Na co hraje Martin Kyšperský: Jsem nejradši, když ode mě někdo chce pazvuky

Tvým hlavním nástrojem je asi elektrická kytara, na kterou hraješ v Květech. Jakou momentálně používáš? A střídáš jich víc?

Je to Fender Stratocaster, vyrobený v Mexiku. Mám ji asi patnáct let a je nejuniverzálnější. Vždycky ji na nějakou dobu vyměním za jinou a pak se k ní zase vrátím. Má hutný, a přitom čitelný zvuk. Když jsem hrál s Lenkou Dusilovou, zkoušel jsem různé kytary. Na netu je koncert, který hraju na starou lubovku Gibson z šedesátých let. To mi ještě prošlo. Když jsem ale chtěl hrát na Jolanu Tornado, byla ta barva tak jiná, že mi to Léňa v Jazz Docku zakázala.

Ondra Kyas mi zase v Květech zatrhl hrát na zelenou kytaru od Jana Fice. Měla trochu plechový tenký zvuk a on mi po jednom koncertě řekl, že se mnou musí něco vyřešit. Myslel jsem, že chce odejít z kapely nebo mi říct, že nás všechny nenávidí. Místo toho pronesl: „My už v kapele nechceme, abys hrál na tu věc, co zní jako nějaký hnusný banjo!“

Kromě Květů máš i různé jiné projekty, ať už spolupráce s dalšími hudebníky, nebo sólová vystoupení? Liší se v nich tvoje nástrojové vybavení?

Když hraju sólo, vozím si jen španělku Sigma guitars. Dva dny jsem chodil po Brně a zkoušel kytary a tahle hrála nejkrásněji. A pořád jsem do ní zamilovanej. Úplně perfektní akustickou kytaru má ve studiu Ondra Ježek. Půjčil mi ji jednou, zahrál jsem pár písní sám na Radiu Wave, dodnes na to vzpomínám.

Rád hostuju na basu. V sedmnácti mi táta koupil basu Ibanez, má fakt dobrej zvuk a lehoučce se na ni hraje. Problém je, že vypadá metalově a docela ošklivě. Tak jsem si ji ve třiceti nechal pomalovat Bárou Ungrovou. Vyzdobila ji ve stylu street-artu a napsala na ni „Basskyjat“. Vypadá to líp. Léta jsem ji vozil s tím, že to je stará basa a nevadí mi, když se někde poláme. Ale ve skutečnosti je mi prostě nejbližší. Doma přitom používám pětistrunku a minibasu, taky od Honzy Fice. A pro různé aranže a divadlo bezpražcovku Fendera.

A úplně nejraději mám, když mě někdo chce jen jako autora pazvuků. To pak naložím plnej batoh perkusí, hraček a miniaturních synťáků.

Jakou používáš aparaturu? A liší se podle typu místa, na kterém hraješ?

Na sólo zpěv a kytaru v menších místech je nenahraditelná kostka AER. To je kombo, které s pěkným zvukem utáhne kavárnu i tišší hospodu. S kapelou jsem si zvykl mít in-ear, v němž slyším jen zpěv a z odposlechu mi hraje zbytek kapely. Vozím kombo Fender Blues Junior. To řve až běda a větší aparát mi nedává smysl. Dávám si kombo pod nohy, míří mi do obličeje a nejde na diváky, čímž se usnadňuje práce zvukaři, protože to neřve do první řady a tedy se nemusí pálit z beden ostatní věci na dorovnání mé hlasitosti.

Při hraní na basu mi vyhovuje kostka MarkBass. Kdybych hrál hardcore v pořádně hlasité kapele a nějak tušil, že se na aparát v klubech po Evropě nedá moc spolehnout, tahal bych s sebou dodávkou otlučený obří kombo, který bychom museli nosit dva. Ale zažil jsem hodně kluků, kteří chtěli vypadat při hraní tak, jak vypadají AC/DC na stadioně. Vozili úplně nesmyslně velký vybavení a pak to na pódiu měli na desetinu výkonu.

Jak moc jsou pro tebe důležité nástrojové efekty? A co konkrétně tvůj pedalboard obsahuje?

Nejvíc krabiček mám od Bosse. I proto, že nemají čudlík, ale pedál. Čudlík se občas uvnitř ulomí, pedál vydrží téměř vše. Používám zkreslení, 2x delay, tremolo, různé hally, všelijaká kurvítka zvuku. Občas i looper a taky efekt, co ti nahraje a nechá znít nekonečně dlouho jednu vteřinu. Ten se jmenuje Freeze. Tyhle věci souvisí s aranžováním písniček.

Dost práce mi dává zpívat a někdy nemám kapacitu hrát něco složitějšího a vyvíjet skladbu dalším směrem. A to je chvíle, kdy se hodí efekt, na který jinak téměř nehraju. Prostě to udělá náladu. Už asi deset let si chci koupit kvákadlo. Nepojmenovatelný vnitřní mechanismus mne vždy zastaví těsně předtím, než to udělám. Nevím proč.