Mým snem je překlenout propast mezi křesťanskou a sekulární hudbou
Od dětství, kdy jsem poslouchala Elvise Presleyho, mě hudba fascinovala. To se postupně transformovalo do mé vlastní hudební tvorby, která je zakotvena ve víře a objevování duchovního směru. Jsem zpěvačka a skladatelka, a moje písně reflektují biblické inspirace, které mě osobně oslovují. Od svých 23 let píšu písně, které se zpívají napříč všemi církevními institucemi, které si jen představíte.
Vždycky bylo mým snem dostat písně do kostelů, farností, ale i na setkávání křesťanské mládeže atd. Podle ohlasů a záznamů jak ve zpěvnících, tak v prostředí internetu se to zčásti podařilo. Moje jméno najdete v mnoha zpěvnících, a ano, jsem vděčná a hluboce si vážím každého, kdo umí moji tvorbu ocenit.
Doufám, že to nevyznívá jako vychloubání. Nikdy jsem se nesetkala s odmítnutím, ale bývalo mi naznačeno, že texty s duchovní tematikou patří vždycky pouze do kostela a nanejvýš na festivaly, které pořádají křesťané. Byly momenty, kdy jsem si řekla, že zkusím jít i jinou cestou – budu psát písně bez duchovního podtextu. Nebavilo mě to ale dlouho. Pokaždé jsem došla k závěru, že mi je bližší tvořit texty s duchovním pozadím. Z jediného důvodu. Chybí mi na „trhu“. A tak se přes 30 let snažím vyplnit prázdný prostor.
Ve svých textech se dotýkám témat jako je láska Boha k nám, láska moje k němu, naděje, potěšení duše… Snažím se, aby poselství bylo srozumitelné a relevantní i pro sekulární posluchače. Proto usiluju rovněž o hudební kvalitu a obklopuju se dobrými producenty i muzikanty. Je to velmi nákladné, ale to je pro většinu hudebníků. Nebýt podpory komunity přátel, nešlo by to. Proč to teda vlastně dělám?
Tady bych mohla skončit, ale chci napsat něco do diskuze a nebo jen k zamyšlení.
I přesto, že křesťanská hudba (snažila jsem se najít jiný termín) může být někdy vnímána jako žánrově omezená, myslím si, že její kvalita a emocionální hloubka jsou srovnatelné s jakýmkoli jiným hudebním směrem. Proč by neměla mít své místo v mainstreamových rádiích a veřejném prostoru? Proč by nemohla vzniknout kategorie Křesťanská hudba například na Českém slavíku? Platforma jako je Spotify tuto kategorii má a v mnoha zemích prostor pro ocenění této hudby je.
Loni mi vyšly tři singly. Mám za to, že se nemusím stydět, že jsou kvalitní, nikoho nemoralizují. Toto naznačil v magazínu Patriot i Milan Bátor – redaktor ČR Ostrava, který jako jeden z mála měl odvahu písně pustit do éteru, protože chtěl dát prostor neokoukaným hlasům. Jiná rádia mi buď napsala, že tento žánr nikoliv (přitom jde o střední proud) a nebo se vůbec neobtěžovala odpovědět, přestože jejich webovky zdůrazňují, že odpoví každému. Že by jim můj dopis spadl do spamu? Abych nekřivdila, jedno rádio prý moje písně zahraje, a dají prostor i rozhovoru, ale musím si za to zaplatit. Tudíž jsem odkázána pouze na křesťanská rádia – Rádio Proglas nebo Rádio 7.
No a nakonec tu je i názor: Kdybych tu svoji víru zaobalila do jinotajů, mám větší šanci uspět, řekl mi jeden úspěšný muzikant. Protože jinak všechno to ostatní, můj zpěv a nahrávka jsou super.
Jsem přesvědčena, že křesťanská hudba má potenciál oslovit širší spektrum posluchačů. Neměla by být odsouvána na okraj, ale měla by být prezentována jako součást širšího hudebního dialogu. Vyzývám s pokorou rádia a hudební platformy, aby otevřely své brány pro větší diverzitu žánrů, včetně témat inspirovaných vírou.
Tak zkoumáním textů v kategorii jiných žánrů hledám rozdíl. Proč ony můžou říct cokoli si myslí a na plnou pusu a já si to dovolit nemůžu? Nebo mě prosím vyveďte z omylu.
Mým snem je překlenout propast mezi křesťanskou a sekulární hudbou. Moje písně (vím i o dalších dobrých interpretech a kapelách) jsou výrazem mého hledání a přesvědčení, ale zároveň nabízejí poselství, které, domnívám se, může rezonovat s každým, kdo má otevřené srdce a uši. Hudba je univerzálním jazykem, a já věřím, že může být mostem mezi různými světy. Máme šanci?
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
