Mučírna v nahrávacím studiu #10: Co s hotovou nahrávkou dál?

Po dlouhé a náročné práci konečně přijde čas, kdy odsouhlasíte finální master své nahrávky a s klidným svědomím si řeknete: „Uf, tak hotovo.“ Bohužel, zde celý proces práce na vašem odkazu zdaleka nekončí.

Pomineme-li, že skutečný význam tvoření se nachází spíš někde v rovině seberealizace, terapie a transformace života (což tak vnímá na vědomé úrovni asi málokdo), bez toho, aniž byste dostali vaše dílo k lidem, se zastavíte v půli cesty. Druhá polovina, která zahrnuje sebeprezentaci a propagaci, by měla být rozmyšlená a propracovaná se stejným úsilím jako práce ve studiu. Pro většinu je to však oproti tvoření hudby ta opravdová mučírna. Ale i tato část se dá pojmout kreativně. Ještě předtím, než začnete promýšlet, jak se svým výtvorem naložíte, je potřeba mít jasno hned v několika věcech:

Kdo jsem a co vlastně chci?

Odpověď se zdá být pro každého muzikanta velmi prostá a téma bezpředmětné, je to ale základní kámen ve vašem dalším směřování. Nebývá takovou výjimkou, že po důkladné přípravě a zvážení všech možností vám nakonec dojde, že od původní vidiny jste na míle daleko. Začněme tedy od začátku a postupně:

• Jsem aktivní muzikant, nebo je to občasné zpestření?
• Je pro mě priorita být v kontaktu s lidmi, nebo jsem studiový pavouk, co jednou za čas něco vykopne ven?
• Jak často vydávám a budu vydávat – neboli převažuje kvantita, či exkluzivnost a jedinečnost?
• Kdo je moje reálná krevní skupina a jaký typ posluchače bych chtěl mít já?

A teď k dílu samotnému:

• Online distribuce, nebo bude fyzický nosič?
• Kolik lidí má nyní o mojí tvorbu s jistotou aktivní zájem?
• Nemám žádný online dosah – jak bych mohl oslovit více lidí?

Otázky jsou naprosto triviální, pokud si to ale po bodech nerozeberete, neuvědomíte si, že každé A, či B vede k úplně jiným odpovědím a možnostem a nestane se vám to, že půjdete proti sobě.

Hypotetický příklad: jste si jistí, že chcete fyzické CD a jste schopní si ho i sami zaplatit, ale vydavatelství a pomoc si neseženete, nezbyde vám chuť a drobák ani na jednu týdenní propagaci na Facebooku, spolukapelníci o propagaci nemají zájem, o posluchače a cílovou skupinu se nestaráte, protože jste si jistí, že jsou nahrávky vynikající a jeden lákající příspěvek úplně stačí.

Možný výsledek: krásné drahé nosiče vám zůstanou doma ve skladu (dnes je obvyklá zkušenost, že se nosiče prodávají hlavně na koncertech, a to často méně než merch, navíc, ne každý ještě používá CD mechaniku) a protože jste veškeré úsilí věnovali pouze fyzickým nosičům, Youtube i Spotify zůstává netknuto, nicméně za půl roku už chcete točit další věci.

Řešení je nasnadě: jakmile máte černé na bílém, kdo jste a jaké jsou vaše možnosti, není už tak obtížné začít s oslovováním a příprav. Pro další kroky je mít ucelený svůj vlastní profil na prosto klíčové.

Já a moje selfie

Dále je nutné váš veřejný obraz na další release pořádně připravit. Pokud si vás má někdo všimnout, musí o vašem záměru vypovídat i váš profil. Ne každý se snaží protlačit se za každou cenu. Je mnoho interpretů, kteří díla vydávají pouze jako referenci nebo pro vybraný počet lidí. V každém případě není na škodu být viděn v tom nejlepším světle.

Nepotřebujete PR specialistu, aby váš profil nebo stránky vypadaly k světu, nepotřebujete přidávat vzrušující posty každý druhý den. Méně je někdy více a pokud si zvyknete zveřejňovat fotku/video z koncertu/story z procesu ve studiu jako událost, na kterou si uděláte čas a klid, je to zábava i pro ty největší antinarcisty. Cílem není být „in“ nebo se prodávat bez jakékoli sebereflexe. Ideální stav pro začínající muzikanty je takový, kdy při kliknutí na jejich profil okamžitě naskočí otázka: „Tyyjo, ten to má hezký, proč ho nesleduje víc lidí?“ A ještě jedna rada: Buďte pokud možno sami sebou. Jakoukoli nepatřičnou či přehnanou stylizaci vaše potencionální publikum vycítí.

Hudební platformy

Pokud vydáváte singl s videoklipem a je pro vás stěžejní Youtube a Spotify, cesta je velmi přímočará. Stačí si vybrat online distributora, jako je Distrokid, nebo CD Baby, zaregistrovat se, vytvořit artist účet na Spotify a to základní je hotovo. Je ale důležité si platformy pořádně osahat, například pokud nastavíte co nejbližší premiéru, Spotify vám už nijak nepomůže a bude fungovat pouze jako stránka, kde si hudbu můžete pustit.

Nikam nespěchejte. Čím víc dáte své skladbě času, tím víc z toho můžete vytěžit. Pokud například nastavíte premiéru až za měsíc a na pátek, máte šanci dostat se do playlistu New Music Friday a získat pozornost lidí vám naprosto cizích. Nepodceňujte přípravu a možnosti, jak lidem zpříjemnit měsíc novou skladbou. Zároveň mějte na paměti, že grafika je nedílnou součástí uveřejněného díla, tím pádem jsou koncept a kvalita obrazu stejně důležité jako audio samotné.

Vydavatelství a rádia

Jestli to se svým projektem myslíte opravdu vážně, hudební vydavatelství je na to do listu nezbytnou položkou. Při komunikaci a zařizování se stačí držet jednoduchého systému: „Máme produkt, za kterým si stojíme a děláme pro něj maximum, díky vám je možné dostat naši hudbu k lidem, podmínky si určíme tak, aby se to vyplatilo jak vám, tak i nám (v tomto pořadí) a především, aby naše společné úsilí mělo za výsledek to, že se onen produkt dostane k lidem, kteří ho chtějí.“

Pokud předložíte dostatečně silnou nabídku a nebudete se toho bát, smlouva s žánrově odpovídajícím vydavatelstvím by neměl být moc veliký oříšek. I bez obřího rozpočtu vám mohou kromě lisu a vydání CD, vinylu a dalších hudebních nosičů nabídnout mnoho možností, jak album dostat do obchodů, na online platformy, ale také k těm správným lidem v rádiích.

Pokud do rádia napíšete sami, je velmi pravděpodobné, že se nemusíte dočkat ani odpovědi, denně totiž obdrží mnoho nabídek a pokud se jim vaše tvorba nehodí do krámu, vaše profily nevypadají přesvědčivě, ani lákavě, nebo pokud ve vaší zprávě chybí podstatné údaje, dají přednost někomu dalšímu. Proto je ve chvíli zveřejňování lepší mít vše v naprostém pořádku a po alespoň částečné aktualizaci, abyste podchytili všechny potencionální slabiny, které vám mohou uškodit.

A jestli je to na vás moc velké sousto, ale přesto byste se o to rádi pokusili, ničemu neuškodíte, když oslovíte své spřízněné kapely a muzikanty s otázkou, jak to řeší oni a jestli by byli ochotni podělit se o zkušenosti. Dokonce není na škodu si i jednorázově na komunikaci a přípravu najmout ochotného člověka, který nemusí mít v životopise ranec zkušeností, ale rád vám s oslovováním, kontakty, konzultací rétoriky příspěvků a obecně vaším plánem pomůže.

V jedinečnosti je síla

Pokud nesypete desky jak z rukávu, je jasné, že chcete, aby ve vaší nahrávce bylo naprosto všechno, jak po emoční, tak po kvalitativní stránce. V propagaci a komunikaci to ale platí dvojnásob: každý příspěvek, fotka, status, story, které nasdílíte, musí působit dojmem, že jste do něj dali stejné úsilí a péči jako do vaší nahrané tvorby.

Pokud vydáte nahrávku pod Supraphonem za 70k a zveřejníte k ní DIY klip z obýváku, znehodnotíte tím veškerý vklad, který jste do písně vložili. Na druhou stranu, pokud máte odpovídající cílovou skupinu, originalita a nápad amatérského klipu mnohdy může mít větší dopad než formálně dokonalé a obsahově prázdné video.

S financemi je potřeba počítat u vydávání stejně tak, jako když jedete do studia nahrávat. V dnešní době je internet každý den zahlcen mnoha skvělými počiny a vy musíte i těm pár lidem, kteří vás sledují, dát najevo, že to myslíte upřímně. Zkrátka, je potřeba se k tomu stavět tak, jako by to byla první a poslední reprezentativní věc, jakou ve veřejném prostoru hodláte zanechat.
Samozřejmě je třeba počítat s realitou – běžným interpretům to trvá několik let a mnoho vydaných skladeb, než se dostanou do povědomí a jejich hudba se začne šířit sama. Ale pokud to nevzdáte, ona dlouhodobá péče a snaha se vám nakonec vrátí.