Od Adama přes Evu k HEDDu

Mezi výrobce monitorů loni vstoupila další firma – berlínská Heinz Electrodynamic Designs, tedy HEDD. I když je firma nová, nejde o žádné začátečníky. Vede ji Klaus Heinz, který byl spoluzakladatelem firmy Adam Audio (stejně jako další odrodilec Roland Stenz, který založil firmu Eve) a měl v ní na starosti výzkum a vývoj. Není tedy divu, že monitory od HEDDu nápadně připomínají výrobky od Adama, a to nejen vzhledem, ale konstrukčně.

Také využívají „páskové výškáče“, což však není správné označení, protože jde o elektrostatické reproduktory, které vynalezl v šedesátých letech Oskar Heil a označují se zkratkami jako AMT nebo AVT. Jejich zvlněná membrána se pohybuje v magnetickém poli. Výhodou je především malá setrvačnost ve srovnání s běžnými reproduktory, rychlost odezvy je údajně pětkrát vyšší než u běžných tweeterů, což umožňuje věrnější podání detailů. Navíc vyzařují přímo, což snižuje odrazy od stropu a podlahy. Obecně tato vlastnost není až tak žádaná. Běžný posluchač má rád, když je zvukem zaplněna celá místnost, ať stojí, nebo leží na koberci, ale u nearfield monitorů je naopak k nezaplacení.

Právě využití tohoto typu výškových reproduktorů přispělo k oblibě monitorů Adam, Eve a taky řady R od Presonusu. Kdo někdy s těmito nearfieldy pracoval, tak ví, že jsou perfektní při čistění záznamů mluveného slova, kde je potřeba odstranit různá prsknutí, mlasknutí a další nežádoucí zvuky i na hledání parazitních zvuků v nahrávce kytary nebo dechů a dobře se na nich rovnají hlasitosti stop.

HEDD ale stávající koncept dotáhl, použil zesilovače třídy D nejen u basového reproduktoru, ale i pro výškový AMT. Na relativně malé bedny mají velký výkon, sedmipalcové mají dva zesilovače, každý o výkonu sto wattů, menší 05 dva padesátiwattové. A nešetřilo se ani na konstrukci, aby bedny nerezonovaly, jsou těžké, použito je prý desek MDF desek o tloušťce 38 mm, já je neměřil, bedny jsem měl půjčené, takže bych dovnitř nelezl a zvenku to poznat není, ale těžké jsou dost.

V HEDDu ale vědí, že jen samotná zvuková kvalita bez nějakého bonusu dnes nestačí, a tak nabízejí ještě další vychytávky. Možno je připojit nejen dva různé typy analogových vstupů – kromě standardního balancovaného i nebalancovaný – ale pomocí zvlášť dokoupitelného interface HEDD Bridge s AD převodníkem i digitální vstupy přes USB-2, wi-fi i kabelem přes protokoly AES3/EBU, Dante a Ravena / AES67. Navíc je k dispozici i DSP plugin pro jemnější nastavení výstupu ze zvukové karty počítače.

Osobně jako zastánce staré školy ale kladu důraz na samotnou zvukovou kvalitu a linearitu a podobné bonusy jsou pro mne vedlejší, bedny připojuju symetrickým kabelem a asi u toho už zůstanu. Drát je drát.

Na test jsem si vzal dvoje dvoupásmové bedny, menší HEDD 05 a větší HEDD 07, u většího číslo označuje průměr basového reproduktoru, u menší to ale neplatí, má skoro šest palců. Třípásmové HEDD 20, které jdou až do 32 Hz, jsem si už odepřel, byť si na hluboké basy potrpím - přece jen výkon 3x300 W je na místnost ploše 30 metrů čtverečných trochu přehnaný, i když jak se ukázalo, HEDDy nejsou rozhodně uřvané bedny, Geneleky 8040A s dvěma 90W zesilovači každá, jsou o dost hlasitější než HEDD 07.

U všech monitorů je výškáč stejný, jednopalcový HEDD AMT, která podle údajů výrobce odpovídá běžnému dvoupalcovému tweeteru. To spolu s konstrukcí zesilovačů typu PWM umožnilo posunout frekvenci dělení na crossoveru níž na 2,3 kHz (A7X mají 2,5 kHz), takže většinu vyšších tónů včetně vyšších středů pokrývá AMT a basový reproduktor je u obou testovaných beden určen pro nižší středy a basy. Pro srovnaní u Geneleků leží dělící frekvence na 3kHz.

Kde dříve Heinz pracoval, je patrné hned na první pohled, konstrukce monitorů nápadně připomíná ty od Adama, 07 jsou hodně podobné A7X, i když na čelním panelu není přední stěna u výškáče zkosená. Tvar je klasický kvádr se značnou hloubkou, u nula sedmiček je dokonce 1,5násobně větší než šířka, pravda u HEDD 05 už rozdíl tak patrný není s 18 ku 23 cm. Pod basovým reproduktorem jsou dva válcové basreflexy, které také napomáhají přímému vyzařování.

Vzadu jsou nejen oba analogové stupy, jeden XLR a druhý přes cinch, zásuvka na síťový eurokabel, ale bohužel také všechny ovládací prvky včetně vypínače, což už až tak praktické není a v tomto případě dávám přednost Adamovi, i když pravda design mají HEDDy hezčí. Vzadu se také nachází potenciometr pro ovládání výkonu vestavěného zesilovače v rozmezí od -30 do plus 6 dB a dva další na doladění výšek a basů v rozmezí +/- 4dB. Hlavně u basů to bývá potřeba, protože se takto dá eliminovat přílišná blízkost stěny, které se bohužel v menších studiích nevyhneme. Zabírají od 2kHz výše a 200 Hz níže, tvar je klasická rampa.

