Na co hraje bluesrockový fenomén Eric Gales

Americký kytarista Eric Gales se řadí k předním představitelům bluesrockové scény. Stejně jako v minulosti například Jimi Hendrix hraje na opačnou stranu, ovšem s tím rozdílem, že standardně koncipované kytary, které často používá, mají klasicky natažené struny, což ve značné míře ovlivňuje jeho techniku a styl hry. Přitom Gales není levák – tento způsob hraní si přisvojil v mládí, kdy ho jeho levoruký bratr učil songy B. B. Kinga, Hendrixe, Alberta Kinga a dalších ikon šedesátých a sedmdesátých let.

Gales se narodil v jižanském Tennessee v Memphisu, jenž je považován za kolébku rock´n´rollu a tak není divu, že atmosféra tohoto města, kde se muzicírovalo snad v každé ulici, předznamenala jeho další kariéru. Mladý Gales začínal s kytarou už ve čtyřech letech a o sedm roků později začal společně se svým bratrem Eugenem na postu basisty objíždět bluesové talentové soutěže, které mu vynesly nálepku zázračného dítěte.

V roce 1990 podepisují oba bratři smlouvu s labelem Electra Records, u něhož vydávají debut The Eric Gales Band (1991) a album Picture of a Thousand Faces (1993). Už prvotina zaujala hudební kritiku natolik, že Gales, známý též pod přezdívkou Raw Dawg, byl vyhlášen prestižním magazínem Guitar World největším talentem roku.

Od devadesátých let do současnosti má Gales na svém kontě celkem 18 alb a spolupráci s dlouhou řadou významných muzikantů včetně Shawna Lanea, Buddyho Milese, Joe Bonamassy, Kirka Fletchera nebo Carlose Santany, se kterým odehrál také známý koncert na festivalu Woodstock '94. Zatím poslední počin v Galesově diskografii představuje CD Middle Of The Road (2017) k jehož jarní podpůrné severoamerické šňůře se váže i následující popis pódiového gearu.

Eric Gales

Kytary

Nejčastěji používaným nástrojem byla signovaná verze Sonnet Raw Dawg II z produkce Magneto Guitars – kytara inspirovaná designem Stratocasteru má olšový korpus v bílém laku, javorový krk se subtilnějším profilem medium- C a hmatník z východoindického palisandru s jedenáctipalcovým radiusem je osazen 22 jumbo pražci. Elektronika sestává z trojice single coilů Lollar Blackface, hlasitosti, tónové clony a třípolohového přepínače.

Dalším oblíbeným modelem se stratovskými liniemi je modrý Xotic XS-1 s palisandrovým hmatníkem, 22 pražci, klasickým vibratem Super-Vee BladeRunner ukotveným do těla pomocí čtyř vrutů a trojicí single coilů Fishman Fluence SW. Na kytarách podladěných do Eb jsou nataženy struny Jim Dunlop o síle .010 - .046 a kabeláž je většinou od firmy Monster Cable.

Zesilovače a boxy

Gales si na pódiu vystačil s jedním zesilovačem, kterým byla signovaná celolampová hlava s výkonem 100 W vyrobená butikovou společností Two-Rock. Dvoukanálový preamp se samostatnými korekcemi využívá elektronky 12AX7 a koncový stupeň s masivním výstupním transformátorem je vybaven čtveřicí lamp EL34. Dnes už běžně nedostupná varianta byla vyrobena v počtu pouhých 50 kusů a cena za tento model se pohybovala okolo 5 000 dolarů.

Na posledním turné byl zesilovač doplněn dvojicí vertikálně položených 2x12 kabinetů Pure Sixty-Four s čelními bassreflexy, lepenou zadní ozvučnicí a dvanáctipalcovými reproduktory Celestion Vintage 30. Nutno podotknout, že Gales aparáty Two-Rock podle potřeby někdy kombinuje také s různými zesilovači DV Mark nebo jednokanálovými Marshally Super Lead.

Efekty

V Galesově pedalboardu najdeme ladičku Boss TU-2, populární pitch shifter Digitech Whammy 5, zkreslení Mojo Hand FX Colossus Fuzz, kvákadlo Jim Dunlop/Custom Audio Electronics, overdrive Xotic Eric Gales Brute Drive,
MXR Bass Envelope Filter, Boost D.L.A. od Tech 21 a také flanger MXR EVH, jenž ale většinou nebývá zapojen.