Přejít k hlavnímu obsahu
Nouvelle Prague - panel Revolution Rock. Foto: Jakub Červenka
Nouvelle Prague - panel Revolution Rock. Foto: Jakub Červenka
Jan Hamerský - Po, 18.11.2019 - 08:30

Nouvelle Prague a revoluce v hudbě

30 let svobody umění, #dikyzemuzem, nad tím seznam podle Forbesu třiceti nejbohatší Čechů. Názor na polistopadový vývoj má student AVU Jan Kvíz jasný. Co hudba? Tím se zas v pátek 8. listopadu 2019 o letošní Nouvelle Prague v panelu Revolution Rock zaobírali Jeff Thompson (UnConvetion), Lucie Caswell (Palestine Music Expo), Serge Grimaux (Forum Karlín) a Jan Jelínek (Nerudný Fest, Mladí ladí jazz, Festival svobody).

Vyvážený poměr dvou žen a dvou mužů vzal za své ještě před panelem. Jelínkovi přepustila místo Anna Mezgerová z české odnože protestního ekologického hnutí Fridays for Future (FFF). Moderátor Holger Jan Schmidt jemně zavtipkoval: „Možná proto, že je pátek,“ a jedním dechem doplnil, že mluvčí FFF se své práci věnuje nad rámec školních povinností.

Delegáti se představují. Jelínek na Schmidtův opakovaný dotaz až napodruhé připustil, že Festival svobody má politický rozměr. Naštěstí pro něj další moderátorův postřeh, proč na studentské akci promlouvají hlavně lidé, co vypadají na zasloužilé učitele, zahrál do autu Serge Grimaux. Jelínkovu tezi, která obranu svobody samovolně ztotožnila s protesty proti Babišovi a Zemanovi, přesadil do širšího rámce: „Spousta systémů je v troskách. Krize demokracie by vydala na samostatnou přednášku. Když vám někdo nutí, abyste si pořídil pokladnu, jinak vám zavře krám, je důležité se ozvat. Naprosto s vámi souhlasím.“

Pak už rozvíjel svoji myšlenku. „Jste-li schopní dát lidi dohromady a vytvořit pro ně síť, do které se mohou zapojit a která je bude vzdělávat, pak jste člověk. Lidé jsou společenská zvířata, která baví se učit, a mozek se přece taky jako jiné svaly musí procvičovat. Dejme lidem možnost se vyjádřit a ukažme jim něco, na čem by se mohli podílet, a budou. Hudba je pro to naprosto ideální, i když z anglického textu nerozumíte jedinému slovu a jen se vám líbí poslouchat pár slov s muzikou. Sjednocuje, a to je třeba využívat.“

„Hudba v politika je potenciálně velmi nebezpečná,“ mírnil ho Jeff Thomson z UnConventional a jedním dechem dodal, že ne nutně v dobrém i špatném slova smyslu. „Umí oslovit mladé lidi. V Británii umělci typicky tíhnou víc k levici než pravici. Třeba Bob Dylan se za války ve Vietnamu stal hlasem jedné generace, i když chtěl být hlavně písničkářem. Uměl do melodie napasovat něco smysluplného. Něco podobného dnes způsobuje Brexit a hlavně přeměna sociálních sítí na zbraně, které umějí jednotlivce velmi přesně zařadit a změnit jeho názor ve svůj prospěch. Můžeme jedině lidem říkat, ať nepřebírají názory muzikantů, raději se sami zajímají a víc se do tématu ponoří.“

„Hudba je kontra kultura ze své podstaty,“ namítla Lucie Caswell, promotérka a také mentorka hudebníků ze Západního břehu Jordánu, kteří při túrování běžně projedou tři a více kontrolních stanovišť jen proto, že jsou Palestinci. Zároveň upřesňuje, že se mohou svobodně projevovat. „Protestují, nebo jen chtějí bavit lidi?“ ptá se Serge. „Obojí, nejde to oddělit,“ na to Lucie. „Jako všude jinde mluví o genderu, financích nebo inkluzi. My jim hlavně pomáháme s vyjádřením.“ Na to konto Jeff ještě obsáhlejším vstupem oponoval, že je lepší, když hudba inspiruje než přesvědčuje.

„Myslím, že moje odpověď se ti líbit nebude. Nejvíc se můžeme naučit od mladých,“ říkal Serge. „Dnes se učí mladší do starších, a proto jsme teď tam, kde jsme. Přitom mají víc svobody se zastavit a zamyslet.“

„Co nás tedy můžou naučit?“ ptal se Schmidt. „Čím jsme starší, tím jste bojácnější. Děcka se nestarají o pohodlí. Sedí jim přesný opak. V 39. se proti Hitlerovi taky jako první vzbouřili studenti. Totéž Národní třída 17. listopadu 1989 a Paříž v květnu 68. Můžu pokračovat do nekonečna. To oni mění a budou svět a právě mladí jednou pohřbí i ten úplně zničený kapitalismus, který si někdy ve 40. letech 18. století jistý Adam Smith (1723-1790, osvícený skotský ekonom a filozof) představoval úplně jinak. Že hrstka vlastní 99 % majetku úplně brzdí obchod a směnu. Žádné bohatství se nerozděluje. Věřím, že mladí něco vymyslí, jinak se bude planeta dál oteplovat. Průmysl nevznikl pro veřejné blaho, ale pro zisk.“ Být s ním v hlavní hale DOXu Slavoj Žižek, v tu chvíli by mu asi jako jediný nezatleskal. Podle Perverzního průvodce ideologií je kapitalismus v krizi pořád. „Proto se zdá, že je skoro nezničitelný. Krize pro něj nejsou překážky. Naopak neustále pohánějí kupředu jeho i jeho rozsáhlou reprodukci.“

Jelínek na Schmidtův dotaz odpověděl: „Mládí není otázkou věku, ale přístupu.“ Jinak, i když se zaklínal důležitostí odlišného úhlu pohledu, zachoval si pohled typického středového liberála. „Je zdravé mít na chvíli odstup od odpovědnosti a rozhlédnout se, co pro svoji vizi nebo sen můžeme udělat. Podle Grundtvika (Nikolaj Frederik Severin Grundtvig, 1783-1872, dánský učitel, literát, filozof, historik, luteránský pastor a politik) se dá společnost změnit posilováním individuální sebedůvěry a vynalézavosti.“ A černý scénář opět spíš než s klimatickou krizí ztotožnil s Babišem a Zemanem, což Schmidt opět případně komentoval: „Je lepší bojovat za něco než proti něčemu.“ Vůbec nejlepší byl však jeho dovětek, který si vypůjčil od kamaráda z Donots (německá alternativní rocková kapela): „Hudba nemusí nic říkat, ale sdělení s hudbou je to nejmocnější, co si lze představit.“

Tagy Nouvelle Prague glosa showcase nouvelle prague czech music crossroads czeching Serge Grimaux Jeff Thompson Lucie Caswell Jan Jelínek Mladí Ladí Jazz Festival svobody Holger Jan Schmidt
/*1988/ Když se v patnácti rozhodoval, co dál dělat, psaní byla jasná volba. V devatenácti si to rozmyslel. Přišlo mu, že to dějiny píšou příběhy. Pak zjistil, že to jsou vítězové a dal se k poraženým. Historii i tak vystudoval a tři roky ho živila, než od ní zběhl. Stalo se tak ...
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY