsme vydali jako letní hit, možná skončí na desce, ale já jsem spíš pro nějakou jeho zremixovanou podobu.

Na klipech si necháváte hodně záležet. Jakou má vizuální prezentace skutečnou hodnotu pro rozjezd kapely?

Jestli čekáte, že po vydání dobrého klipu se objeví producent a nabídne vám hned milion korun a chce s vámi natočit desku, jste na omylu. Je potřeba, aby kapela byla vidět na první dobrou. Málokdo má čas dnes poslechnout si celou desku a zkoumat, jestli je fajn. Na singlu je vidět hned, jak kapela zní, vypadá a jak se prezentuje. Měli jsme v plánu udělat klip produkčně jednodušší, zase to ale sklouzlo k náročnější a vysoko rozpočtové práci.

Kolik stojí dneska natočit klip, co má nějaký děj a pointu?

Máme kolem sebe naštěstí hodně kreativních kamarádů, kteří vypomůžou. Pokud ne zadarmo, tak alespoň jen za symbolické dary. Nejvíc stojí zapůjčení techniky, nebo v tomto případě modelek. S cenou se pohybujeme mezi 70 až 100 tisíci korunami.

Klip k Rosie je označován některými médii za „kontroverzní“. Nebojíte se trochu nálepky? Jako že tohle je tak kapela s „těma kozama“?

Kapela je pro mě správný ventil, jak všechno ze sebe vypustit. Když mě třeba v práci vidí kolegové na koncertě nebo na Youtube, docela zírají. Jak je možné, že je ten kluk v kanclu tak tichý? Paradoxně mimo kapelu nebudím vůbec žádnou pozornost a jsem hodně zdrženlivý. Na druhou stranu někdy je nutné jít na hranu. Abychom probudili veřejnost a zájem o nás. Byl jsem to já, kdo s nápadem klipu nebyl úplně nadšený, nechtěl jsem, aby to působilo eroticky. A to se podle mě povedlo. Ta „divnost“ neurazí a nijak sexuálně nevzruší.


Ona „divnost“ platí i o klipu k písni Dancin´shoes.

Je to spíše náhoda, která do jisté míry oba klipy propojuje.

Patří to podle tebe k funk rocku, mít ulítlou image?

Pravda, funk rock směřuje asi vždycky podprahově k nějaké legraci. Naším společným jmenovatelem je kapela Red Hot Chili Peppers, jinak samotný funk jinak ani nevyhledávám. Vykvákaná kytara mě baví míň, klíčová je pro mě živelná rytmika. Hudbu skládáme s kytaristou Tomášem, nějakou dobu nám trvalo, než jsme našli společnou chemii. Tomáš má raději větší show, je perfekcionista a inklinuje ke klasickému rocku. Já jdu hlavně po melodii, písničce a celkovému výrazu.

Stalo se podle tebe normou, že kapela na úrovni musí mít muzikanty s vystudovanou konzervatoří?

Někdy o tom také přemýšlím. Mít za sebou skvělou rytmiku je rozhodně velké plus a moc si toho cením, že se nemusím soustředit na nic okolo, ale jen na svůj zpěv. Nevěřím ale, že dobrou kapelu tvoří jen konzervatoristi. Jsem vlastně hudební analfabet, dělám vše instinktivně. Nechci se tím nikoho dotknout, ale mám pocit, že muzikanti z povolání přistupují k hudbě jako k řemeslu. Jejich motivace je jiná. Líbí se mi, když se to hezky namíchá. Výborní řemeslníci plus ti další, co mají nápady.

Hudebně mě připomínáte kapelu Electric Six. Můžeme očekávat nějakou recesi i na pódiu?

Vidíš, to mě nenapadlo nikdy jako srovnání. Přitom je to stejná energie sbalená na cestu jako my. Odstrašujícím příkladem je třeba kapela Bloodhund Gang, kdy se z recese stala nechutnost. Jevištní show nebudeme uzpůsobovat našemu klipu. Nahotu nečekejte. Spíše nějaké prvky nové choreografie, vtípky, máme připravené body v show, které lidé přijmou. Upřednostňuji spíše chytrý humor.

Česká kapela na začátku volí mezi angličtinou a češtinou. Vy jste si zvolili podle mě těžší cestu na vrchol.

Nahráli jsme jednou song v češtině. Ale ani jsme ho nedodělali. Pro nás je čeština zrádná – žánrově ti mění celou skladbu, aniž bys to tak chtěl. Pokud nenajdeš svůj specifický jazyk, vzniknou z toho akorát zpívánky. Neposlouchám kapely jako Lucie, nicméně za jejich tvorbu se nestydím. Napsat písničku, aniž by v sobě neměla klišé, je těžké. Pro mě jsou vzory Vypsaná fixa nebo Mňága a Žďorp. Dokud tuto svoji formulku nenajdeš, angličtina je vlastně lehčí.

Tagy: