Na novince Lany del Rey promlouvá energická pochmurná mystika

Zpěvačka totiž během své kariéry ušla dlouhou hudební cestu. Přes kriticky neúspěšný debut, ještě pod jménem Lizzy Grant, později už coby Lana del Rey zbořila hitparády opusem Born To Die, aby záhy začala objevovat vlastní identitu i tvář v hudebním showbyznysu. Na obří popularitu skrze zapamatovatelné hity sice už znovu nedosáhla, ale umělecký standard si rozhodně uchovala. Melancholická zadumanost a mystická atmosféra byly totiž odjakživa atributy její tvorby, která i na devátém řadovém albu boří mantinely.

Skladby mají podmanivý hypnotický zvuk, jednolitě na sebe navazují, přičemž se nevyhýbají filozofickým či lyrickým myšlenkám. Otázky ohledně posmrtného života, boží přítomnosti nebo hledání vlastní duše tu Lana kombinuje s tématy, jako je mateřství, krize manželství a rodinného štěstí. Výsledkem je určitá melancholie, linoucí se ze skladeb, které jako by postrádaly pevný rytmus a pevnou strukturu. Hlavním nástrojem tu je Lanin hlas, který melodicky stoupá, melancholicky šeptá či frázovitě promlouvá podle lyrické potřeby.

Neuspěchané tempo je slyšet od prvního taktu otvíráku The Grants s gospelovým sborem, který je možná nejoptimističtějším momentem desky. Poté se zpěv ponoří do hloubky za doprovodu klavírního doprovodu a ponurých smyčců. Děsivá píseň A&W mění tvary podle zpěvaččina falzetu; někdy depresivně hučí promluvami o znásilnění, jindy pestře září v krystalických výškách. Lanino vlastní evangelium tu ve volném verši pokračuje. Píseň Fingertips posluchače unáší na vlnách uhrančivého přednesu, bolestná meditace o umírání Kintsugi nakonec konejšivě uklidňuje svou vřelostí a překvapivé jamování v Paris, Texas ve spolupráci se skladatelem SYMLem má hravý charakter.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Matoucí křehkost si tu hraje s momentem překvapení. Lana del Ray je pevná v kramflecích od začátku alba až do konce. Obdivuhodné hlasové modulace nesou texty jdoucí k jádru věci, přemýšlivě hledají správný výraz, jímž by ozvláštnily hudební proud řeči. Lana ale nekáže. Zpovídá se ze svých existenčních chmur, podmíněných ztrátou svých bližních či neradostnou rodinnou situací. Skrze její hlas, tlumený klavír i potemnělé konjuktury přidaných orchestrací je hudba je v jejím podání nejlepší terapií.

Lana del Ray – Did You Know That There's A Tunnel Under Ocean BLVD

Polydor Records, 00:77:00

dark pop

90 %