Na co hraje Martin Růžička: Stačí mi jen jedna kytara, klobouky taky nepotřebuju čtyři

Co to je za nástroj, na který hraješ?

Krk je z fenderovské barytonky, ten jsem si koupil v Muzikeru, tělo je pekáč, ve kterém mi brácha přinesl na moji svatbu jehněčí nohu, a top je buď cedr nebo smrk, nevím. Každopádně je to kytara, která se dá postavit za den. Dělal jsem si ji sám.

Máš tam jen jeden snímač...

Je tam humbucker u krku, protože mě vysoké tóny fakt nezajímají, opravdu mě nebaví. Mám rád, když je to temný. A tohle opravdu je temný...

Jaký snímač tam konkrétně máš? Jestli to tedy víš...

To si piš, je to ten nejlepší: Gibson '57 Classic. A používám otevřené ladění. Mám tam áčko, déčko, pak déčko o oktávu níž, což je vlastně o tón níž než basovka, takže fakt strašně podladěná struna, a pak áčko, déčko, fis. Všechno je to podladěný: fis z háčka, déčko z géčka a áčko z déčka. Připouštím, že ta kytara má hluchý místa, některý tóny moc nezní.

V tomhle jednom ladění hraješ celý koncert, takže z něj musejí vycházet harmonie vašich písniček.

Jasně, hrajeme, co zvládnu... Na Sketa Fotr mám ten samý model, jen s kratším krkem.

Jakou používáš aparaturu?

My oba s Pasim (frontman The Spermbankers – pozn. aut.) jsme fanoušci Dynacordu. Pasi má Kinga – a já neznám lepší zvuk kytary. Je to těžké jak prase, ale ten zvuk je krásný. Na to žádný Fender nemá. Já dřív míval starého lampového Ampega, ale když jsem ho nastavil na úroveň, aby to trošku hrálo, všichni začali křičet: „Ztlum to!“. A vážilo to pětatřicet kilo.

Takže jsem ho prodal Amákovi – má ho ve studiu – a koupil jsem si Dynacord BS412. Údajně je to po skupině KTO, takže se kolem tohohle aparátu motala Olga Blechová... No, každopádně je to tranďák ze sedmdesátých let, a k němu jsem si udělal bednu. Ono je to samo o sobě takové trošku sterilní, ale objevil jsem naprosto skvělého výrobce krabiček, jmenuje se Tomáš Jandák a má firmu Defects fx Pedals. Hele, já hraju přes třicet let, takže mi rukama prošlo fakt strašně moc krabiček, ale v životě jsem neměl takhle poctivý zvuk jako od něj.

Koupil jsem si nějakých sedm, osm jeho krabiček, některé jsem vrátil, některé přeprodal dál, protože se mi to nehodilo, ale s tím, co jsem si nechal, jsem strašně spokojený, je to fakt poctivý zvuk, jaký potřebuju. Tomáš je navíc ochotný chlápek, který ti ve všem vyjde vstříc, a když něco potřebuješ, rád ti to udělá.

Ale ještě bych chtěl dodat k těm nástrojům. Měl jsem čtyři kytary od Petera Jurkoviče, sám jsem si dělal jejich design. Ale pak jsem je přeprodal kamarádům, takže zůstaly v mým okolí, a tím jsem o ně vlastně úplně nepřišel. Jsou výborný, ale já dospěl k tomu, že chci mít jen jednu věc, která prostě dobře funguje. Je to jako s kloboukama. Nepotřebuju mít čtyři, chci jeden. A tak jsem si koupil drahej australskej – a doporučuju.