Na co hraje Jan Fic: Zvukové porno většinou neřeším

Jaký je tvůj hlavní koncertní nástroj?

Resofonická kytara vyrobená z tříčtvrteční trampské Cremony, kterou jsem kdysi našel u popelnic. Byla dělaná na nylonové struny, má konstrukci kobyly jak španělka, nemá výztuhu krku, strašně malou patku, byla v šíleném stavu. Tak jsem do ní vyřízl kulatou díru a do ní dal rezonátor.

Ten jsi udělal z čeho?

Tenhle je normálně koupený. Jen jeho kryt je vyrobený z takového krásného art deco tácu na skleničky. Když jsem to vyráběl, neměl jsem o stylu art deco ponětí, neměl jsem pro to cit. Dneska bych to nejspíš neudělal, že bych do něj navrtal těch asi sedmdesát děr.

Ale předtím jsem měl jinou resofonku, kterou jsem si svařil z nerezových plechů. Vážila asi sedm kilo, krk byl z bulharské Cremony, a tam jsem si udělal rezonátor z formy na bábovku. Tuhle kytaru mám teď v dílně rozkuchanou, mám v plánu, že ji dám do kupy a zase na ni budu hrát, ale zatím ta situace nenastala.

Pravidelně hraješ i na cigar box – předpokládám, že taky vlastní výroby.

Jasně. Ono se to průběžně mění. Dlouho jsem používal jeden z prvních cigar boxů, co jsem vyrobil, ale ten mi ukradli, když mi jednou po koncertě vybrali auto. Pak jsem měl několik dalších, ale vždycky jsem je prodal, když jsem vydával desku a dělal Startovač, kde jsem měl jako odměny přispěvatelům nástroje, na které jsem tu desku nahrával. Takže jsem to několikrát protočil. Momentálně mám jeden cigar box, který je vyrobený ze střešního trámu z pošty v Prievidzi, a jeden, který vyráběla Lucie a pomaloval mi ho Jakub König v takovém vesmírném stylu.

Kromě toho hraješ na elektrické kytary. A tam to hodně střídáš.

Já totiž vlastně nemám žádnou elektriku v osobním vlastnictví. Vždycky hraju na to, co máme v Red Birdu skladem. Což je pro mě vlastně super, protože jsem takový ten člověk, co pořád něco hledá. Tohle mi vyhovuje, protože mám každou chvilku jinou kytaru a nemusím nic kupovat ani nic prodávat.

Bereš to i trochu jako reklamu? Stalo se, že tě někdo viděl hrát na „redbirdku“ a hned po koncertě si ji u tebe objednal?

Takhle napřímo asi ne... Vlastně jo! Martin Kyšperský si takhle objednal kytaru na základě toho, že jsem hrál před Květy, jemu se moje kytara zalíbila, a tak si ji hned nechal postavit. Jo, beru to jako reklamu. A beru to i tak, že by asi nebylo dobré znamení pro potenciální zákazníky, kdybych hrál třeba na Squiery, když mám vlastní značku kytar. A je to dobré i jako testování kytar, protože vidím, jak se chovají při koncertech. Přijdu třeba na to, co se dá upravit v ergonomii nebo jak vylepšit pražce. To jsou detaily, které zjistíš jen tím, že na tu kytaru hraješ.

Používáš nějaké krabičky?

Jo, krabiček mám víc, než bych upotřebil. Hlavně overdrivy. To je takový můj problém, že pořád hledám ten nejlepší zkreslený zvuk. Když jsem hrál s kapelou, dlouho jsem používal Tube Screamer od Ibanez, neměl jsem ten originální TS 7, ale mám z devadesátých let takovou zvětšenou krabičku, která má přepínání mezi TS 7 a TS 9. A pak mám klon od Defects Audio, ten mi přijde super, že na něm jde nakroutit zvuk od jenom lehounkého zteplení a zvýraznění až po docela slušně bordelové zkreslení. Taky je dobré, že neořízne basy, na rozdíl od Tube Screameru, který je čistě středový a nenakroutíš na něm zvuk, který ti zaplní prostor.

Jinak mám ještě spoustu dalších zkreslovacích krabiček, teď hodně zkouším různé fuzzy, ale tyhle dvě používám nejvíc. Kromě zkreslení používám ještě tremolo. Dlouho jsem měl takové plastové od Ibanez, už si nepamatuju, jak se ta řada jmenovala, vypadalo jako vajíčko, takové důlkaté jak golfový míček, a znělo super. Jenže já se styděl, že je plastové, zrovna začala éra, kdy se všechno dávalo do hliníkových krabiček, já chtěl taky všechno v hliníku, a tak jsem ho prodal. A teď jsem zjistil, že jsem asi neměl, protože ta krabička byla dobrá, a navíc má dneska o dost vyšší cenu, než za jakou jsem ji prodal.

Ovšem jak teď hraju hlavně sám, vozím s sebou většinou úplně prachsprostý multiefekt Boss ME 80. On to vlastně není klasický multiefekt, ale soubor normálních krabiček v jedné velké plechové krabici. Je tam pár základních efektů, nějaké modulační, tremolo, chorus, delay, overdrive, pak nějaký compressor, equalizer, expression pedal, který má v sobě kvákadlo, ale všechno má svoje vlastní korekce, takže to nenastavuješ centrálně. A k tomu tedy používám ten Defects Audio klon, a to mi na sólové hraní stačí. Dobře se to přenáší a v těch malých prostorech, kde obvykle hraju, stejně nemá smysl řešit nějaké zvukové porno...

Jaký používáš aparát?

Je jich několik, myslím, že nemám nějaký svůj signifikantní zvuk, spíš se vždycky snažím kombo přizpůsobit prostoru, kde hraju. Když se mi naskytne příležitost hrát na nějakém větším pódiu, vozím obvykle na zakázku stavěné kombo od Milana Martana, který vyrábí pod značkou Mmjuz. Je to lampová třicítka, která má v sobě takovou specialitu: basový patnáctipalcový reprák Black Widow od Peavey, takže má hodně plný a hutný zvuk. Není to na moc velké zkreslení, ale když hraju sám, hledám ve zvuku spíš plnost než nějakou říznost.

Na menší prostory je ideální taková pěkná pětiwattová hlavička od Randallu, což zní pěkně metalově. Říkám jí Toustovač, protože to má přesně takovou velikost. Super je, že má emulovaný XLR výstup, takže ji můžeš píchnout rovnou do mixu. Když hraju třeba na Staré pekárně v Brně, kde je to fakt malinké a bojuješ o každý cenťák místa, a zároveň nepotřebuješ mít kolem sebe úplný kravál, vezmu tam tohle, píchne se to do mixu, dám si to do odposlechu se zpěvem a je to v pohodě. Má relativně dobrý zvuk lampového aparátu a dá se na tom nakroutit i zkreslení, které není tak brutální, jaké obvykle lidi od Randallu chtějí.

Při sólových vystoupeních taky používáš stomp box.

To je úplně primitivní věc. Taková malá dřevěná bedýnka, ve které je oválný repráček z dráťáku, starého rozhlasu po drátě, a mám tam jednu takovou specialitku: uprostřed blány je nalepená dvacka, aby ta blána byla těžší. Je to zapojené jako mikrofon, takže jak na to šlapu, tlakem šlapání blána zatížená dvackou dělá rázy a vytváří to dupání.