Odešel otec britského blues John Mayall

Syn muzikanta

John Mayall se narodil 29. listopadu roku 1933 ve vesničce Macclesfield nedaleko Manchesteru v rodině hospodského kytaristy Murraye Mayalla, v jehož sbírce starých desek coby malý kluk objevil nahrávky Big Billa Broonzyho, Joshe Whitea, či Leadbellyho. Ve čtrnácti letech odešel na střední uměleckou školu, která mu dala poznání hudební teorie při hodinách klavíru. Po dvou letech studií odešel do umělecké sekce obchodního domu a začal postupně tvořit vlastní sbírku vinylových bluesových desek, které se staly zdrojem inspirace pro jeho budoucí osobitou tvůrčí cestu.

V osmnácti letech Mayall narukoval ke královským ženistům a strávil tři roky v armádě na jihu Anglie a v Koreji. Během vojenské služby, ve volných dnech, se intenzivně věnoval bluesové hudbě a zdokonaloval se, jak jen mohl. Dle vlastních slov byl puberťákem až do svých třiceti, kdy se oženil s Pamelou, se kterou zplodil dva syny a dcerku a dalšího syna adoptovali.

Hudební převrat na Britských ostrovech

Ve svých devětadvaceti letech se John Mayall cítí jako oustsider, když se coby jeden z mála věnoval blues, které bylo hluboce zatlačováno do pozadí tradičním jazzem zejména v podání osobitého Lonnieho Donegana. Zlom přišel až roku 1962, kdy Cyril Davies a Alexis Korner otevřeli v zapadní části Londýna první ryze bluesový klub. Mayall zvětřil životní šanci, ukončil práci grafika a přestěhoval se z Manchesteru do hlavního města Spojeného království.

Nekonečné bluesové dobrodružství začíná

Roku 1963 Mayall založil jedinečnou bluesrockovou formaci John Mayall & The Bluesbreakers, jež se s různými přestávkami stala jeho tvůrčím domovem na neuvěřitelných pětačtyřicet let. The Bluesbreakers byli průkopníky progresivistického pojetí blues nejen na Britských ostrovech. Po boku Johna Mayalla se v kapele vytsřídaly budoucí legendy světového blues: Eric Clapton Jack Bruce, Mick Taylor, Peter Green, Aynsley Dunbar nebo Walter Trout a další vynikající hudebníci.

Začátky nebyly jednoduché, ale úspěch se dostavil roku 1965, kdy do kapely přišel Eric Clapton. V červenci následujícího roku vyšlo výrazné a dle mého názoru nejlepší LP kapely s názvem John Mayall & The Bluesbreakers with Eric Clapton, které se umístilo do první desítky na britském hudebním žebříčku.

The Bluesbreakers se nechtěně staly líhní budoucích legend – v kapele se postupně vystřídala řada výtečných muzikantů, kteří po nějaké době odešli, aby mohli založit vlastní projekty. Typickým příkladem budiž Eric Clapton, který po odchodu z Mayallovy sestavy založil fenomenální Cream.

Na samotném konci šedesátých let dobyli John Mayall & The Bluesbreakers Spojené státy a posléze celý svět. Od roku 1963 až do roku 2008, kdy Mayall oznámil konec skupiny, natočil s The Bluesbreakers okolo padesáti alb a odehráli tisíce koncertů. Sám Mayall byl činný koncertně až do roku 2022, kdy byl nucen stáhnout se z koncertních pódií z důvodu zdravotních obtíží.

Skromný génius

John Mayall svým nesmírně lidským a bravurně poctivým přístupem k hudbě ovlivnil obrovské množství muzikantů a milovníků blues po celém světě. Málokdo ví, že byl milovníkem vážné hudby a zastáncem teze, že blues je nikoliv o smutku, ale především o obrovské radosti. Jeho koncerty za železnou oponou byly nádherným vytržením z deprese socialistické šedivosti a měly obrovský vliv na bluesové dění v tehdejším Československu, Polsku, Maďarsku, či NDR. O jeho výjimečném koncertu v rámci Bratislavské Lyry z roku 1985 se hovoří v kruhu tuzemských zasvěcených bluesových fajnšmekrů dodnes.

Skladatel, kytarista, klavírista, klávesista, foukačkář a zpěvák John Mayall, nositel Řádu Britského Impéria, zemřel ve věku devadesáti let 22. července ve svém domě v Kalifornii.