Na jaké kytary hrají nejlepší kytaristé světa 8-9

Praotec heavy metalu a britská kytarová legenda Jimmy Page z kultovních Led Zeppelin, který se nebál otočit "volume doprava", a multižánrový uznávaný kytarista a lektor Guthrie Govan, který je takzvaně "vhodný do každé kapely", jsou dalšími osobnostmi z řad slavných hudebníků v této sérii článků.

Jimmy Page: Gibson Les Paul

James Patrick Page, legenda z řad anglických rockových kytaristů a praotec heavy metalu, se může pyšnit jednou raritou - do Rokenrolové síně slávy byl uveden hned dvakrát, jednou jako člen The Yardbirds a podruhé za Led Zeppelin. Obě tyto kapely byly v jeho životě stěžejními záležitostmi - první z nich znamenala jeho vstup na pódia (do té doby byl spíše studiovým hráčem), a druhá jej v 70. letech definitivně proslavila.

Jimmy začínal s kytarou ve dvanácti letech. Jeho velkými vzory byli dva kytaristé, kteří doprovázeli krále rokenrolu Elvise Presleyho – Scotty Moore a později James Burton. V patnácti letech, kdy skončil školu, se rozhodl profesionálně věnovat muzice, a přijal angažmá kytaristy ve skupině The Crusaders. Po prodělané mononukleóze se nemohl hned vrátit na pódium, zvolil proto studium malby na Suttonově umělecké škole v Surrey. V dosahu měl studentský klub Marquee, kam si občas chodil zajamovat a kde si zahrál třeba i s Jeffem Beckem nebo Ericem Claptonem.

V roce 1963 po několika úspěšných studiových nahrávkách se rozhodl věnovat kariéře studiového hudebníka. Traduje se, že po několik dalších let se podílel na 60 % všech nahrávek anglické rockové hudby. V té době by se asi těžko našel nějaký slavný rocker, se kterým by si Jimmy Page ve studiu nezahrál. Rolling Stones, Joe Cocker, Van Morrison, John Mayall, Jeff Beck, Eric Clapton... tohle je jen malý výčet jeho studiové spolupráce. Page si vytvořil svůj osobitý styl neotřelými riffy, nebál se kvůli lepší dynamice nahrávky přidat "volume doprava", zcela překopal metodu nahrávání rytmických základů, ke kterým používal různé druhy kytar, a v neposlední řadě vynikal precizní technikou hry.

V roce 1966 se vrátil na koncertní pódia se skupinou The Yardbirds, nejprve jako baskytarista, a poté jako kytarista a spoluhráč Jeff Becka. Po dvou letech odešli dva členové kapely, ale Page pokračoval dál, nejprve dal skupině název The New Yardbirds a poté ji přejmenoval na Led Zeppelin. Jimmy se stal vedoucím a motorem kapely, která úspěšně dobývala svět. Stali se inspirací pro většinu rockových kapel té doby, hlavně díky způsobu hry a používáním Pageových oblíbených slide a fuzz kytar při nahrávání. V roce 1980 se sice Zeppelíni rozpadli, ale Jimmy Page pokračoval v koncertování, v roce 1983 s Arms Charity. Poté vytvořil úspěšné studiové duo s Robertem Plantem, se kterým v devadesátých letech i úspěšně koncertoval. V současné době stále vystupuje na různých rockových show a koncertech a vydává postupně všechny své starší nahrávky.

Není bez zajímavosti, že na vzniku kytarové legendy jménem Jimmy Page se podílelo i tehdejší Československo - jeho první kytarou byla totiž Resonet Grazioso (pro vývoz označená jako Futurama Grazioso) české značky Jolana. Od té doby vystřídal hodně značek, nicméně jeho nejoblíbenějším nástrojem se stal Gibson Les Paul Standard 1959 v medovém sunburstu, kterou získal od Joe Walshe z Eagles.

Předtím, ve skupině Yardbirds, hrál převážně na Fender – od Jeffa Becka dostal darem Fender Telecaster 1959. V roce 1975 si pořídil modrý Fender Stratocaster 1964 a o dva roky později Telecaster, se kterým hrál zeppelínské hity Hot Dog a Ten Years Gone. Poté, co se jeho pozornost upnula ke značce Gibson, pořídil si druhý Les Paul Standard 1959 v třešňovém sunburstu, který byl speciálně upraven – měl přepínač na paralelní/sériové zapojení snímačů a byl vybaven push-pull knoby pro rozepínání cívek.

Třetím Gibsonem byl červený Les Paul Custom se snímači Seymour Duncan, který nahradil ukradenou LP Black Beauty 1960 - ta měla tři PAF snímače a byla vybavena tremolem Bigsby. Jedním z posledních modelů Gibsonu pak byl zajímavý Les Paul z roku 1990, který v sobě nesl samoladicí systém Transperformance, umožňující pouhým přepnutím přeladit kytaru do jakéhokoliv typu ladění. Nemůžeme ovšem zapomenout na slavnou dvoukrkou kytaru, kterou Jimmy Page použil pro interpretaci songu Stairway to heaven. Byl to červený Gibson EDS-1275 Doubleneck s dvanáctistrunným krkem nahoře a šestistrunným dole. V dobách Yardbirds ještě používal další dvě značky – jednou z nich byl Danelectro 3021, na kterou používal speciální "sitar" ladění H,A,D,G,A,D. Další kytarou, kterou použil i později s Led Zeppelin, byla 12tistrunná Vox.

