Na co hraje bluesrockový kytarista Kenny Wayne Shepherd

Americký kytarista, zpěvák a skladatel Kenny Wayne Shepherd je jedním z předních představitelů současné světové bluesrockové scény. Držitel mnoha prestižních hudebních cen, včetně pěti nominací na Grammy Awards, má na svém kontě osm studiových alb, jeden live záznam a spolupráci s řadou hvězdných jmen z oblasti rocku, blues a popu.

Mladého Shepherda přivedl ke kytaře jeho otec, rozhlasový moderátor a občasný promotér, který v roce 1984 pořádal v rodném Shreveportu v Louisianě koncert Stevie Ray Vaughana, jehož vystoupení definitivně rozhodlo o dalším směřování tehdy pouze sedmiletého kytarového eléva.

Následující roky strávil KWS, vyzbrojený levnou překližkovou kopií Stratocasteru od Yamahy, stahováním kytarových partů z kazetových nahrávek svých idolů, pilováním techniky a získával také první zkušenosti s aranžováním skladeb.

Šest let práce vyústilo pozvánkou na festival Red River Revel Arts a video záznam z tohoto vystoupení natolik zapůsobil na šéfa Giant Records Irvinga Azoffa, že třináctiletému Shepherdovi předběžně nabídl nahrávací smlouvu, která byla potvrzena prvotinou Ledbetter Heights z roku 1995 a následným vstupem "zázračného dítěte" mezi elitu daného žánru.

Shepherd obklopený doprovodnou kapelou se rychle dostal do podvědomí fanoušků, absolvoval několik velkých turné, v roli předskokana se objevil na šňůrách Van Halen, Lynyrd Skynyrd, Aerosmith, Boba Dylana apod., byl hostem na koncertech B. B. Kinga nebo Huberta Sumlina a později společně se Stephenem Stillsem (Crosby, Stills & Nash) a Barrym Goldbergem z Electric Flag založil kapelu The Rides, která natočila dvě CD.

V současné době je KWS jedním z nejvyhledávanějších bluesových interpretů, může se pochlubit sedmičkou singlů umístěných v žebříčku Top 10, jeho alba získala zlato a třikrát platinu a CD Trouble Is... (1997) s hity Slow Ride a Blue on Black drží časový rekord v Billboard Blues Charts. Shepherdovu hru a hudební přínos ocenil také Joe Satriani, který jej společně s Robertem Frippem pozval v roce 1997 na turné G3.

Zatím posledním studiovým počinem je loňské album Lay It On Down, které KWS Band propagoval i během první poloviny letošní americké šňůry a na několika evropských koncertech, k nimž se vztahuje také následný popis Shepherdova pódiového arzenálu.

Kytary

Shepherd vlastní rozsáhlou sbírku nástrojů včetně raritních Fenderů a několika modelů Gibson Les Paul, ale hlavní kytarou byl na evropských koncertech signovaný Fender Stratocaster v černém laku s šedými pruhy evokujícími grafiku závodních speciálů, odrážejících Shepherdovu zálibu v silných autech. Strat s palisandrovým hmatníkem o plošším radiusu 12 palců a masivnějšími jumbo pražci je osazen custom single coily KWS a klasickým vibratem s šesti kotvícími šrouby.

Druhou signaturu (naladěno do Drop D) představoval sunburstový Stratocaster s elektronikou doplněnou piezo snímači Graph Tech Ghost uloženými v kobylkových kamenech a pro skladby v ladění Eb používal oblíbený Strat v krémově bílé barvě s grafikou ve tvaru kříže, jejíž autorkou je jeho žena Hannah, dcera herce Mela Gibsona.

Komba

Ozvučení kytary obstarala dvě starší komba Fender Twin 2x12 v provedení Blackface plus tweedové kombo Fender Bassman se čtyřmi desetipalcovými reproduktory. Kombinací těchto aparátů dosahuje Shepherd komplexnějšího zvuku, kdy čistší sound Twinů podporuje decentní crunch Bassmanu, jehož koncový stupeň jde ochotněji do zkreslení.

U Bassmanu byl většinou použit kanál Normal s nastavením: výšky – 7, středy – 6.5, basy – 5, presence – 4 a hlasitost – 7 (hodnoty se na různých koncertech lehce lišily podle akustiky sálu) a vzhledem k vyšším výkonům zesilovačů bylo před sestavou instalováno plexisklo.

Pedalboard

Signál z kytary mířil do kvákadla Jim Dunlop (pravděpodobně verze Clyde McCoy reissue) nebo wahu CAE MC 404, poté do modulace MXR Uni-Vibe, octave/fuzzu Chicago Iron Octavia SE (replika modelu Tycobrahe), zkreslení Jam Pedals Tubedreamer s dvojicí nezávislých kanálů vycházejících z obvodů známého Ibanez Tube Screameru a dvoukanálového drivu Analogman King Of Tone

Za zkreslovači byl zařazen duální chorus Analogman Bi-Chorus, analogový delay Llama od Jam Pedals a ladička Boss TU-3, z níž signál vedl do dnes už nevyráběného přepínače Voodoo Lab Amp Selector pro volbu větví Twin / Bassman. Napájení efektů měl na starost distributor Voodoo Lab Pedal Power 2 Plus.