Na co hraje Stinka: Kytaru Stevea Albiniho jsem neumáčkla, tak jsem si koupila Albínu

Tvojí doménou je v poslední době elektrická kytara, ale hodně posluchačů si tě jistě pamatuje s akordeonem. Na ten jsi zcela zanevřela? A pokud ne, na jaký hraješ?

Začnu od konce… minulý měsíc se mi povedla věc, kterou jsem myslela, že nikdy nedokážu udělat. K desetiletému výročí Stinky jsem dokázala milovaný nástroj nabídnout k prodeji. Řekla jsem si, zkusím to na dva dny. Když se nikdo neozve, znamená to, že mi má zůstat. A můj mistrovský akordeon, stodvacetibasový Welmeister Supita B, už teď slouží jinému muzikantovi. Má ji geniální klávesák a hráč na varhany, producent, který chce s akordeonem natočit i svou sólovou tvorbu… Takže jsem šťastná, že ten zvukově fakt krásnej, mohutnej a bohatej nástroj nebude ležet u nás schovaný ve tmě a bude sloužit dál a inspirovat.

Proč jsi vlastně na akordeon přestala hrát? Už tě neinspiroval?

Ne, ráda bych na něj ještě hrála, ale zdravotní potíže mi to moc nedovolují. Jak říká jeden můj kámoš: harmonika mě přeprala. Párkrát jsem skončila na kapačkách s kardiem po koncertě. Srdce harmonikáři pumpujou, a to moje se prostě nějak ne a ne zastavit a jelo na 200 tepů za minutu, dokud mi záchranáři nedali infuze. Taky jsem dlouhodobě řešila potíže s páteří. V noci jsem se budívala s neovladatelnou rukou, která jen tak visela a třeba půlhodinu mi trvalo, než se zase prokrvila. Totéž levá noha. Loučila jsem se s akordeonem těžko a dlouho. Frustrovalo mě to, protože ty potíže přišly brzo, už v pětatřiceti letech. Jinej by už dávno asi přestal hrát, mně to trvalo pár let, než jsem se odpoutala, a definitivně nejsem odpoutaná ani dneska. Občas doma hraju na heligonku po pradědovi…

Jednu dobu, když jsi vystupovala s kapelou, jsi taky některé písničky hrávala na klávesy. Ty už jsou taky passé? A pokud ne, které jsou ty tvoje?

Takové rodinné stříbro je stařičký syntezátor Yamaha SY 35, který mám od svého strýčka, který ho dostal od svého tatínka, mého dědečka. Ten je slyšet na albu Neviňátko v písničce Mozog a Autosvět. Má super podivné a úchylné zvuky.

Klávesy jsou teď už příliš dlouho potichu, ale jejich čas přijde. Mám s nimi velké plány. Jednak bych ráda natočila novou desku a jednak vytvořila rozsáhlejší skladbu věnovanou mému rodnému Broumovu… Snad se mi podaří se dovzdělat, což je první předpoklad, a postupem času skladbu opravdu zrealizovat, jakkoli to je dost šílený nápad... Mám k tomu skvělé Nordy Electro 6D 73, které mi zakoupili moji přátelé manželé Čermákovi jako mecenášský dar, když se dozvěděli, jaký trable mám s akordeonem. 

Tvým hlavním nástrojem je teď kytara. Jaká? A máš jich víc na vystřídání?

Koncertní kytaru mám jenom jednu, lacinou elektriku Fender Squier Strat, což je kytara s příběhem. Říkám jí Albína. Nejenom proto, že je bílá. Koupila jsem ji v Chicagu, když jsem tam byla s kapelou Alpha Strategy ve studiu Electrical Audio… a nahrávala dvě písničky u producenta Stevea Albiniho. Tehdy jsem si s sebou nevzala svou kytaru, říkala jsem si, že ve studiu nějaká snad bude, nebo mi ji půjčí kluci z AS. Dopadlo to tak, že mi svou kytaru půjčil Albini. Řekl prostě, že dole jsou nějaké nástroje, vyber si… a byly tam jenom dva nebo tři, všechny jeho… Jenomže mi na to nešlo hrát. On má obří nástroje se strunama 13, prostě jsem to neumáčkla. Takže jsem se sebrala, moje ségra Maruška mi půjčila peníze a šly jsme spolu do Chicago Music Exchange omrknout nástroje. Mají tam fakt luxusní kousky pro bluesmany, ale i zubaře, kteří moc nehrají, jen kupují apod. Osmělila jsem se a povídám sympatickému prodavači, prosím vás, potřebuju tu nejlevnější kytaru, co tady máte, takovou, kterou umáčkne i začátečník a má úzký krk. Přinesl mi na výběr dvě a jedna mi hned padla do ruky. Takovej nepopsanej bílej list. Když se dozvěděl, na co ji mám, odkud jsme a kde budu nahrávat, dal mi k nástroji zadarmo futrál, kabel, ladičku, trsátka, trička pro Albiniho a ještě se slevou kapesní kombíčko vyrobené z krabičky od cigár s velbloudem. Natočila jsem tam tehdy na Albínu song Insider Junkie.

Doma je taky Asfaltka, moje první elektrická kytara, černá, spíš metalová Ibanez, model už netuším, kterou jsem koupila od kamaráda, a později jsem si ji trochu přetřela černým Balakrylem, který vypadá jako asfalt.

Španělku, obyčejnou lacinou Ibanezku, brávám na besedy a menší vystoupení, kde není možné hrát na elektriku. Taky na ni často skládám.

Teď o Vánocích doma přibyla parádní kytara za přijatelnou cenou. Ježíšek ji nadělil mému synovi, který skládá svoje písničky a taky se chystá brzy nahrát první věci ve studiu. Třeba mi ji někdy půjčí… Je to Fender Squier Affinity Series Stratocaster FMT HSS MN SSB a má opravdu krásný zvuk, perfektní dohmat, asi byla seřizovaná pro nějaké promo video, protože se na ni hraje úplně skvěle a padne do ruky jak ulitá.

Jakou používáš aparaturu?

Mám malé kombo Vox Pathfinder 15, které mi sehnal Martin Černý, bývalý spoluhráč z Rudovousu i ze Stinky, letitý kamarád, geniální muzikant, sběratel klávesových a strunných nástrojů, taky jejich opravář a zvukař (zvučí třeba Vypsanou fixu). Kombo má i reverb a tremolo, vejde se do kufru na kolečkách, takže s ním můžu i do vlaku nebo autobusu a nemusím jezdit na sólo koncerty autem.

Doma máme ještě malý, ale výkonný Orange od Martina Doležala, který nahrával sólo kytary na Neviňátko. 

Používá alternativní písničkářka, jako jsi ty, také nějaký arzenál krabiček?

Krabičky jsou príma a ráda bych si s nima časem taky víc hrála, jak to vídám u kolegů a kolegyň profíků. Ale pořád ještě jsem v modu, že krabičky mi neutečou a to hlavní je v hlavě a v přítomným okamžiku na koncertě, a tak mám stabilně jen distortion RAT. A pak používám různé delaye, momentálně mám úplně obyčejný Razzor Delay Box. Hodně využívám taky páku, moje kytara má dvojzvratné tremolo, nebo dynamiku či sílu úderu a tak. Moc bych chtěla Poga, Electro-Harmonix 2 oktaver, na který jsem složila před lety jednu věc. Líbí se mi taky klasika Big Muff a pak, jak efekty a kytaru používá Connan Mockasin.