Nabrat, rozsekat, namlátit

Asi každý má rád vzorky zdarma, obzvláště pak hiphopoví producenti. Samplování – vysekávání vzorků hlavně z cizí tvorby – je jedním z hlavních principů hiphopové tvorby. V 90. letech svět hiphopové hudební produkce ovládl AKAI svým MPC, tedy Music Production Center. První "MPCéčko" s označením 60 se začalo prodávat v roce 1988. Vítejte v úvodním dílu seriálu o světě samplerů AKAI.

V roce 1988 byly hudební softwary i počítače obecně ještě v plenkách, proto není divu, že první MPC bylo tak úspěšné. Například první verze Pro Tools byla zveřejněna v roce 1991. Nakonec se ale tím hlavním centrem hudební produkce stal samozřejmě počítač. Ne každého nicméně baví hrát na myš.

Již na začátku 60. let se ovšem pustil James Tenney do přetvoření existující písně. V jeho koláži jen těžko poznáte Elvise Presleyho. To pravé samplování ale zpopularizoval až DJing, tedy nástup hip hopu a "vyzobávání" nejrůznějších funkových breaků i motivů z disca. V dnešní době, především v Americe, už si vlastníci autorských práv vše pečlivě hlídají a skutečně jsou známé připady, kdy si pro producenta, který použil motiv z cizí písně, přišla policie až domů. Rozpoznatelné motivy v písních Kanye Westa a jiných současných populárních producentů, jsou tedy samozřejmě odkoupené.

A právě především ty "krabice" od firmy AKAI usnadnily samplování i následnou práci se samply. První MPC60 byl totiž nejen sampler, ale také automatický bubeník a MIDI sekvencer. Na jeho vývoji se podílel sám Roger Linn, tvůrce revoluční elektronických nástrojů 80. let. Linn Electronics ale v roce 1986 zkrachovali, a on se tak mohl věnovat dalšímu budoucímu hitu. Sampler s parametry 12-bit 40 kHz dal zvuku charakteristickou drsnost. K dispozici byly i 4 banky zvuků, 99-stopý sekvencer, funkce pro úpravu nabraného samplu, většinou z gramofonu, a především poprvé hrací pole padů 4x4, ke kterým se dají přiřadit nejrůznějšími samply podle potřeby, jsou citlivé na dotek a mají dynamiku. Na MPC tedy jednoduše naberete zvuk, rozsekáte podle potřeby, namlátíte nebo vyťukáte a poskládáte tak celý song.

Tvorba beatu na MPC60...

První tři modely 60, 3000 a 2000 používá mnoho producentů, nejen díky jejich bytelnosti, dodnes, a nedají na ně dopustit. Za nejlegendárnější je považován ten druhý, tedy MPC3000, který používali například Dr. Dre nebo J Dilla. Ovšem na displeji u něj ještě neuvidíte zvukovou křivku při upravování samplu, což vypovídá o tom, že práce s ním nebyla zas až tak jednoduchá. Na druhou stranu je MP3000 oslavován pro lepší zvuk a konstrukci (opět výtvor Rogera Linna).

Nabírání samplu na MPC 2000

Na práci s těmito starými modely si samozřejmě musíte zvyknout a mnoho producentů odchovaných tvorbou na počítači už s nimi nechce ztrácet čas. Retro je sice populární, ale pracovat s tak malou kapacitou paměti, kombinací tlačítek a disketami může leckoho znepokojovat. Ve skutečnosti je to geniální vynález a práce s ním byla na tu dobu revolučně příjemná.

Jak šel vývoj od "banánových krabic" až k "bonboniérám"? Od diskety přes malé paměťové karty s velkou kapacitou až k propojení s počítačem? Podaří se firmě AKAI nastartovat renesanci v samplování a tvoření beatů? A neudává teď tempo náhodou někdo jiný? Čtěte v příštím díle.

DJ Premier - Classic s MPC 3000