Nová kompilace připomíná genialitu Marca Bolana

Ve středu tomu bylo už třiačtyřicet let, co tento svět opustil Marc Bolan, jedna z nejvýznamnějších hudebních osobností 70. let.  Zároveň budou letos jeho T. Rex uvedeni do rock´n´rollové síně slávy. U té příležitosti se tak už na začátku tohoto měsíce na pultech obchodů objevila kompilace, na níž veličiny jako Nick Cave, U2 nebo Joan Jett skládají hold této glamrockové legendě. 

Na dvoudiskové edici se nachází celkem dvacet šest skladeb, některé verze jsou povedené, některé méně. Mezi ty první se určitě řadí Children Of The Revolution, kterou nazpívala pop/rapová hvězdička Kesha. Ze soulového zpěvu přechází k ostrému řevu, který doplňuje skřípavý freejazzový saxofon. Navíc, když máte na kytaru Wayna Kramera (MC 5), tak to nemůže dopadnout špatně. V doprovodných vokálech se dokonce zapojuje i Marcův syn Rolan Bolan. Povedla se určitě i Cosmic Dancer v podání Nicka Cavea. S melancholickým pianem a typickým Caveovým projevem se dostavuje pocit, jakoby píseň napsal on sám a s přehledem by mohla zaujmout místo v jeho koncertním repertoáru.

Po svém se úkolu zhostila i Peaches v Solid Gold, Easy Action. Zajímavé, ale nijak oslňující. Joan Jett se naopak držela původní předlohy a možná by jí víc slušelo, kdyby se do toho trochu víc po „blackheartovsku“ opřela, byť rockabilly basa byla dobrou volbou. Get It On (Bang a Gong) je tady ve dvou verzích, poprvé zazní od U2 s hostujícím Eltonem Johnem. Bonův zpěv je nudný a ne moc přesvědčivý, lépe na tom je piano Sira Eltona Johna. Lépe skladbu zpracoval David Johansen, někdejší frontman New York Dolls. Jeho swingující úprava připomene časy, kdy v 80. letech vystupoval pod pseudonymem Buster Pointdexter. 

Johansen se pak ještě mihne v závěru I Love to Boogie, kterou má na svědomí King Khan. Po jemném úvodu na sitár se rozjede pravá rock´n´rollová jízda a výsledek tak zaslouženě patří k tomu nejlepšímu z kompilace. Dobře se poslouchá i Perry Ferrell nebo Marc Almond, jemuž k zaujmutí posluchačů v podstatě stačí jen hlas a doprovázející kontrabas. Výběr interpretů je pestrý, záhadně ale mezi skladbami chybí klasika 20th Century Boy. 

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Z minulosti víme, že podobné kompilační záležitosti nedopadají zrovna nejlíp. AngelHeaded Hipster: The Songs Of Marc Bolan and T. Rex za poslechnutí ale určitě stojí. Bolan byl neuvěřitelně talentovaný skladatel a zde přítomní muzikanti se k jeho skladbám postavili zodpovědně. Album nám připomene, že Bolan byl naprostý originál, nejen co se psaní písní týče, ale i v celkovém projevu a vzhledu. 

AngelHeaded Hipster: The Songs Of Marc Bolan and T. Rex

BMG, 2020, 47 min. a 49 min.

75 %