Není to zas takovej punk. Jak v Noise Flow připravujeme vydávání singlů
Délka trvání kapely není úměrná množství a kvalitě vyprodukovanýho materiálu a případných úspěchů. Je to o lidech, a to nejenom o těch, kteří jsou v kapele, ale i o spoustě dalších okolo. Jo a taky o štěstí na ty lidi. V tomhle článku popisuju, jak to děláme v Noise Flow, co nám funguje a co je podle mě důležitý.
Hrál jsem zatím ve dvou kapelách. V jedné deset let, ve druhé hraju tři roky. S první kapelou jsme si chodili jen tak zazkoušet, vrcholem pro nás bylo hrát někde v kulturáku pro deset strejdů a v podstatě jsme vydali pouze jedno demo velmi pochybné kvality. Těch deset let mi dalo falešnej pocit, že něco umím, a že sem „muzikant“. OMG.
S Noise Flow je to něco úplně jinýho. Máme za sebou několik singlů natočených ve studiu, a i když začátky nebyli nejlehčí, produkční kvalita jde s každým dalším releasem nahoru. Jsem součástí dobře funkčního tělesa a samotnýho mě to motivuje k tomu se zlepšovat.
Když tak přemýšlím, kde je rozdíl mezi mýma dvěma kapelama, napadá mě jenom jediný slovo – struktura. Jedině ta nám umožňuje posouvat se dál, učit se z chyb a dělat věci líp. Bez ní je těžký pohnout se z místa.
Takže struktura, ale jak na to? Především potřebujete někoho kdo na to bude dohlížet. Pro Noise Flow je zhmontněním struktury kapelník a basák Karel. Jako zpěvák mám tendence se nadchnout pro každou kravinu a být to na mě, nejspíš skončíme jako můj první projekt a skáčeme ode zdi ke zdi. Pokud nejsi profi hudebník, co má už kontakty, který dokáže zúročit, nezbývá ti nic jinýho než konzistentní práce a prezentace směrem ven a budování něčeho, čemu se říká snowball efekt.
Karel je člověk, kterej od začátku trval na jasných plánech, tématech a postupech, a i když některý z nich byly mimo a naučili jsem se to časem dělat jinak, vtiskl kapele mindset, že všechno, co se týče managementu kapely, by se mělo řídit podle pravidel.
A proto to tak děláme.
Máme plán, kolik singlů chceme za rok vydat a jak často. Kdo bude cílová skupina a jak tu muziku k ní dostat. Kolik koncertů chceme absolvovat, v jakejch klubech a na jakejch festivalech a kolik za to budeme chtít. Dokonce i taková věc jako je sdílený kapelní úložiště, kde je fakt všechno, se může jevit na začátku jako overkill, ale pomáhá k tomu, abyste měli všechno po ruce.
Výjimky se dějí a to často, ale máš tam vždycky nějakou osnovu, o kterou se opíráš. A ta struktura tě po malejch krůčkách posunuje dál. Musíš mít ale někoho, kdo to bude hlídat. Chce to prostě mít Karla.
Na začátku jsem zmiňoval, že je to o lidech. A v době, kdy máš daleko větší šanci, že se dostaneš do exponovanýho playlistu na Spotify, než že tě objeví agent Geffenu, jak hraješ ve tři ráno v nějakým pajzlu, záleží na tom, abys měl dobrej tým, kterej umí to, co lidi v kapele ne.
Jako příklad vezmu třeba grafiku, kterou děláme ke každýmu singlu. Na začátku bylo jasně určený, že každej singl bude mít nějaký téma(duh), barevnou kombinaci a artwork, kterej se bude případně prolínat i do klipu, na socials atd. Artworky jsem na začátku dělali sami. Nebyly úplnej fail, ale bylo vidět, že je nedělá profík. A v konečným součtu prezentace při releasu každá tahle věc hraje roli.
Potom jsme zkoušeli poptávávat profíky, kteří sice dělali dobrou práci, ale chtěli raketu. Kapela je věc, kterou každej na začátku dělá jako koníček, takže nemůže dát 10 táců za grafika.
A tady nám na scénu vstupuje štěstí. Náhodou jsme oslovili kluka na spolupráci, a ukázalo se, že má nejen talent, ale že se mu naše témata a představy líbí tak moc, že by s námi chtěl spolupracovat dlouhodobě za velice dobrých podmínek. Honza je navíc super, protože dokáže vyprodukovat neskutečný množství materiálu, takže je z čeho vybírat. Takže to máš grafika, na kterýho se můžeš spolehnout.
Mega důležitý.
Další věc, nahrávání a produkce. Na začátku jsme to zkoušeli sami. Bylo to roztomilý, ale něco jako když dítě přinese ze školy namalovanej obrázek. Sami jsme cítili, že laťka je nastavená někde jinde, a že to úplně není materiál, kterým se chceme prezentovat. Takže jsme hledali studia, kterejch je dnes docela dost.
Brzo jsme přišli na to, že ne každej, kdo má studio, tomu fakt rozumí. A pokud máš dát aspoň 5 tisíc za track, mělo by to být s tím správným člověkem. Ideálně někým, kdo se věnuje i produkci, takže může kreativitu kapely ještě znásobit.
Po několika eskapádách s různýma studiema jsme našli Petra, kterej je náš go-to pro každej singl, kterej chceme mít tip top. Je to přesně ten tip člověka, kterýho jsem právě popsal. Nenamyšlenej, progresivní. Kecá nám do toho, a to je dobře.
Tyhle dva lidi bereme jako součást kapely, byť písničky přímo netvoří. Jsme s nima naladění na stejnou vlnu. Vždycky to tak funguje líp. Díky nim máme na konci každýho release, připravený grafický materiály na socials, artworky a jiný věci, takže je každýmu jasný, že se děje něco novýho.
Kreativní proces písniček jako takových je různorodej, autorem drtivé většiny našich dosavadních singlů je Karel, kterej donese doma nahranou kostru s načrtnutýma nástrojema. Na zkoušce to pak zkusíme zahrát a já na to potom navěsím text a melodii. Jakmile máme pocit, že je písnička usazená, jde do fronty na nahrávání. Tohle nám zatím funguje, byť se do budoucna určitě nevyhneme nějakým změnám v pracovních postupech, chce to zkoušet nový věci. A nosit materiál.
Tahle to děláme. Není to zas takovej punk.
Chce to řád.
Jak ke své tvorbě přistupujete vy? Podělte se s námi a napište na redakce@frontman.cz.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
