Moravský podzim sází na Jana Nováka, minimalismus a Arménii

Právě Novákova skladba celý festival otevře. Na úvod zahajovacího koncertu zazní jeho Filharmonické tance, které zkomponoval v roce 1956 pro tehdy čerstvě ustavenou brněnskou filharmonii. „Vyjádřil tím vděčnost za přízeň a odvahu, kterou mu orchestr a jeho první šéfdirigent Břetislav Bakala prokázali, když ho uvedli jako představitele nové české tvorby na festivalu Varšavská jeseň 1956, třebaže Novák dával okázale najevo svůj kritický postoj vůči komunismu,“ uvedla ředitelka pořádající Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Na zahajovacím koncertě zazní také česká premiéra Nočních hudeb současného rakouského autora Kurta Schwertsika, který pětivětou skladbu na objednávku BBC naplnil nostalgií a melancholií i zhudebněnými nočními přeludy. Druhou půli večera vyplní nejnovější symfonie Philipa Glasse, která v české premiéře a v podání Filharmonie Brno zazněla na letošním Pražském jaru, avšak bez posluchačů v sále. Glass ve své Symfonii č. 12 „Lodger“ zhudebnil texty Davida Bowieho z jeho stejnojmenného alba. Sólový pěvecký part napsal pro Angélique Kidjo, „královnu Afriky“ a trojnásobnou držitelku Grammy, která se postará i o brněnské provedení. Vše pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, Glassova blízkého přítele a spolupracovníka.

Novákovu tvorbu představí také večer s jeho komorními skladbami, recitál nadějného brněnského klavíristy Jakuba Sládka nebo víkendový maraton Joannis Novak 100. Od pátku 8. října do neděle nabídne například světové premiéry skladeb na Novákovu latinskou poezii, projekci filmu s Novákovou hudbou nebo recitál jeho dcery Dory Novákové – Wilmington a bratrance, operního zpěváka Richarda Nováka. Vyvrcholení novákovského programu pak představuje světová premiéra divadelní inscenace s živým orchestrem Kočár do Vídně, která vzniká ve spolupráci s Národním divadlem Brno. Vychází z kultovního Kachyňova filmu, ke kterému Novák zkomponoval hudbu. „Je to pro mne vzrušující projekt, pro něhož jsem si musel napsat vlastní scénář, který je adaptací Procházkovy filmové povídky a Novákovy hudby do jedinečného jevištního tvaru. Inspirace filmem bude v představení jistě patrná, ale inspirace nejvíc pramenila z Novákovy hudby, která ve filmové verzi je spíše v pozadí. V jevištní podobě Kočáru do Vídně bude v hlavní roli. I proto jsme samotný orchestr Ensemble Opera Diversa umístili na jeviště, kde se vlastně stane součástí scénografie,“ uvedl autor jevištní adaptace Štěpán Pácl.

Kromě Nováka se festival věnuje ještě dvěma dramaturgickým liniím: minimalismu a Arménii. „Byl-li neoklasicismus jeden z hlavních směrů první poloviny 20. století, který v následujících desetiletích dozníval mimo jiné právě v tvorbě Jana Nováka, pak minimalismus lze označit za směr, který převzal iniciativu v druhé polovině téhož století. Festival nabídne možnost srovnání aktuálních trendů v minimalismu americkém, ruském i českém,“ uvedl dramaturg Vítězslav Mikeš. Americký minimalismus se představí tvorbou Philipa Glasse, nejen na zahajovacím koncertě, ale i při spojení Cello Octet Amsterdam s klavíristkou Maki Namekawou. V české premiéře zazní Glassova hudba k filmu Hodiny, Dracula nebo světová premiéra skladby Víta Zouhara Zvlněná hladina – jako ukázka domácího minimalismu. Ten ruský pak posluchači mohou poznat díky oratoriu Děti vydry od Vladimira Martynova. Představí je tuvinská skupina Huun-Huur-Tu spolu s Martynovem a pod uměleckým vedením legendární houslistky Taťjany Grinděnko.

Pozváním folklorního souboru The Naghash Ensemble vyjadřuje festival podporu válkou zmítané Arménii a připojuje se zároveň k oslavám třiceti let její samostatnosti. „Nahghash Ensemble se představí se svými Songs of Exile, ve kterých zhudebňuje posvátné texty středověkého arménského mystického básníka a kněze Mkrtiče Naghaše a představuje hlubokou meditaci na téma vztahu člověka a Boha z perspektivy mnicha, který byl nucen žít mnohá léta v exilu,“ uvedl Mikeš. Nejvýznačnější německé rádio hrající klasickou hudbu, BR Klassik, označilo koncerty Naghash Ensemble jako „velmi dojemnou kombinaci arménské lidové a duchovní hudby a soudobé klasiky“ a časopis Rolling Stone pak jako „okamžiky naplněné elegancí a meditací“.

Festival uzavře Arménská filharmonie pod taktovkou Eduarda Topčjana. Program večera nabídne nejen reprezentativní průřez arménskou orchestrální hudbou 20. století, ale i tři naprosto odlišné skladatelské přístupy k arménským tradicím: Tigran Mansurjan se opírá o duchovní niternost, Avet Terterjan si na základě studia tradiční hudby vytvořil vlastní zvukový orchestrální svět, konečně Aram Chačaturjan dokázal osobitě využít arménských názvuků v symfonických dílech podléhajících dobově „diktované“ sovětské estetice.

Sedmnáctidenní přehlídka nezapomíná ani na tzv. starou hudbu, posluchači se mohou těšit například na Umění variace Antonína Rejchy v podání srbsko-amerického klavíristy a matematika Ivana Iliće, na renecanční vícesborové nešpory v podání několika špičkových těles nebo na francouzský soubor Le Poeme Harmonique. Kromě Národního divadla Brno se na přípravách letošního programu podílela také Masarykova univerzita a Janáčkova akademie múzických umění.

Vstupenky jsou k dostání ve filharmonickém předprodeji nebo na webu filharmonie-brno.cz, posluchači si mohou sami sestavit tzv. Festival na míru, tedy pořídit vstupenky na více koncertů se slevou podle pravidla čím více koncertů, tím větší sleva.