Ovládněte kytarové techniky bez jediné noty

Knih a příruček zabývajících se školou hry na kytaru existuje celá řada. Nyní vychází nový titul s názvem Technika hry na elektrickou kytaru, který se ale v lecčem liší.

Autorem publikace je Marek Šimůnek, kterého lze představit coby skladatele, textaře, hudebního pedagoga a především jako virtuózního kytaristu s osobitým přístupem ke hře. Pod jeho rukama již prošla obrovská spousta muzikantů, kteří dnes patří mezi kytaristy určující trendy (jmenovat můžeme například Honzu Homolu z kapely Wohnout). Tato záruka jistě potěší všechny, kdo nevěří, zda lze podobným hudebním autoritám věřit.

Autor v první části knihy seznamuje čtenáře s historií elektrické kytary, jejím vývojem a současnými podobami. Po tomto exkurzu do minulosti nástroje následuje technický popis elektrické kytary a roztřídění herních technik do několika kategorií, kterým se Šimůnek hodlá věnovat. Velmi hodnotnou částí je také kapitola zaměřená na seřízení nástroje, protože s laděním dohmatu strun nebo vyladěním oktáv mají občas potíže i zkušení kytaristi. Definitivní zvládnutí této problematiky jistě usnadní život kdejakému hudebníkovi.

Dále se od správného držení trsátka a pohybu po hmatníku čtenář dostane ke všem možným kytarovým technikám. Autor ve všech z nich potvrzuje svůj široký hudební rozhled, protože každé vysvětlení herního postupu doplňuje o výčet kytaristů, kteří tuto techniku dovedli do dokonalosti. Čtenář si tak může udělat obrázek o použití technik v různých hudebních žánrech.

Z technik, kterým se Šimůnek věnuje, můžeme jmenovat ty obvyklejší jako vibrato, slide, legato, hammering, tapping nebo méně obvyklé typu violin effect atd. Každou techniku popisuje velmi vřelým a snadno pochopitelným přístupem. Nenastane tak situace, kdy by se čtenář ztrácel ve změti hudebních termínů, kterým nerozumí. Každý odborný nebo cizojazyčný termín, který se v knize objeví, je záhy vysvětlen a text tak působí srozumitelně. Navíc je každá technika pro přehled doplněna podrobnou fotodokumentací s detailním pohledem na polohu ruky a rozestavění prstů.

S tím souvisí i další důležitý jev, který celý text provází. Všimněte si, že doposud nepadlo slovo, které hudbu definuje, ale v knize se ani jednou neobjeví. Šimůnek potvrzuje, co se spousta muzikantů bojí přiznat – ovládnout kytaru lze úplně snadno bez znalosti jediné noty. Čtenáře tak nesvazuje uvažováním ve stupnicích a tónech. Jde o to s nástrojem umět zacházet, vědět, kde jsou jeho možnosti a jaké jsou limity hry.

Svým zpracováním a rozsahem témat se kniha určitě může stát srozumitelným průvodcem kytarovým světem naprostého začátečníka i vhodným doplněním mezer zkušenějšího kytaristy.

Jeden z žáků Marka Šimůnka a jeho poslední díl školy pro začátečníky...