Netradiční kytarová vintage vibrata

Stejně jako vhodné dřevo pro tělo a krk nebo elektronika se snímači, patří i vibrata elektrických kytar k důležitým součástem nástroje, které ovlivňují charakter zvuku, stabilitu ladění a délku sustainu. U kytar se můžeme většinou setkat s vibraty postavenými na koncepci Fenderu (Synchronized se šesti vruty, dvoupivotový typ, Floating s pevnou kobylkou), dnes opět populárním systémem Bigsby, modely Maestro Vibrola (Gibson SG atd.), méně známými verzemi Kahler nebo modernějšími uzamykatelnými variantami vycházejícími z modelu Floyd Rose.

To ovšem neznamená, že se v minulosti nesnažili někteří výrobci přijít na trh s vlastními typy vibrat, která sice vycházejí ze zavedených principů, ale mají určitý punc originality odrážející snahu designérů dělat věci po svém. V současné době už tyto raritní modely najdeme většinou pouze u starších nástrojů z šedesátých let nebo u menších sérií z let osmdesátých.

Vibrato Hopf

Německá firma Hopf začala koncem šedesátých let spolupracovat s výrobcem hardwaru ABM (AB Müller), jenž dodával mechanické díly také společnostem Hofner nebo Framus. U ABM tak vzniklo vibrato Hopf postavené částečně na systému Bigsby řady B, od něhož se odlišoval absencí srážeče strun, volným spojením spodní a horní části mechanismu a hřídelí ala Fender.

Hopf si mezi muzikanty vydobyl renomé vibrata s výbornou stabilitou ladění, hladkým chodem a citlivou reakcí a jednu z verzí měl na svém Gibsonu Firebird např. kytarista jižanských Lynyrd Skynyrd Allen Collins.

Hofner V2 a V3

Vibrata V2 a V3, jimiž byly v šedesátých let vybavovány nástroje z produkce německého Hofneru vznikly v identických dílnách jako model Hopf a firma AB Müller opět sáhla pro inspiraci ke značce Bigsby a k tomu přidala vlastní modifikaci částečně připomínající řešení tzv. floating vibrat používaných u kytar Fender Jazzmaster a Jaguar. Verze V2 disponuje trapezoidním uchycením, model V3 určený hlavně pro nástroje Hofnerem s masivním korpusem má zapuštěný struník a obě varianty využívají systém dvou vertikálně uchycených pružin.

Vibrato Wurlitzer

Americká společnost Wurlitzer nevyráběla v minulosti pouze známá elektrická piana, ale součástí portfolia byly i elektrické kytary, z nichž část byla osazena vibratem z produkce slavné kansaské továrny Holman-Woodell. I když po čase zdomácnělo označení Wurlitzer tak na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se tyto kousky objevovaly i na menších edicích spíše lokálních značek.

Na konstrukci vibrata je patrný vliv systému Bigsby, ovšem podobně jako v případě modelu Hopf zde nenajdeme srážeč strun, které ze základny vibrata upevněného k tělu trojicí vrutů přes konstrukci se stylisticky vyfrézovaným písmenem W míří přímo k pevné kobylce. Kulatinová hřídel je nadstandardně masivní a je včetně části nahrazující tradiční plastovou koncovku potažena niklem.

Vibrato Rockinger

Německý systém Rockinger byl velmi populární začátkem osmdesátých let, kdy se začaly objevovat první modely tzv. superstratů a tímto vibratem, používaným např. Eddiem Van Halenem nebo Richiem Kotzenem, byly často osazovány kytary Kramer.

Rockinger se zámky strun umístěným na hlavici za nultým pražcem je v podstatě předchůdcem modelů Floyd Rose, se kterými také sdílí otočné dolaďovače, které ale byly zapuštěny do zadní strany základny. Na rozdíl od Floyd Rose neměly první verze Rockingeru ve vibratu uzamykatelné šrouby strun, takže stabilita ladění u těchto verzí a také rozsah ohýbání tónu při extrémněji sklopené páce se od FR lišil.

Firma v průběhu času vyrobila několik variant Rockingeru včetně modelu s šesti úchytnými vruty, což umožňovalo jednoduchý upgrade klasických nástrojů původně osazených vintage vibratem Fender Synchronized a to v podstatě bez jakýchkoliv zásahů do korpusu. Později značka přešla pod křídla dynamicky se rozvíjející společnosti Floyd Rose.

Fender FreeFlyte vibrato

Z pozice modernizace el. kytar hraje období osmdesátek poměrně důležitou roli a trend různých modifikací se snažil zachytit samozřejmě i Fender a jeho tehdejší vice-president Dan Smith, jemuž značka vděčí nejen za spoustu podstatných inovací, ale také za vznik dnes legendárního Fender Custom Shopu.

Smith podporoval nové technologie i originální nápady designérů a mimo jiné zaštítil také vývoj a výrobu vibrata Fender FreeFlyte, což byl vlastně první pokus Fenderu o v současnosti standardní řešení využívající ukotvení na dvou pivotech.

Zvláštností tohoto systému bylo především uchycení pružin pod pickguardem ve společné komoře kobylkového a středního snímače, takže na zadní straně těla nenajdeme typický otvor s obdélníkovou plastovou krytkou, ale případné vyladění chodu vibrata na jinou sílu nebo typ strun nebylo úplně jednoduchou záležitostí.

Možná pro určitou složit tohoto mechanismu byla výroba FreeFlytu po čase zastavena - najít tento model tak můžeme u edice Stratocasterů z let 1983 a 1984 osazených pouze dvěma potenciometry nebo u kompletní prémiové série Elite z daného období.

Floyd Rose FRX

A na závěr je tu ještě systém, jenž vzhledem k datu jeho vzniku nepatří do kategorie vintage, nicméně je určen k upgradu starších nebo klasicky koncipovaných nástrojů vybavených struníkem a pevnou kobylkou tune-o-matic, což uvítají především hudební experimentátoři vlastnící nástroje Gibson nebo příbuzné typy kytar.

Na rozdíl od standardního Floyd Rose jsou pivoty modelu FRX uchyceny přímo v základnách původních šroubů kobylky a struníku, takže celý systém s nastavitelnou a horizontálně usazenou pružinou lze z kytary jednoduše demontovat a podle potřeby se kdykoliv vrátit k originálnímu hardwaru.

Lehce odnímatelný je i zámek strun, ležící za nultým pražcem a uchycený přes kovovou destičku s plastovou krytkou v otvorech po malých vrutech standardně držících kryt vstupu pro šroub nastavující výztuhu krku. Stejně jako tradiční vibrata FR 1000 je i tento model vyroben z prvotřídních materiálů s dlouhou životností.