Moje grooveboxy: Teenage Engineering OP-Z

Začalo to tweakováním zvuku R5 od Rolandu na začátku devadesátek, pokračovalo kapesní QY-70 a následně aplikacemi Bhajis Loops na Palmu a Caustic 3 na Androidu. Dnes používám 5 hardwarových grooveboxů a pár hraček, které vám postupně představím.

Hračka, co předběhla dobu

Teenage Engineering jsou prostě kluci, co si rádi hrají. Vyrostli totiž na osmdesátkových videohrách a levných synťácích. Proto taky jejich vlajková loď OP-1 vypadá jako Casio VL-Tone a její potenciometry jsou kompatibilní s legem. Řada kapesních operátorů s označením PO zase připomíná kalkulačky a miniaturní groovebox OP-Z televizní ovladač, ovšem pěkně futuristický ovladač!

Věhlas OP-1 a oblíbenost malých operátorů totiž přivedl jejich tvůrce k myšlence sestrojit nadčasovou mašinku, která potvrdí jejich status revolučních vizionářů s citem pro design. A tak vznikl OP-Z, miniaturní groovebox s neuvěřitelnými vlastnostmi, dítě, které v průběhu času roste, přibírá další prvky a zdokonaluje se. Ona nadčasovost totiž souvisí i s neustálým vylepšováním, které vývojáři zasadili přímo do jeho DNA. Jde o jeden z nejvíce kreativních nástrojů současnosti, který ale ani nemá své heslo na Wikipedii. Na konci článku se dozvíte proč.

A kde to má displej?

Každý uživatel OP-1 mi dá za pravdu, že estetika zobrazovaných informací na jeho barevném OLED displeji během skládání působí jako vizuální afrodiziakum. Člověk má pocit, že se přímo dotýká zvuků a myslí ohýbá tóny. OP-Z jde v kontaktu s tvůrcem ještě dál, když místo displeje v těle nástroje nabízí důsledně propracovaný systém barevných LED diod, které mění svůj stav podle toho, kde se zrovna nacházíte a zbytek už nechává na vašich uších!

Pro ostatní je tu pak aplikace pro iOS, Android, Windows i Mac OS, kterou s OP-Z propojíte pomocí bluetooth a uděláte displej z jakéhokoliv svého zařízení, šikovné, ne? Osobně ji ale moc nepoužívám, pouze když vyjde nový synth engine, abych si ho stáhl a umístil do volného slotu. OP-Z ale není jen obyčejný groovebox, je to také vizuální nástroj a tady už se bez displeje neobejdete. Ale nebudu předbíhat a konečně vám OP-Z představím po hudební stránce.

16 stop a pokročilý sekvencer

Jestli jsme si groovebox definovali jako samostatný nástroj, na kterém můžete složit celý song od A do Z a následně ho živě interpretovat a upravovat, tak OP-Z vše z toho splňuje a přidává i něco navíc. K dispozici máte 16 stop – 4 pro samply, 4 pro synťáky, 2 pro efekty a po jedné pro virtuální pásku, master a mix, punch-in efekty, ovládání přídavných modulů, programování světel a multimediální sekvencer. Každou stopu pak můžete ještě upravovat čtyřmi barevnými otočnými knoby v pravé horní části, které mohou nabývat hned několika různých stavů. Pokud vám to už teď přijde jako z jiné dimenze, tak se hlavně nenechte zahltit všemi možnostmi, které se vám tu nabízí. Jednoduchý four-on-the-floor rytmus vytvoříte za pár vteřin. Jak budete využívat zbytek, je jen na vás.

Co si ale zaslouží samostatný odstavec, je sekvencer. Zatímco OP-1 vsadilo na používání pásky a několik kreativních sekvencerů bez možnosti ukládat jejich stav, OP-Z na to jde opačně. Kolem sekvenceru se tu vše točí a naučit se ho poctivě používat bude základ vaší práce s nástrojem. Kromě nastavení počtu kroků jednotlivých tracků, které se navíc mohou lišit, lze každému kroku přiřadit i podmíněnou funkci, takže se při každém průchodu patternem chová úplně jinak. Je to sice trochu vyšší dívčí, ale stojí to za to si tuhle techniku osvojit.

Show pod palcem

Samostatnou kapitolou je multimediální sekvencer, ve kterém lze na displeji zařízení s aplikací OP-Z, která je volně ke stažení, naprogramovat vizuální doprovod ke svým skladbám. V nabídce najdete rytmické zobrazování fotografií s různými efekty, virtuální 3D prostředí navržené v Unity a programování DMX osvětlení. Pak už stačí připojit laptop nebo tablet k projektoru a vaše show může začít.

Dostupná rozšíření

Ještě jsem nezmínil, že OP-Z umí také řídit externí zařízení, buď přes (Bluetooth) MIDI, nebo pomocí přídavného modulu nazvaného OPlab, který si musíte pořídit samostatně a následně ho vložit do těla zařízení. To ocení nejen majitelé modulárních systémů, ale také všichni, kteří chtějí OP-Z spojit s kapesními operátory nebo Volcami od Korgu.

Dalším přídavným modulem je Rumble, vibrační zařízení, které vám umožní vnímat vámi tvořený groove hmatem, jako byste měli v ruce subwoofer. Pokud si říkáte, že je to nepotřebná blbůstka, pak se šeredně mýlíte. Sám už bez Rumble nedám ani ránu a to doslova. Pocit z propojení s nástrojem bych přirovnal ke hře na strunný nástroj, kdy se vibrace strun přenášejí na celé vaše tělo a rezonují s vaším rozpoložením, dokonalé.

Nejlepší fígle

Už jsem napsal tolik slov a přijde mi, že jsem o OP-Z pomalu nic neřekl. Aspoň jde jasně vidět, že jde o nadčasový hudební nástroj. V tomhle odstavci projdu svoje nejpoužívanější fígle při skládání a hraní.

Na první místo dám možnost samplování, které do OP-Z přibylo až s aktualizací firmwaru loni v létě. Samply můžete nahrávat buď přes interní mikrofon, sluchátkový vstup pomocí trrs kabelu, nebo díky USB-C např. z vašeho mobilu, nebo notebooku. Zvuk pak můžete upravovat přímo na nástroji, nebo s vizuální odezvou na displeji v připojené aplikaci. Nejlepší pro sbírání zvuků v terénu!

Mým nejčastěji používaným fíglem jsou tzv. Mute Groups, které vám umožní vytvořit až 10 variant jednoho patternu bez nutnosti vytvářet jeho kopii. Jejich přepínáním tak můžete docílit postupného vrstvení stop/nástrojů a efektů. Nejkreativnější efekty Tape a Punch-in, kterými můžete opravdu velmi proměnit původní zvuk, si nechávám vždy nakonec, nebo do mezihry, kde chci, aby píseň zněla odlišně od základního groovu. 

Punch-in efekty jsou podrobné těm, které znáte z kapesních operátorů. Jsou zde různé opakovačky, filtry, stereo hrátky a efekty postavené na náhodném přehrávání zvuků/tónů. Navíc můžete odděleně efektovat rytmické stopy se samply a ty syntezátorové, tím docílíte barevnějšího a kreativnějšího zvuku.

Pokud zatoužíte po totální proměně celé smyčky, začněte experimentovat s Tape stopou. Ta nahrává do virtuální paměti celou smyčku, kterou pak můžete jako na pásce rozdělit na různě dlouhé úseky a následně je spouštět na klaviatuře, upravovat jejich rychlost, přidat filtry a efekty. Možnosti tu jsou neomezené, takže je potřeba zachovat i trochu disciplíny. Nejlépe je si přes SHIFT povypínat ty stopy, které chcete, aby se i po přidání Tape efektu přehrávaly normálně jako dřív.

Nejdůležitější fígl je pak dočasné uložení projektu pomocí kombinace tlačítek P+šipka nahoru, který můžete používat místo UNDO. OP-Z totiž vše, co na něm složíte, automaticky ukládá a může se vám stát, že ztratíte původní nápad. Funkce automatického ukládání se ale dá vypnout v nastavení, pokud by vám nevyhovovala.

Nakonec ještě důležitá zmínka, kde brát další zvuky a kam si zajít pro radu. Už od dob OP-1 existuje stránka op1.fun, kde hudebníci ukládají vlastní samply a patche pro obě zařízení. Dobré je i sledovat různá fóra a stránky, osobně mohu doporučit op-forums.com, kde se kromě OP-Z diskutuje i o dalších zařízeních od TE.

Baví mě a vás bude taky

OP-Z vás pohltí a nepustí, to mi věřte. Na jedno nabití vydrží zhruba 6 hodin, zatím jsem nikdy nepotřeboval více. Pokud vám vyhovuje jeho velikost a sázíte na mobilitu, není lepšího nástroje s podobnou sadou možností využití.

Jako každá věc od Teenage Engineering, i OP-Z má svoje omezení, která mají podle tvůrců podpořit vaši kreativitu. K dispozici vám je pouze 10 projektů, chcete-li songů. Ovšem pokud budete poctivě používat Mute Groups, tak máte k dispozici 160 songů/patternů s deseti různými variacemi, což je 1 600 variací, impozantní. Samply mohou být dlouhé 12 vteřin pro samplovací stopy, 6 pro ty syntezátorové a nemůžete jich nahrát víc než 10 do jedné stopy, což znamená maximálně 40 klávesových zvuků a až 960 rozkouskovaných samplů (4 stopy x 10 slotů x 24 zvuků). Kouzlo pak spočívá v tom, že si obsah OP-Z můžete zazálohovat na disk a začít zase od nuly. Někomu také mohou chybět dedikované výstupy, USB-C audio ale rozhodně potěší.

San Francisco nevolá…

Víte, že OP-1 je vystavené v Muzeu moderního umění v San Franciscu? Navíc má i svou samostatnou stránku na Wikipedii a jeho používáním se chlubí známí umělci z celého světa. OP-Z je na tom trochu jinak, jde víc po hudebních nerdech, experimentátorech a kreativních bláznech. Je to spíš propracovaná stylovka, která vyžaduje chuť se učit, vnímat a souznít. Možná proto je v článku o Teenage Engineering na Wikipedii zmíněná pouze pod čarou. Ale to vůbec neznamená, že byste se OP-Z měli bát, naopak. Je to spolehlivý parťák do jakéhokoliv projektu navíc s neuvěřitelnou podporou, díky které nástroj získává nové funkce s každou aktualizací. A příště se podíváme na Model:Cycles od Elektronu.