Nitai Hershkovits: Spontaneita, rozmanitost a hrátky s elektronikou

Po boku slavného kontrabasisty Avishaie Cohena sjezdil celý svět a hrál ve vyprodaných sálech, před dvěma lety se rozhodl pro radikální změnu. Devětadvacetiletý pianista Nitai Hershkovits se vrací do Čech v čele vlastního projektu a s aktuální deskou I Asked You A Question. Bavili jsme se o jeho nových výzvách, budoucích projektech i spoluhráčích. Zajít na něj můžete v neděli 23. dubna do pražského Divadla U Hasičů , o den později do Divadla Hudby v Olomouci a nakonec v ostravském Docku.

Ukončení spolupráce s Cohenem přineslo asi řadu výzev, včetně stěhování. Kde v současnosti bydlíš a jak jsi nasměroval svou hudební dráhu?

Přestěhoval jsem se do New Yorku a ihned jsem se začal účastnit sessionů s nejrůznějšími muzikanty. S Avishaiem jsem většinou hrál v triu. Velkou roli v mém rozhodnutí odejít z kapely bylo, že jsem potřeboval pracovat na svých vlastních kompozicích a nacházet vlastní uměleckou cestu. V současnosti působím v různorodých projektech – s Jonathanem Levym, Theo Bleckmanem, Oded Tzurem, Jonathanem Kreisbergem – abych jmenoval alespoň některé. Or Bareket, jedinečný basista a dobrý kamarád, mě seznámil se spoustou newyorských hudebníků, mezi nimi i bubeníkem Ari Hoenigem. Hned od začátku jsme našli společnou řeč a od té doby odehráli mnoho koncertů. V tom pokračujeme letos napříč Evropou, Austrálií, Izraelem a USA.

Nahrávka I Asked You A Question byla v dobrém smyslu slova pro fanoušky překvapující, jaké jsi měl ohlasy?

Byl jsem dojatý tím, jak lidé reagovali na album. Bylo to velmi pozitivní a povzbudivé. Po dlouhé době po boku Avishaie jsem se domníval, že ode mě lidé očekávají podobnou tvorbu. Nesnažím se však uspokojit chutě každému, chci mít ze své práce radost. Ale vlastně i pro mě je to nové a svým způsobem překvapivé. Nejsem zvyklý využívat elektronickou sestavu během live koncertů a jsem velmi rád, že to teď mohu dělat. Baví mě oscilovat mezi akustickým a elektronickým světem.

Na desce navíc zpíváš, i to byla pro tvé posluchače novinka, jak to vzniklo?

Cítil jsem, že se chci vyjádřit způsobem, na který nejsem zvyklý a uvidím, co z toho vzejde. Byla to jakási nevysvětlitelná potřeba. Zpětně jsem velmi rád, že zpěv na albu je. Měli jsme základ melodie a zdálo se být zkrátka správné to udělat. Ostatně ta deska je právě o spontánnosti - nechal jsem hudbu, aby se ve studiu udála, takový proces tvorby totiž přináší značně rozmanitý výsledek.

Koho s tebou v Tinshom triu uvidíme?

Oba jsou mi velmi drazí. Rejoicer je zakladatel labelu Raw Tapes a také producent a klávesista. Má tu vlastnost, že dokáže spojit hudebníky z velmi odlišných žánrů a zní to skvěle. Také je v čele Buttering Tria spolu s Keren Dun a Beno Hendlerem. Eyala Tulika jsem viděl poprvé, když naprosto rozbouřil pódium se svou kapelou Malox a bubeníkem Royem Chenem. Na scéně má naprostou rock´n´rollovou osobitost a charisma, vytváří celou škálu zvuků, od krásných melodií, po troubení jak sloni na Sahaře.

Je to dosti specifická směs, tak ani nejsem schopen říct, co mohou lidé očekávat!

Dříve pro tebe bylo hlavní především dobré koncertní křídlo, to už ale také zcela neplatí…

Můj rider je teď, co jezdím s tímto triem, přeci jen odlišný. Piano, klavír, laptop, efekty a další lahůdky. I když nejtěžší na tom všem je vzbudit se včas, abychom stihli letadlo (smích).

Už plánuješ další desku či projekty?

Během posledních měsíců píšu především pro sólo klavír. Některé kusy jsou napsané, jiné improvizované, takže se chci zaměřit na natočení této věci. Kromě toho jsem nahrál několik skladeb pro Raw Tapes, vyjdou v následujících měsících.

Co máš teď nejčastěji v přehrávači?

Když o tom tak přemýšlím, poslouchám teď tři různé trumpetisty, kteří mě inspirují - Ambrose Akinmusira, Josefa Leimberga a Arve Henriksena. Také si pouštím Joni Mitchell, George Shearinga, Lennieho Tristana, Jimmyho Guiffra, Arnolda Schoenberga nebo Marthu Argerich kromě mnoha jiných.

www.nitaihershkovits.com
Foto (c) Zohar Ralt