Nástroje snů #23: Schorr guitars

Berlín. Město, které se ještě v době, kdy jeho středem vedla železná opona, stalo až romantizovaným útočištěm pro módní podivíny, excentriky, ale i vyloučence a odpadlíky. Celé dekády poté, co se do západní části německé metropole uchýlili David Bowie a Iggy Pop, bylo toto město a zejména jeho čtvrť Kreuzberg jedním z epicenter, která dala nový dech slovu „hipster“.

Zatímco se vousáči ve vlněných čepicích začali rozlézat po světě a díky své „unifikované jinakosti“ zavdávali podněty k negativním konotacím, které výše zmíněné slovo nyní nese, jeho původní nositelé dál dělali to, co uměli nejlépe: stáli mimo hlavní proud (módní i myšlenkový) a přetvářeli svou vizi v realitu, zatímco kolem nich bujela gentrifikace.

Ze smeťáku na výstavu 

Autor článku nemůže zaručit, že Nicolai Schorr patřil k „urhipsterům“. Dokonce není ani záruka, že by proti tomu označení neprotestoval. Nicméně v roce 2011, kdy už tento kulturní pojem dorazil i do českých kaváren, se v Nicolaiovi probudila touha vytvořit vlastní kytaru.

„Když mi bylo něco přes dvacet, začal jsem chodit skoro každou neděli na blešáky a občas jsem tam narazil na zajímavé a levné kytary. Většinou měly nějaké problémy, které se zpravidla zdály na první pohled banálnějšími, než opravdu byly. Ale asi jsem si díky tomu uvědomil, že kytary prostě občas potřebují opravit,“ vzpomíná Nicolai. „Když jsme se pak přestěhovali do Berlína, začal jsem v místních hudebninách pracovat jako servisák.“

Nároky na nářadí Nicolai neměl, ostatně celému procesu výroby a oprav nástrojů se učil zčásti na youtube, zčásti takříkajíc za pochodu. Dalším vlivem na jeho „zastaralé postupy“ bylo učednictví u Angely Waltner, autorky klasických kytar. „Práce zabírá víc než polovinu času, kdy nespíte, proto se ji snažím trávit způsobem, který mě těší. Elektrické nářadí používám jen minimálně, protože stavbě kytar věnuji hodně času a nechci ten čas strávit v ochranných sluchátkách a v masce, v obavách, jestli mám pořád všechny prsty,“ ujasňuje Nicolai pro Home of Tone.

Snad je to berlínským vzduchem, snad je to tím, jaké lidi Berlín přitahuje, ale většinu svého nářadí Nicolai pořídil tam, kde naplno propukla i jeho kytarářská obsese – první nářadí kupoval po bleších trzích, ponk a další nábytek do dílny, jakožto i první dříví na stavbu kytar našel na ulici. 

Sova tady, sova tam

Nabídka nástrojů značky Schorr Guitars je na první pohled dost jednoduchá. The Owl, The Owl bass, The Owl The Owl... Pravda, není to nejpřehlednější nabídka, ale Nicolaie to takto asi těší. V rozhovoru pro Guitar.com si vysloveně pochvaloval, jak přímočaré je jeho názvosloví: tři „soví“ modely, doplněné o řadu Future a Ooloi.

Problém nastává, když je potřeba jednotlivé řady popsat trochu blíže. The Owl, nejstarší stále nabízený model značky Schorr, je v podstatě tradiční nízká lubovka, ovšem bez ozvučnic a s velmi specifickou konstrukcí krku. Ten není do těla ani vlepený, ani vsazený, ani přišroubovaný jako u modelů Fender a dalších kytar. Nicolai vysvětluje, že inspirací mu byly akustické kytary, které v Chicagu kolem přelomu 19. a 20. století budoval Howe Orme, a evoluce Ricka Turnera. 

Jak už bylo řečeno, všechen hardware kromě ladících mechanik vzniká pod rukou Nicolaie Schorra. Jeho argumentace je celkem neprůstřelná: „Když něco nevyrobím sám, cítím se, jako bych podváděl. Je to pro mě důležité, abych se cítil jako 'autor' nástroje. To s sebou nese nejen tvorbu kobylky nebo snímačů, ale například i jejich uchycení. To na první pohled připomíná plovoucí snímače DeArmond z dřevních dob amplifikace lubových kytar. I k tomu je dobrý důvod.“ Vzpomínáte si na Nicolaiovy procházky po bleších trzích? Ty rozbité kytary, které tam nacházel, nezřídka byly lubovky německé provenience, které právě tyto způsoby amplifikace napodobovaly.  

Sova²

Model The Owl The Owl dále rozvíjí myšlenku lubovky. Místo ozvučnic na vrchní desce nabízí „dělené“ luby. Tato vzdušná konstrukce kombinuje nízkou hmotnost lubových kytar se skladností tradičních elektrik, a přesto drží schopnost „ohýbat vzduch“, kterou kytarista ocení a která se projeví i na charakteru zvuku.

Budoucnost Schorr?

Nejnovější model v Nicolaiově nabídce je rovněž asi nejzajímavější. Model The Future je evolucí The Owl The Owl, kytary bez pevných lubů, ale v tvarově modernějším hávu. Nicolai ji popisuje jako velkou a lehkou jazzovou kytaru, postavenou jako loď nebo velrybu. Pokud si pod tímto popisem představíte jen pramálo, vězte, že na první pohled vypadá Future jako kombinace signature kytary St. Vincent od Music Mana, klasické kytary a snad loutny... nebo možná jiného renesančního nástroje? V lineupu Nicolaiových nástrojů je díky tomuto modelu jasně vidět progres a také to, kam se ubírá mysl tohoto progresivního kytaráře.

The Future je zatím nejzazším bodem, kam se vize Nicolaie Schorra dostala, neboť poslední model Ooloi jde spíše opačným směrem, jedná se o jakési zjednodušené pojetí kytary The Owl. Budoucnost toho, co dělá Schorr Guitars tak unikátním, nejspíš bude blíže konstrukci „bezlubové“ lubovky Future. 

Tradiční zpracování si žádá tradiční materiál

Na kytarách Schorr nehledejte Okoumé, Wenge ani jiné exotické dřeviny. Javor, smrk, cedr, případně dub nebo švestka, to jsou hlavní materiály, ze kterých Nicolai svoje nástroje tvoří. Nejedná se tady o žádné laciné přetvařování, ani o snahu spasit svět pomocí nálepky „z lokálních zdrojů“. Jako se vším ve své tvorbě, i s výběrem dřeva Nicolai zachází velice přirozeně – zčásti informován svou prací na klasických kytarách, zčásti vycházeje z potřeby nahradit „citesová“ dřeva něčím volně dostupným.

Další budoucnost

Doby, kdy Nicolai pracoval v Berlíně za barem, jsou alespoň na nějakou dobu pryč. Jeho kalendář je plný objednávek. Vzhledem k originalitě, kterou jeho nástroje oplývají, se není čemu divit, že si vysloužily takový zájem. Nelze se ani divit, že si získal respekt i u ostatních kytarářů. Nicolai spolupracoval s celou řadou jmen, kterým jsme se už v této sérii věnovali, ať se jedná o Deimel Guitarworks, Verso Instruments nebo Floriana Bouyoua a jeho Millimetric Instruments. Nástroje z řady The Owl, The Owl The Owl i The Future jen dokazují, že alternativní kytarářská scéna, mimo cesty již vyšlapané před půl stoletím, má co nabídnout, a že je v oblasti tvůrců nástrojů stále prostor pro inovaci.