Nástroje snů #24: Salz guitars

Na jeho působivou a vizuálně dotaženou práci jsem narazil už dříve na největším akustickém fóru a vůbec mě nenapadlo, že to je tak mladý krajan. Davidova cesta k akustickým kytarám přitom byla poměrně spletitá. Původně basák, po přírodovědném gymplu a semestru na VŠ zemědělství tropů a subtropů vyzkoušel různé zdroje obživy od barmana až po bedňáka. Postupně ho ale čím dál víc lákala práce rukama a přes nakonec nerealizované plány truhlářské se najednou objevila možnost studia výroby hudebních nástrojů.

Nastoupil tedy do Hradce Králové s myšlenkou si postavit parádní bezhlavou baskytaru a vlastně poprvé vzal do ruky rašpli nebo hoblík. Ročníkový projekt akustické kytary ho příliš nebavil, dokud nenatáhl strunu a poprvé nedrnknul. V té chvíli dostala ta nudná práce vyšší smysl a vznikala věc, na kterou se nejenom dá sáhnout (takže je skutečná a existuje), ale navíc může rozdávat radost. Tento nečekaně iniciační okamžik mu doslova otevřel nový svět a David začal naplno hltat veškeré dostupné podklady o stavbě akustických kytar. 

Díky angličtině (učit se, učit se, učit se!) mohl čerpat nejmodernější poznatky a díky překvapivé otevřenosti, nezištnému sdílení informací a pomoci světových kytarářů (v našich končinách bohužel pořád ne tak běžnému), si tak velice rychle našel svoji vlastní moderní cestu zbytečně nesvazovanou tradicemi. Kytarařina totiž posledních pár dekád prochází překotným až explozivním vývojem a dříve neotřesitelný názor, že nejlepší akustická kytara je takzvaný pre-war Martin, už dávno neplatí.

Přesněji řečeno, jak pro koho. Zarytí tradicionalisté s tím sice nebudou souhlasit, ale moderní kytaristé neúnavně posouvající hranice techniky, hratelnosti i zvukových souvislostí do dříve těžko uvěřitelných dimenzí k tomu samozřejmě potřebují adekvátní nástroje.

David se nechal inspirovat světovými hvězdami jako Bashkin, Murraykuun, Matsuda nebo Casimi. Další vydatný zdroj našel také ve vynikající knize o současné stavbě kytar s vědeckým přesahem od Trevora Gora. Na dílně mu neustále hrají podcasty Fretboard Journal a nezapomínejme také na Instagram! Tuto surovou matérii postupně transmutoval do svého alchymisticky osobního projektu Salz Guitars.

Salz Guitar #15

Logo Salz totiž tvoří nejen stará alchymistická značka pro sůl, ale také Davidovo vyjádření úcty ke svým prapředkům, jejichž jméno Salz se v rodové linii vytratilo. Krásně se razítko SALZ vyjímá na kytarové etiketě z recyklovaného papíru, který Davidovi vyrábí jeho žena.

Tento menší, pohodlný, přibližně parlor nebo 00 z nejklasičtějších materiálů (evropský smrk, indický palisandr, honduraský mahagon) už plně akcentuje pečlivě vytýčenou koncepci Salz guitars. Má luxusní perforovanou hlavici s rovným vedením strun (výhodnějším pro stabilitu ladění) a s malým úhlem ke krku, protože níže umístěné mechaniky zajišťují dostatečný sklon strun za nultým pražcem. Celošroubovaný krk pro své výhody u většiny boutique výrobců samovolně nahradil ostatní konstrukce spoje krku a těla.

Takzvané strukturované luby svojí výjimečnou tuhostí umožňují efektivně aktivovat přední i zadní desky se speciálním kompozitním žebrováním ze dřeva s uhlíkovými vlákny. Nekompromisní linie výřezu a netradičního horního ostrého rohu lehce evokuje již zapomenutou akustiku legendárního inovátora Kena Parkera. Je to zkrátka ideální nástroj pro současného fingerstyle kytaristu.

Salz Guitar #16

V rámci svého „Salz manifestu“ vyrobil David i sourozence, stejnou kytaru ale z jiného dřeva. Horní deska je ze smrku Sitka, zádní deska z evropského ořechu. Strukturované luby z ořechu a lípy jsou doplněné o vnitřní vrstvu černého bahenního dubu z Karlova mostu. Krk je z ebonizovaného cedru.

Strukturované luby jsou doplněné zkoseními na všech čtyřech hranách, což kromě pohodlí výrazně zvyšuje jejich tuhost a uvolňuje ozvučnou desku. Tuto konstrukci názorně vysvětluje analogií z pozorování holandských jezů, kdy měkké písečné okraje pohlcují energii vodních vln. Naproti tomu jezy s pevnými břehy energii vln viditelně odráží zpět, a proto i tužší luby příspívají ke zvukové kvalitě nástroje a neberou energii přední ozvučné desce.

Model má nádherné křivky takzvaného Falcate kompozitního žebrování, soundport pro lepší zvukový komfort hráče, rovné vedení strun na hlavici, kobylkovou podložku vyztuženou uhlíkovými vlákny, aby byla zároveň pevná i lehká, šroubovaný krk umožňující kompletní demontáž během pár minut, mosazné lemovaní, rozetu ve tvaru měsíčního srpku a speciální povrchovou úpravu epoxidu s olejem podle Kena Parkera.

Váháte, kterou zvolit? Natočil jsem za stejných podmínek stejné ukázky, které vám s touto Sofiinou volbou mohou být trochu nápomocné. 

Salz Guitar #11

Nejsou to však ojedinělí Salz sourozenci. Již dříve chtěl David vyzkoušet vliv materiálu zadní desky a lubů – ověřit, jak se projeví středně hustý javor proti vysoké hustotě ebenu. Tato dvouvaječná dvojčata mají horní desku ze švýcarského měsíčního smrku a wenge krk s hmatníkem, zády a luby z fládrovaného javoru nebo žíhaného ebenu z udržitelné těžby.

Javorovou #11 si vybral Mirek Vlasák (Epydemye) extrémně náročný zákazník, který Davidovi ukázal novou dimenzi sluchového posuzování – po pečlivém přehrávání například komentoval, že když zmáčkne akord a moll, začíná nástroj lehce „nahoukávat“. David si tak v živé praxi ověřil „tap testing“ podle Trevora Gorea, kdy se poklepáváním nahrávaným mikrofonem získává frekvenční obraz daného nástroje či desky. A viděl, že kytara opravdu při určité frekvenci chytala větší rezonanci (takzvaného vlka neboli vlčí tón).

Naštěstí i to lze při dobré znalosti frekvenčních vlastností opravit ubíráním žeber na zadní desce nebo naopak přidáváním hmoty na desku přední, takže Mirek Vlasák (Epydemye) byl nakonec spokojen. Ostatně video s ukázkou tohoto měření bylo na Salz Instagramu velice úspěšné a přivedlo mnoho nových sledujících.

Salz guitars jsou perfektní ukázkou, že oblíbené „názory“, jak jsou ti mladí líní, nic neumí a nic je nezajímá, jsou často jenom boomerské pindy. Vždycky mi dělá radost, když kolem sebe vidím takové množství šikovnosti, vůle, kreativity, zručnosti, nadšení i vášně.

Plánů do budoucna má David pořád dost. Od ještě většího zapracování netradiční mosazi, výškově nastavitelného krku, offsetových ozvučných otvorů, šikmých pražců přes individuální kompenzaci nultého pražce až po barytonovou kytaru. Takže se můžeme těšit na zhmotnění mnoha moderních snů. Třeba právě vašeho!