Muzikante, znáš noty?

Říká se, že pokud neznáš hudební teorii, jsi vězněm toho, co neznáš. A pokud hudební teorii naopak znáš, můžeš ji kdykoliv porušit. Setkávám se s tím celý život. V kapelách, u spoluhráčů, v rozhovorech, ve videích na YouTube. Neustále narážím na muzikanty, kteří tvrdí, že neumí noty.

Všichni samozřejmě mají na svoji obhajobu plno důvodů. Někteří se dokonce odváží tvrdit, že neznají noty, aby je nesvazovaly v tvůrčí činnosti. A to je asi taková blbost, jako kdybyste řekli, že si nebudete dělat řidičák, protože by vám pak bránil v řízení. Pojďme na tento, pro mě nepochopitelný „fenomén“, mrknout trochu blíž. Chtěl bych vás totiž povzbudit a ukázat vám, že znalost toho, co nás měli naučit ve škole v hudební výchově nebo na nějaké lidušce, má smysl a význam. A může vám dost ulehčit život. A ani to nebolí. Fakt.

V prvé řadě ony „památné věty“ neříkají jen začátečníci, lamy nebo „no name“ muzikanti. Slyšel jsem to tvrdit i věhlasné osobnosti, slyšel jsem to o sobě říkat lidi, jejichž hudba je fenomenální. K tomu, abyste byli skvělí muzikanti nebo skladatelé opravdu „noty“ znát nemusíte. Jenže vám to může setsakra pomoct. A nejen vám, ale taky třeba spoluhráčům v kapele. Nebo interpretům, co pak mají hrát vaši hudbu.

Většina z těch muzikantů, kteří mi tvrdili, že neznají noty, tak noty znali, ale neznali pojmy. Ono totiž noty a hudební teorie není to samé. Ba naopak, je to něco jiného. Ale tak nějak hodně lidí to všechno zahrnuje pod jeden nesprávný a zavádějící pojem noty.

Noty jsou jen grafický zápis pro hudbu. Udávají výšku a délku tónu. Dalších notové značky pak mohou symbolizovat opakování, dynamiku atd atd. Nicméně je to pořád jen zápis. Aby, když do něj muzikant čučí, věděl co má hrát.

Hudební teorie naopak je celý humanitní obor, který se zabývá mimo jiné hudebním rytmem a harmonií, což je právě ta část, od které hodně muzikantů dává rychle ruce pryč. Co kdyby snad po nich někdo chtěl, aby zahráli akord C7, že. Co pak? Nedej Bože, aby měli zahrát v dvojhlase kvartu. No to by byl konec.

Takže noty. Proč je dobré je znát a co je dobré znát.

Určitě jste slyšeli takové ty věty ze zkušebny směrem k bubeníkům: „Zahrej tam ten rytmus um ca ca um ca ca.“ Nebo ke kytaristům: „Da da da um da da da da.“ Slovní spojení jako vykotlanej rytmus, děravej rytmus. A při tom na všechno existuje jeden přesný zápis, ze kterého je na první pohled vše jasné. Jen ten zápis – ty noty – někteří neznají a pak si musí vypomáhat hraním bicích na hubu, gesty a kdo ví, čím ještě.

Kolik jsem už strávil času vysvětlováním rytmu bubeníkům, který lze předat během pár sekund v notách, protože když jsem jim ty noty ukázal, nechápavě na mě hleděli. Jo, představte si, že i na bicí jsou noty a jsou to fakt pořád ty stejný a samý noty jako na ostatní nástroje. Jen jsou bubeníci, kteří o tom zatím neslyšeli.

Umět zapsat do not; do notové osnovy; svůj part nebo ho umět alespoň přečíst, považuji za znalost, kterou by měl mít každý muzikant. Bez výjimky. Když budete umět řídit auto a nebudete umět značky, taky se dostanete z jednoho konce Brna na druhý. Možná. Ale tak nějak tušíte, že se znalostí značek to bude bezpečnější i rychlejší.