Povrch je pokryt černou pryží. V prvním okamžiku mne to zaskočilo, ale je to lepší než lesklý klavírní lak a nevypadá to tak lacině jako potisk dřeva na laminátu u MDF desek. Navíc se v případě nouze můžeme obejít bez nutnosti nějakých gumových podložek, aby se nerozvibrovala police, na níž bedna stojí, i když nevím, zda je odizolování od přenosu vibrací dostatečné. Osobně mne trochu zklamalo, že není bedny nasunout na tyč nebo je našroubovat na stojan se závitem po mikrofonní objímky, v čemž mne Geneleky trochu rozmazlily. Osobně to mám raději než, když je bedna jen tak postavena na stojanu, i když guma působí protiskluzově.

To vše je ale vedlejší, nejpodstatnější je to, jak monitory hrají. Musím uznat, že výškové reproduktory AMT mají skutečně věrné a detailní podání. U mluveného slova odhalily každý drobný problém, ale dobře posloužily i při kontrole stopy kytary, která šuměla. Zvládaly však dobře podat i smíchanou nahrávku. Všechny nuance byly krásně dobře patrné.

U menších beden ale byl problém s podáním basů, působily trochu plechově a osobně jsem měl dokonce pocit, než nejsou tak hluboko, jak výrobce tvrdí. Uvádí rozsah 45Hz až 50kHz, jenomže není napsaná, za jakých podmínek, tedy kde dochází k poklesu pod zvolenou úroveň. Ony ani nula sedmičky asi nebudou hrát rovně od udávaných 38 Hz, i když hrály, jak mají i v hloubkách, basy byly příjemné, měkké a čitelné. Někteří recenzenti, např. Bodenmo.de, vytýkali 07, že jsou nula sedmy zejména na klasickou hudbu až příliš basové, osobně jsem ten pocit neměl, rozhodně u nich nebyly basy výraznější než u Geneleků 8040, se kterými jsem je srovnával. Tady ale hodně záleží na stylu hudby, pro který se využívají. Já jsem si na nich schválně pustil starší nahrávky Game, kde byly vůdčími nástroji akustické cello a kontrabas doplněné samply a neměl jsem pocit přebasovanosti.

Hlavně jsem na nich kontroloval mixy svého dua TomAlex, kde kytaru doplňuje floor tom, samply (většinou hluboké), železa a syntezátory včetně analogové tetry a minibrutu, takže basů tak bylo opravdu požehnaně. Zvuk přesto nepůsobil slitě. Hiphopeři, technaři nebo deathaři by pomlaskávali, ovšem u folku, country nebo jazzu, kde už basy tak klíčové nejsou, a i u klasického rocku se může lidem zvyklým na standard v podobě Yamah NS 10 zdát, že je tam basů moc, protože mnohé nearfieldy basy potlačují, někdy dokonce záměrně, aby se lépe míchaly klíčové středy a basy se pak jen přimíchaly. Nula sedmičky jsou však opravu univerzální a mohou v malém studiu dobře posloužit i jako hlavní bedny, navzdory značnému výkonu ale dobře plní roli nearfieldů, i když je lze v případě potřeby vytavit.

Tento klad se jasně ukázal při srovnání s mými Geneleky 8040, které jsou už na pomezí near/mid field, příjemné jsou až od ca 1,5m a ne od udávaných 75 cm. Zvuk je samozřejmě odlišný, ale to je dáno zcela odlišnou konstrukcí, Geneleky jsou samozřejmě docela specifické, využívají lité hliníkové skříně. Porovnání ale jasně ukázalo, že HEDD 07 obstojí i proti monitorům, které jsou 1,5x až 2x dražší. Přímé srovnání s Adamy A7X jsem udělat nemohl, nemaje je doma, Sound On Sound ale uváděl, že jsou velmi podobné Adamům A7X. Bohužel jsem je nemohl porovnat s Presonusy R65, které využívají výškáč stejné konstrukce, jsou ale levnější.

Naopak HEDD 05 už tak univerzální nejsou, slabina v basech je – alespoň pro mne – docela citelná a těžko si dovedu představit, že by to bylo jediné monitory ve studiu, i když mluvené slovo se na nich zpracovávalo dobře a to i u nepříliš zřetelně vyslovujícího veterána z Vietnamu. Lépe mohou posloužit jako doplněk k větším bednám, jako hlavní jen u určitých žánrů, kde basy nejsou klíčové. Nula pětky opět potvrdily, že prostě 6,5 palce je minimum pro dobré podání hlubších basů.

Docela šikovnou vychytávkou je VST plugin Lineariser, který řeší problémy s fází a frekvencí vzhledem k latenci bez vestavěného procesoru u zesilovače. Při poslechu trochu vylepšil dojem, je však nutné plugin zařadit jen do cesty k monitorům a ne do masteru. Využít se však dá i pro přehrávání hudby.

+
rovný zvuk v širokém frekvenčním spektru
jasně podané detaily ve středech a výškách
u HEDD 07 příjemné a konkrétní basy
i HEDD 07 jsou stoprocentně nearfield monitory
možnost dokoupení interface pro digitální vstup

-
vypínač vzadu
nemožnost montáže na tyč pomocí nasazení nebo přes závit
u HEDD 05 trochu plechový zvuk v basech