Na hudební cestě mě nejvíc posouvá moje věčná chuť „rejpat“ se ve zvuku

Se svojí hudbou směřuju převážné k mladým lidem, ale věřím, že si u mě přijdou na své i starší generace. Rád bych, aby tady už zmizel ten věčnej disrespekt, předsudky a uzavřenost k novejm věcem, protože tu furt slýchám, jak tohle támhle je nový a jen proto je to špatný, ale ve výsledku, když to pak slyšej, tak je to baví a většinou to i dost pochválej. Taky bych rád oslovil nový a širší publikum, protože hudbu už dělám opravdu dlouho a YouTube algoritmus mi trošičku hází klacky pod nohy.

Všude, kde přijdu a pustím svoji hudbu, tak to lidí převážně baví a ptají se, jakto že to ještě neviděli a jakto že to má tak málo zhlédnutí.  Odpovídám, že nevím, ale už to dělám tak dlouho, že views ani dosahy nijak neřeším, protože mě baví přesně tohle – že to lidi oceněj v realitě a mimo internet, protože je skvělý vidět, že tu ta síla osobního poslechu furt je a má daleko větší sílu než ta na netu.

Nahrávat jsem začínal ve starý dobrý Audacity, ze který jsem postupně přecházel na FL Studio. Pamatuju si, jak jsem nahrával jedny z prvních věcí v Audacity a pak se snažil udělat mix hlasitostí vokálů vůči beatu v Sony Vegas (software na střih videa, vůbec ne na produkci hudby, haha). Momentálně pracuju se softwarem FL Studio 20 a využívám různý pluginy, který furt tak jako sbírám, kde co najdu a co mě baví. Od samého začátku nahrávám doma a v posledních pár měsících jsem si tu postavil takovej menší studio koutek (mám tu studiový monitory, desktop počítač, kondezátorovej mikrofon a samozřejmě akustický prvky pro lepší odzvučnění a menší echo).

Síla feedbacku

Postup mojí tvorby je uplně jednoduchej – když mám náladu, najdu dobrej beat a pak mi už většinou stačí vymyslet 2 až 3 věty, od kterejch se odpíchnu a dál už to píše samo. Píšu všechno primárně do beatů a při psaní si už rovnou i vymejšlim i melodii, kterou potom během nahrávání xkrát měnim, podle toho, co se mi ve výsledku líbí nejvíc a co má ten nejlepší ráz a feel.

Jako vzor nikoho uplně nemám. Mám samozřejmě svý oblíbený interprety, kapely a skupiny, ale že bych jako k někomu vyloženě vzhlížel, to se říct uplně nedá. Jednoduše obdivuju každýho, kdo má svůj styl, svůj zvuk a nebojí se to svý prosadit. To cením asi nejvíc.

Na mojí hudební cestě mě asi nejvíc posouvá moje věčná chuť se „rejpat“ ve zvuku, extrémní rychlost tvorby a biliardy myšlenek a názorů co mi lítaj hlavou, haha. Jinak mimo to mi nejvíc dává sílu každej jeden feedback, každej jeden novej posluchač a extrémní silou mě nabíjí každá nová událost, co mě v hudbě potkává (ať už jde o live shows, přípravy novejch projektů, nebo třeba jen dobře polazenej zvuk u tracku co jsem zrovna nahrál).

Cesta ke GOLDENKIDZ

Hudbu dělám od malička (vyrůstal jsem na rocku, punku, metalu a později rapu). Jako malej jsem hrál na různý nástroje (od houslí po klavír atp.). Čím jsem byl starší, tím víc mě bavilo si zpívat spolu s mejma oblíbenejma songama a postupně jsem začínal mít větší a větší chuť začít sám kapelu a jet pořádnej punkrock – bohužel (nebo bohudík?) se tak nestalo a já jsem začal nahrávat doma různý covery, který jsem nikam nevydával, jen jsem si trénoval hlas a tak. Furt jsem přesně nevěděl, jestli chci zpívat pro lidi, no a už vůbec ne před lidma... Postupem času jsem začal psát krátký texty a pak i ňáký nahrávat. Nabral jsem trochu odvahy a začal jsem uploadovat svoje první singly na SoundCloud a YouTube – bylo to fakt hrozný, co si budem, ale každej někde začínal, že.

Touhle dobou (když už jsem vydával svoje singly out) mi bylo tak cca 15 a pořád jsem ještě přesné nevěděl, jakej žánr přesné chci dělat, a tak jsem dělal x věcí najednou, což ze strany pro posluchače musel bejt fakt otřes, ale pro mě to byla skvělá škola zvuku a teorie nahrávání (i psaní, co si budem). Teď už dělám to co dělám ňákejch 6 let a postupem času jsem si začal dělat i svůj vlastní mix a master, začal jsem si stavět domácí studio a tvořit svůj vlastní zvuk. Pořád se snažim kombit styly, ale v podstatě to všechno zpracovávám do rapový podoby – jednoduše – beru inspiraci z věcí co mě bavěj (nebo bavily) a výsledku dávám svůj autentickej zvuk a image (mimochodem i grafiku a některý střihy videí si dělám já).

Mám za sebou několik skvělejch live shows, x vydanejch singlů a mixtapů, ale album GOLDENKIDZ je za mě zatím uplně ten nejlepší výsledek mojí práce. Několik měsíců psaní a nahrávání je ukázkou mojí otevřenosti různejm žánrům a je to úžasná prezentace mojí osobnosti – plus toho, jak a proč vlastně dělám hudbu. V albu najdete přechod z vintage party tracků, přes drill a trap, až po kytárkovej emorap a tak. Je to můj velkej debut, kterej věřim, že mi dá opět trochu rozlet do světa a otevře mi cestu k novejm lidem.

Noční feel Prahy ve videoklipu Nightridermode

Jako první klip z alba jsem se rozhodnul vyhodit ven video k tracku Nightridermode. Je to podle mě super vajbovka, která nejenom že rozhejbe – ale ještě taky krásně sedí k letním večerům s vínem a kámošema.

O klip se postaral můj skvěle talentovanej známej @tobias_petschenka, se kterym jsme strávili ňákejch 5 hodin v ulicích noční Prahy, abychom vychytali ten pravej letní noční feel. Tobias to zvládnul skvěle a na klip jsem mega hrdej. Myslim, že má všechno co potřeboval na zachycení emoce kterou jsem tam chtěl mít a k tracku mi krásně sedí.

Doufám, že to lidi bude bavit, že to lidi pochopěj a že to snad dostane pozornost, kterou si myslim, že si to zaslouží (tohle nemyslim nijak egoisticky, jen mě to samotnýho fakt extrémně baví). Jak se to líbí vám?

Jak k hudbě přistupujete a jak o ní přemýšlíte vy? Podělte se s ostatními muzikanty o okolnostech, jak vzniká vaše hudba a napište na redakce@frontman.cz.