Jednoznačně noty slouží k předávání a uchování hudebních nápadů. Ano, plno lidí - kapel, skládá tak, že jamují na zkoušce, každý hráč si tam něco prdne podle sluchu. Ti s lepším hudebním sluchem na tom jsou určitě lépe. Tak proč by měli psát noty? Třeba proto, aby se nehádali, co tam kdo hrál. Litera scripta manet aneb co je psáno, to je dáno. Pokud máte zapsáno, co má kdo kde hrát, těžko strávíte polovinu zkoušky hádkami, který že tón to tam ten kytarista má hrát. Že je to v dnešní době zbytečné, když existují nahrávací zařízení? Taky pravda. Opět mají výhodu ti s lepším sluchem, co rychleji z nahrávky pochytí, co že to tam mají hrát a pak to na svůj nástroj reprodukují. Ouha ale, jen do té doby, než to v nahrávce nezachrčí přebuzeným činelem, kytara se neztratí v base nebo kolem neprojede kombajn.

Říkáte, že to jsou technické věci, které lze vychytat. Já říkám, ano, můžete se vyhýbat znalosti not mnoha způsoby a technickými vymoženostmi. Nejednou jsem strávil u profláknutých songů známých interpretů desítky minut posloucháním jednoho taktu pořád dokola, protože je prostě nahrávka v daném místě nečitelná. Jo, i ta oficiální. Natož pak taková ta nahrávka z garage bandu, kterou jsem dostal, abych se ji naučil. Protože „pankáči“ nic jiného než nahrávku z garáže nemají, že. A noty? Neznají, že. A když se jich pak na zkoušce zeptáte, cože to tam je za akord, tak už sami neví.

Naučit se základy not je otázka na jedno odpoledne.

Opravdu. V podstatě se jen mrknete jak se píšou noty, jak pomlky, jak jsou dlouhé a který tón na vašem nástroji odpovídá které notě. Toť vše. Základ se kterým si dlouho vystačíte.

Je mnohem rychlejší říct kytaristovi na zkoušce, že začíná po pěti dobách, než mu vysvětlovat, že až bubeník pětkrát bouchne nebo basák zahraje dvě dlouhé a jednu krátkou notu.

To, že se nějaká nota jmenuje c, je hezké, jakmile to budete vědět, tak se vám to určitě bude hodit, ale pro psaní a čtení not to zas až tak nutné není. A s nějakými značkami typu dvojitý křížek se ze začátku asi taky zalamovat nemusíte. K tomu už je potřeba trocha té hudební theóóórie.

V dnešní době midi, kdy si noty naklikáte v nějakém editoru a rovnou si je přehrajete, mi neznalost základů not a notace opravdu přijde jako naprostá výmluva a lenost jednotlivce.

A nezapomínejme ani na tabulaturu. Další nástroj na zápis partitur, který je snad ještě názornější a lehčí než samotné noty.

Jasný, jak jsem už psal, dá se bez toho žít. Navíc čím máte lepší sluch a hudební paměť, tím méně v podstatě noty potřebujete. Ale z mé zkušenosti většinou lidé s těmito kvalitami ty noty znají, protože je dokáží docenit. Noty jsou univerzální komunikační nástroj. Až budete jednou slavní a hrát se zahraničními muzikanty, nemusíte se dokonce učit jejich jazyk. Noty jsou mezinárodní, rozumí jim všude. Usnadněte život sobě a spoluhráčům a věnujte tomu jedno odpoledne. Úspěch zaručen.

Znalost not z vás lepší muzikanty neudělá, ale usnadní vám práci a ušetří čas.

Jak krásné je, když dostanete partituru k naučení komplet v midi. I se zbytkem kapely. To je pak takové malé muzikantské nebíčko.

A příště? Budeme pokračovat s hudební teorií. Řekneme si, k čemu se vám může hodit a v čem vám může pomoct.