Nauč bubnovat svého manažera

Minule jsem slíbil, že se v tomto díle podíváme na to, jak to funguje v korporátní sféře. Nauč bubnovat svého manažera. Pohoda. Boomwhackers mi opět dost usnadní celý event a zbytek je pak úplně hračka. Vlastně je to úplně přesný popis, je to jako veliká hračka, piáno o pěti až osmi tónech, rozdělených mezi dvě stě "kravaťáků"…

Korporátní sféra, firmy a nejrůznější profesionální subjekty, které mají víc než dva lidi, čas od času pojmou podezření, že by nebylo od věci ušetřit něco na daních a zároveň nakopnout celý tým k lepším výsledkům v následující sezóně (jak doufáme). Díky tomu mají o něco menší subjekty (rozuměj já) občas nějakou práci. Jasně, tady je potřeba si přiznat, že jsem pořád o něco menší živnostník než třeba týpci, co šéfují evropskou divizi BMW.

Věc se má tak, že klient objedná počet bubnů a dalších nástrojů a vysvětlí ideu. Na poslední akci měla například firma 8 regionů, což mi úplně přesně zapadalo do konceptu. Na začátku jsem k africkému rytmu, který má standardně pět částí, vymyslel zbývající tři, a postupně jsem učil každou barvu, každý region, co je jejich práce, aby celek, jakože celá republika, šlapal tak, jak má. Po krátké rytmické rozcvičce a tzv. icebreakeru, kdy i nejvíc zaseknutým manažerům a zarputilcům dojde, že to vlastně bude dobrý, to jde už úplně samo. Bubny přichází až od půlky eventu dál a mají za úkol celý tým sjednotit a ukázat jim, jak jsou vlastně dohromady silní.

Dost nám vyhovuje, že firmy postupně upouštějí od blbinek jako je běhání lesem, bojových her na 64843434347987 km čtverečných a podobně. Protože, vlastně, k tomu potřebuješ třeba ten les. Zatímco když objednáš hromadu bubnů, stačí ti konferenční místnost jakéhokoliv hotelu, schopný facilitátor, který předá ideu (Tokhi, lepší není :)) a můžeme to rozjet.
Samozřejmě se nedají používat úplně stejné metody jako například na základní škole, takže je nesmysl myslet si, že nasadím stejnou formu a ono to nějak zapadne. Naopak mi to ale dává možnost vymýšlet úplně nové rytmické hry, nebo používat ty zavedené a převádět je na firemní terminologii. Dá se tedy výborně demonstrovat například time management, kdy každý dělá to, co v přesně danou dobu má, ne jindy, nebo třeba leadership, kdy jeden tančí a ostatní musí sledovat vůdce a dělat to, co on. Většinou je to asi o milion procent zábavnější naživo, než když si to člověk přečte, protože manažer obecný, tak jak ho známe, najednou odhodí zábrany a začne si to skutečně užívat.

Začne být zase "já" a zapomene na svoji profesionální pozici, tudíž případnou odměřenost a přetvářku, je to fakt vtipná záležitost. Boomwhackers bourají dobře jazykovou bariéru, ale ruší i sociální "kategorie" a firemní hierarchii, pokud jde o to ukázat, že i uklízečka je ve firmě stejně důležitá jako ředitel, a nebo naopak vyzvedne tu část firmy, která to nejvíc potřebuje. Je skutečně jen na facilitátorovi, jakou jim dá úlohu a jak poskládá celý event.

Díky za tu možnost.