Z akustických kytar je jeho nejoblíbenějším nástrojem superjumbo Gibson J-200 – podle jeho slov nejkvalitnější kytara, kterou kdy měl v ruce. Dalšími akustikami v jeho sbírce jsou dreadnought Martin D-28, velmi povedené jumbo Harmony Sovereign H-1260 a dvanáctistrunná atypická kytara Giannini GWSCRA12-P Craviola.

Kytarový historik Robert Lynch jednou prohlásil, že v rockové hudbě existuje jen málo těch, které bychom mohli označit za její kytarové ikony, a Jimmy Page je jednou nich. Exceluje svým výjimečný stylem, kompoziční zručností, invencí, a vynikajícím studiovým uměním, kterým zastiňuje mnoho svých pokračovatelů a následovníků.

Guthrie Govan: Suhr a Charvel

Tento třiačtyřicetiletý anglický kytarista a lektor je známý především svou tvorbou ve skupinách Asia a The Young Punx. V roce 1993 byl odborným časopisem Guitarist vyhlášen jako Kytarista roku. Na kytaru začal hrát už ve třech letech. Učil se hrát akordy a sóla z nahrávek Beatles, Jerryho Lee Lewise a Little Richarda, později pak Cream, Jimiho Hendrixe, Franka Zappy a AC/DC.

Jeho styl zásadně ovlivnil kytarista Zal Cleminson z kapely Alexe Harveye, kterého považoval za svého "Jimmyho Page". Po škole a roce studií angličtiny na Oxfordu se Guthrie Govan rozhodl naplno se věnovat hudbě. Někdy v roce 1991 poslal ukázky své tvorby nahrávací společnosti Mike Varneye Shrapnel Records. Varney byl nadšen a okamžitě mu nabídl nahrávací smlouvu, kterou ale k překvapení všech Govan odmítl. Později to vysvětlil tím, že vlastně jen chtěl zkusit, jestli je opravdu tak dobrý.

Nahrávka jeho instrumentální skladby Wonderful Slippery Thing mu otevřela dveře do soutěže Kytarista roku 1993, kterou s touto skladbou vyhrál. Zabodoval zejména svou schopností profesionálního přednesu a zvládnutím obtížného technického rejstříku s naprostou lehkostí. Zároveň s výhrou získal místo odborného redaktora časopisu. Ke konci devadesátých let začal vyučovat hru na kytaru v Kytarovém institutu v Actonu, na univerzitě Thames Valley a na Akademii soudobé hudby. Zároveň vyučoval na Institutu moderní hudby v Brightonu a objížděl celý svět se semináři a přednáškami - zde je nutno připomenout jeho schopnost obsáhnout široký záběr různých stylů.

Po roce 2000 začal spolupracovat s progresivní britskou rockovou skupinou Asia, složenou ze samých vynikajících hudebníků – jeho kytara zazněla na albu Aura, a následně na albech Bad Asteroid a Silent Nation. S Johnem Payne z Asie založil projekt GPS, který funguje souběžně s Asií dodnes. V roce 2006 vydal své debutové album nazvané Erotic Cakes. K této nahrávce sestavil kapelu (na baskytaru v ní hrál jeho bratr Seth Govan), která předváděla repertoár na živých koncertech. Hudební perličkou je fakt, že několik tisíc vylisovaných CD bylo ukradeno ze skladů nahrávací firmy, která následně prohlásila, že pokud se zlodějům povede tyto CD prodat, dostanou u nich práci :-)

V roce 2011 zformoval Govan novou kapelu s názvem The Aristocrats, která již vydala dvě alba. Mezitím stačil spolupracovat na nahrávkách kapel The Young Punx, Dockers Guild, Periphery, Stevena Wilsona nebo Michaela Angelo Batia.

Jeho první elektrickou kytarou byl Gibson SG, kterou má dodnes uschovanou doma. Později začal používat kytary amerického výrobce Suhr. John Suhr, z jehož dílny vyšla kytara pro Marka Knopflera, byl v letech 1995-7 konstruktérem Fenderu pro modely Custom Shop. V roce 1997 založil vlastní firmu, která dnes vyrábí několik řad modelů elektrických a basových kytar, zesilovačů a efektových pedálů. Govan má ve výbavě tři různé Signature modely Guthrie Govan, tři Custom Standard, jeden Modern s 24 pražci a dva modely Classic (stratocaster) a Classic T (telecaster). Kromě modelů Suhr ještě používal bezpražcovou Vigier Fretless.

Při turné roku 2012 ukončil spolupráci se Suhrem a testoval kytaru značky Charvel s lipovým tělem, javorovým topem a krkem, vybavenou zámky Sperzel, custom snímači Michael Frank-Braun a Floyd Rose systémem bez jemného dolaďování. Výsledkem společného úsilí s firmou Charvel bylo v loňském roce představení oficiálního Signature modelu Guthrie Govan ve dvou verzích – s javorovým topem "birdseye" a "flame".

Govan je považován svými vrstevníky za nejzručnějšího současného kytaristu. Jeho bezkonkurenční technika hry a schopnost obsáhnout všechny hudební žánry, spolu s improvizačními schopnostmi a znalostí různých hudebních stylů z něj dělají univerzálního kytaristu, který dokáže zahrát tradiční jazz stejně lehce jako sólo v thrashmetalové skladbě. Jak jednou prohlásil, kytara pro něj představuje klávesnici, kterou vytváří a formuluje své hudební zprávy světu.