Přejít k hlavnímu obsahu
Zvukově se deska snaží navodit atmosféru 70. let a nástupu glam rocku. To se jí dokonale daří. | Foto: archiv
Zvukově se deska snaží navodit atmosféru 70. let a nástupu glam rocku. To se jí dokonale daří. | Foto: archiv
Petr Adamík -

Mick Rossi se na novém albu vyznává z lásky ke glam rocku

Kytarista a skladatel Mick Rossi proslul hlavně svým účinkováním v manchesterských Slaughter & The Dogs, které během punkové exploze v 70. letech spoluzakládal. V předcovidovém období trávil hodně času po boku nyní už nebožtíka Waltera Lurea a v lockdownu potom stihl vytvořit sólové album All The Saints & All The Souls. Nyní přichází s novinkou Gun St.

Celá deska je postavena na základech pocházejících z první poloviny 70. let, tedy na muzice, která Micka Rossiho formovala. Glam rockový nádech T-Rex a hlavně raného Bowieho prostupuje všemi přítomnými skladbami.

Mick Rossi na albu vysekl poctu T-Rex, když věrně předělal skladbu Telegram Sam. Jsou to ale hlavně autorské písně, ke kterým stojí za to se vrátit a poslechnout si znovu. Pěkně rokenrolově šlape například You Got Something To Say To Me. Rossiho rozdováděná kytara v sobě má drzost New York Dolls a dává vzpomenout i na starší věci Rossiho Slaughter & The Dogs. Samozřejmě nelze přeslechnout hostujícího Billyho Duffyho (The Cult) v úvodní Give Me Life. Přítomnost Duffyho není náhodná. Byl to totiž právě Rossi, kdo v roce 1979 pozval tehdy osmnáctiletého kytaristu, aby se připojil k jeho kapele Studio Sweethearts, což byli v podstatě pohrobci Slaughter & The Dogs.

Jako zpěvák je Rossi schopný, ale nijak zvlášť oslnivý. Písním ale jeho klidnější hlas naprosto vyhovuje. Navíc vše plně vynahrazuje svou hrou, zfuzzovaným zvukem kytary, krátkými, výstižnými sóly a vyhrávkami, jaké můžeme slyšet například v hitovce Love Life nebo Ride. Výrazné jsou i dva pomalé kousky, a to Brightest Star, v níž Ziggy Stardust doslova ožívá, a závěrečná I'll Never Love Again. Ta vyústí do pompézního finále, v němž nechybí piano či Rossiho procítěná kytara.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Ve svém věku už se Mick Rossi nepouští do žádných velkých hudebních experimentů. Pohybuje se v místech, kde si je stoprocentně jistý. Patří mezi tu generaci britských punk rockových kytaristů, kteří do svého stylu přirozeně absorbovali prvky Micka Ronsona a Johnnyho Thunderse. Zvukově se deska snaží navodit atmosféru 70. let a nástupu glam rocku. A to se jí dokonale daří.

Mick Rossi - Gun St

Mick Rossi – Gun St.

Secret Records, 00:40:20

glam rock/punk

70 %

Tagy Mick Rossi Recenze alb

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Petr Adamík
V roce 1999 jsem spoluzakládal punk'n'rollovou kapelu Degradace, se kterou to táhnu dodnes. Již několik let pracuji v hudebninách Hudební Svět a před nějakým časem jsem se ke všemu rozhodl, že bych chtěl o muzice i psát (Rock…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY