Muse na novém albu stále zdatně bruslí mezi hudebními žánry
Devátá deska Will Of The People od britských Muse je takovým best of jejich vlastní kariéry. Každá skladba zní, jako bychom ji už slyšeli předem, přesto široká paleta thrashových riffů, synthpopových melodií a vokálních akrobacií jako z dílny Freddieho Mercuryho nenudí a dělá z alba bombastickou nahrávku.
Ne náhodou jsou Muse často přirovnáváni ke Queen nebo Radiohead. Od první jmenované kapely si bez ostychu vypůjčili teatrálnost, od té druhé cit pro nejednoznačná sdělení a duchaplný koncept. K tomu nasekali brutální kytarové riffy à la Rage Against The Machine a pocit děsu, strachu a paranoidní klaustrofobie byl na světě.
Deska Will Of The People není v tomhle směru žádnou výjimkou. Vzestup populismu a diktatur, hrůza globálního oteplování v podobě sířících se lesních požárů a zemětřesení, do toho ještě covid (skladba We Are Fucking Fucked). Proto frontman Matt Bellamy zní o poznání naléhavěji, sem tam tlačí jeho hlasivky na pilu až hystericky, ovšem velice promyšleně.
Otvírák Will Of The People na první dobrou připomene metalový trhák Beautiful People od Marilyna Mansona. Dunivá samplová rytmika s arénovým refrénem má ale jinak optimističtější a rockovější nádech a Bellamy falsetově káže o svojí revoluci, v níž utlačovatelé nemají právo na existenci.
Hlavní singl Complience nejvíce evokuje předchozí retrofuturistickou desku Simulation Theory z roku 2018; hřejivé funkové basy doprovází syntezátorový hukot i vesmírné bicí. Odkaz Queen je zcela zřetelný v písničce Liberation. Bellamy se okamžitě promění v divadelního šansoniéra a za doprovodu power klavírního doprovodu a sborového klaunství předvádí neskutečné vokální excesy.
Naopak brutální thrash vládne v Kill Or Be Killed, v gotické You Make Me Feel Like It's Halloween zazní osobní utrpení a po vzoru Coldplay posluchače Muse rozslzí v baladě Ghosts (How Can I Move On). Přesto Muse stále umějí překvapit a pobavit a není pochyb o tom, že skladby z Will Of The People budou naživo na stadionech fungovat na výbornou.
Co na desce oceníte jako muzikanti?
Matt Bellamy je velice kreativní kytarista. Jeho čtyřakordová progrese používá jednoduché triády, které lehce proměňuje do arpeggií. Střídání durových a mollových tónin (často z A dur do d moll) dodává skladbám Muse pocit napětí i uvolnění zároveň. Některé riffy tvoří jen na jedné struně, aby následně rozbouřil „akordovým sólem“, v němž směs střídavého přeskakování ze struny na strunu připomene techniku Toma Morella (RATM), ovšem v mnohem rockovějším provedení. Operní falzet, nahuštěné harmonie a elektronika jen doplňují kombinaci apokalyptických obrazů a sci-fi kytarové práce.
Muse – Will Of The People
Warner Music, 37:39
Progresivní rock
70 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
