Na co hraje Martek Drahoňovský: Vyhovují mi „starý prkna“

Popravdě řečeno jsi mě teď přistihl v takovým lehce hluchým období. To bude asi těma rodičovskejma modelama, který nám v kapelách řáděj. S emozpěvem děláme na nový desce, která bude samozřejmě nejlepší. Lazer Viking teď kapelní podobu zmrazil a Kuba hrne solo synth set, ale celá kapela LV zároveň děláme support band zpěvačce Emily L. Brandi aka Fourtuna a s tím bychom časem měli vylézt „ven“. Pak občas hraní s antikapelou baset+.

A jinak je několik kapel ve spícím módu rodičovských okolností, brazilsko bubenická parta Barrel a v neposlední řadě Calm season, jejichž resuscitace je závislá na zdravotní formě sluchu zpěváka Adama. A pak nějaký ty záskoky občas, například s MarZem nebo v kapelách, které termínově nestíhá uhrát záskoková trojjediná šedá eminence, tajemný pan M. B.

Hraješ v několika stylově poměrně rozdílných kapelách. Má to vliv na tvoje koncertní vybavení?

Odpovědět musím „samozřejmě!“, ale je to především proto, abych obhájil svůj GAS. Nicméně ono to ve finále časem vykrystalizuje samo, protože člověk hledá nějaký zvuk svého nástroje, aby co nejvíce zapadl do muziky, kterou dělá nebo má rád. A u mě osobně to znamená, že jsem se pomalu, ale jistě dostal ke starým nástrojům.

Na youtube najdete spoustu „testů“ a srovnávaček, kde se donekonečna řeší, co má nebo nemá vliv na výsledný zvuk nástroje, a „důkazy“, jak na tom či onom nezáleží a podobně. Ale většina těchto „hlubokých analýz“ úplně pomíjí to základní: jak tě nástroj inspiruje, když ho máš prostě jenom v ruce a třeba si na něj hraješ jen nasucho nebo na nízké volume. Jako jasně, nějaký zvuk leze z každé kytary, ale to by bylo přeci trochu málo. Důležité právě je, aby ti ta kytara vracela to, co se z ní snažíš dostat, což se prostě s některými kousky daří výrazně lépe.

Nikdy bych samozřejmě netvrdil, že čím dražší (nebo starší) nástroj, tím lepší, anebo naopak. Nicméně dlouhodobým zkoušením všeho možného jsem prostě u těch starých nástrojů skončil. Stejně tak zcela chápu, že ne každý tohle chce nebo potřebuje, takže toto hluboké zamyšlení zakončím nečekaným „moudrem“ – ať každý hraje na to, co mu vyhovuje.

Mně osobně vyhovují téměř výlučně „starý prkna“. Takže nejvíc se pohybuju na rozhraní nástrojů ze 60. a 70. let. A celkově to jsou prostě basový klasiky – precik, jazz bass, mustang, rickouš, v neposlední řadě i semiakustická jolanka „za pár korun“ a nějaký ten bezpražec, na jehož renesanci stále čekám.

A pak se nutně dostaneš k dalším věcem, které dělají „ten zvuk“, a to jsou struny, aparáty a samozřejmě ta nejobtížnější složka, kterou jsem zatím na Reverbu nesehnal – ruce (moudro detected!).

Jaký je tedy v současnosti tvůj hlavní nástroj? Případně máš těch hlavních víc a střídáš je?

Kdybych si měl zvolit „tu jednu“ basu ze svého arzenálu, bez rozmýšlení by to byl Precision 69. Za vše mluví fakt, že se tahle basa vyrábí skoro sedmdesát let a nějak ji kopírujou v podstatě všechny značky. Asi to má nějaký důvod. Jinak u precíků z tohoto období je fajn, že se dá narazit na modely s užším krkem u nuláku, což mně osobně vyhovuje.

Ale krása toho, když máte víc nástrojů, je v tom, že se prostě před hraním podíváte do stojanu a vyberete si ten kousek, na který máte zrovna chuť a který právě v daný den bude „ten hlavní“. Takže při posledním studiu jsem většinu nahrával na Jazz Bass, který, mám dojem, zrovna teď moc „nefrčí“, ale to zase přijde. Málo se to ví, ale zanedlouho se zase v kapelách začne slapovat...

Považuješ to, co máš, za ideál, nebo jen za mezistupeň k „ideálu“?

To je samozřejmě věčná otázka, jestli jsi ideálu dosáhl, ale momentálně v basách nic nového nehledám a ani po ničem netoužím. V kytarách jsem taky vcelku saturovanej, tak se občas hrabu v nějakých synťácích a podobně, což je asi taky přirozená součást basového světa. Ale snažím se do toho nespadnout, moduláry jsem si preventivně vyloženě zakázal. Teď bych ze všeho nejvíc potřeboval víc času, abych se na to všechno naučil.

Jakou používáš aparaturu? A měníš ji podle charakteru nebo velikosti místa koncertu?

To je podobný příběh jako s těma nástrojema. Samozřejmě, ideální by bylo mít na každým hraní „lampu a lednici“, protože ta prostě „tlačí“ i na nízký volume, ale s tím vás ve většině kapel (mé úrovně) vyhoděj, protože se to prostě nevejde do auta a nechce se jim to tahat. A vzhledem k tomu, že jsem léta hrál mimo jiné v kapelách, kde se díky použití akustických nástrojů na pódiu hrálo prostě potichu, jsem hledačem v oblasti miniaturizace. A taky jsem z té doby zvyklý aparát netavit a hrát si v mezích vlastního poslechu. Takže mám mimo jiné od ústeckých Soundelirium postavený custom box 1x12“ s malou litráží, který odvezu i s basou tramvají. Takže v aparátech jsem docela nenáročný, zvukařovi signál stejně většinou posílám „před aparátem“.

Ale ta lednice s nějakou Ampeg lampou...! To by mělo být v každým klubu defaultně. Ať nežeru, 6x10“ stačí.

Používáš na baskytaru nějaké efekty? Pakliže ano, jaké?

Závisí samozřejmě na zadání. Někdy jdu jen do apce, někdy přes krabky. Asi nejvíc octaver Boss OC-2, fuzz EHX Bass Muff, delay Line6 DL-4, když je prostor, tak ještě filter Moog Mf-101. A pak toho je doma ještě spousta, ale to jsou spíš takový občasný/dočasný experimenty na nějakou konkrétní píseň.