Originální koncept alba Luca Yupanqui sráží jeho vágní obsah

Prostor pro kulturu a navíc nezávislou muziku je v mainstreamových médiích čím dál menší. Neznámé Lucy Yupanqui, vydávající na nezávislém labelu Sacred Bones, se podařilo svůj debut protlačit hned do několika domácích periodik, včetně  časopisu 100+1? Aby ne, vždyť koncept desky Sounds Of The Unborn, kterou natočila autorka ještě před svým narozením, je opravdu originální! Jak to ale je se samotným obsahem alba?

Svět očima malého dítěte už prezentovala řada filmů nebo knih. Co ale emoce dítěte přebývající v děloze své matky? Přesně takové momenty nabízí nahrávka Lucy Yupanqui, o které se postaraly její rodiče – Elizabeth Hart, baskytaristka Psychic Ills, a její partner, hudební producent Iván Diaz Mathé. Ti pomocí technologie MIDI převáděli pohyby ještě nenarozené Lucy v břiše Elizabeth do zvukových stop. Avantgardní postup, který ale svou výlučností a srozumitelností pro široké publikum zaujal před vydáním doslova celý svět. Album Sounds Of The Unborn s deseti zvukovými momenty vyšlo před 14 dny na labelu Sacred Bones records a dnes 15měsíční autorka prý na řadu zvukových momentů na „své“ desce stále živě reaguje.

Co na desce jako hudebníci oceníte?

Co můžeme od takového konceptu čekat? Šplouchání plodové vody? Zvuky vydávané samotnou Lucy? Budoucí rodiče natočili celkem pět hodin materiálu, který čekal na zpracování až po narození samotné protagonistky. Díky MIDI zpracování mohla zvuková podoba původních pohybů vypadat všelijak. Rodiče se prý chtěli přiblížit pocitům samotné dcery, a tak malou Lucy brali do studia s sebou. Těžko říct, jak moc její reakce ovlivnily výslednou podobu alba, jisté je, že výsledkem jejich snažení je desetidílná komplexní, abstraktní skládanka. Skladby alba  Sounds Of The Unborn jsou označené jako verze 1 – 5, rozčleněná ještě do různých variant. Rodiče se díky tomu dostaly do poměrně rozmanitých zvukových krajin a nálad. Od technicky industriální V1 až po melodicky bloudivé kusy V2.1 nebo V3.1. Většinou se ale rodina snažila atmosféru kloubit s jistými originálními zvukovými vzorci, takže čtyřicetiminutové album zní poměrně barevně.

Celkově mám ale ze samotného alba poměrně rozpačité pocity. Ani tak skrze hudební náročnost, jako spíše pro jistou šedivost samotných skladeb. Ty možná opravdu mohou věrně představovat zvukovou zkušenost samotné Lucy. Pro posluchače, který těmto momentům nebyl přítomen, ale nedokážou tuto jedinečnou skutečnost zajímavě zprostředkovat (jako například výborný záznam rozpouštějícího se ledovce v podání Jany Winderen ve skladbě Evaporation nebo úchvatná cesta železnicí na albu El Tren Fantasma v podání Chrise Watsona). I sound art má zkrátka svá pravidla a natočit v tomto duchu výborné album není vůbec jednoduché. Sounds Of The Unborn se tak řadí do dlouhé řady desek, které nadchnuly koncepcí, ale následně zklamaly svým obsahem.

Luca Yupanqui  – Sounds Of The Unborn

Sacred Bones rec., 2020, 41:58

Avantgardní elektronika

40 %