Nebojte se bookingu do zahraničí: Ze Štěpánova u Olomouce přes Arménii do Evropy

Na začátek bych rád ujasnil, že nejsme přeborníky na booking a že kapel, které jezdí do zahraničí, každoročně máme v Česku spoustu. Vemte si například Krang, Gutalax, I Love You Honey Bunny nebo před covidem Sunset Trail. Neměli jsme příliš mnoho kontaktů ani zkušeností, chyběly nám přístupy do databází venues a festivalů. Začátek téměř od nuly.

Po dlouhých nocích obepisování míst s nabídkou našich koncertů nám do oka padl Sevan International Music Festival v Arménii, postavený na svobodě a pozitivní energii. Nějakou dobu jsme diskutovali, promýšleli možná pozitiva a negativa – přece jen je Arménie na první zahraniční štaci docela exotika. Nakonec pozitiva valně převažovala a bylo jasno – pojedeme.

Rozhodnutí se stalo pro naše budoucí směřování klíčovým, festival v nás zanechal opravdu silný dojem, dokonce natolik silný, že hned po vystoupení jsme přemýšleli, jak se tam vrátit. Publikum naši tvorbu přijalo s velkým ohlasem a my odjížděli domů motivovaní do další práce. Následující dny nám v hlavě visela jediná otázka: kam vyrazíme příště a jak můžeme udělat ucelenější tour, která bude mít nejen cíl, ale i smysl?

Shodou okolností probíhal v Rumunsku festival v rámci programu Evropské hlavní město kultury a místní promotér nás oslovil, zda bychom si na něm v Temešváru nechtěli zahrát. Z logistických důvodů z toho sešlo, ale tato příležitost nám pomohla spojit pomyslné body na vznikající tour: Rumunsko a Arménii. Ale co dál, jak zabookovat zbývající koncerty, když v ostatních zemích nikoho neznáme?

Začalo zběsilé hledání možných klubů v Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku a Turecku. Ale pravděpodobně nebudete překvapeni, když prozradím, že jsme se s valnou odezvou nesetkali. Bylo září, do další jarní nebo letní sezóny daleko a žádné osobní vazby, které jsou při bookingu zásadní, jsme neměli.

Naštěstí pro nás tu máme SoundCzech, který pořádá workshopy a mentoring sessions, kde lze nějaké ty vazby získat. K tomu se přidají akce jako ReConnect a Prague Music Week, kam delegáti cizích zemí jezdí. A nám se tam podařilo ulovit někoho, kdo perfektně zapadal do skládačky. Najednou jsme i my měli skromnou databázi kontaktů s doporučením na kluby a lokální kapely s možným zájmem o spolupráci.

Během vášnivého obepisování nám na stole přistála nová příležitost zahrát si na festivalu Protfest v Bosně a Hercegovině, tentokrát jsme po ní hmátli bez velké diskuse. Atmosféra po vzoru Arménie byla opět skvělá a my se rozhodli – pro začátek pojedeme tour po Balkáně.

Tím bylo odstartováno brouzdání po mapách, logistické a termínové plánování návazností jednotlivých zastávek. Několikrát jsme narazili, například nás nenapadlo, že je nutné ověřovat státní svátky a události v jednotlivých zemích (třeba si zkuste Slovince přesvědčit, aby vám pomohli zorganizovat 1. 5. koncert).

Museli jsme se obrnit dávkou trpělivosti a flexibility, odpovědi na email po jednom až dvou měsících nejsou žádnou výjimkou. Nakonec byla tour nevyhnutelně přesměrována z Balkánu do celého východního bloku a její podoba se ještě poté nesčetněkrát změnila nejen trasou, ale i termíny. Přesto všechno vzešel krásný okruh – od Chorvatska přes Bosnu, Srbsko, Rumunsko do Maďarska a Rakouska, které bude, doufejme, takovou třešničkou na dortu.

Už teď je to pro nás nedocenitelná zkušenost a jsme hodně zvědaví, co všechno nám tato tour může přinést.

Jakou zkušenost s bookováním koncertů do zahraničí máte vy? Podělte se s námi a napište na redakce@frontman.cz.