Pam Rabbit: Na české scéně mě baví, že můžu přijít s něčím úplně novým

Nedávno jsi vydala nové EP Mom I’m lost. Jaký z toho máš pocit? Posluchači na Spotify ti výrazně poskočili.

Mám z toho jenom dobrý pocit. Nečekala jsem, že to o tolik poskočí. A taky z toho mám radost z toho důvodu, že jsem si konečně dokázala vytvořit okolo toho EP celý svět. Dala jsem si dohromady image, která mě baví, a fakt mám chuť ty písničky lidem pouštět, což jsem před tím neměla. Najednou mám pocit, že je to fakt super, a hrozně chci, aby to lidi viděli. Takže to je pro mě velká změna.

Nahráváš stále radši doma?

Jo, nahrávám doma. Teď jsem to posunula tak, že už si nemyslím, že mě někdo z domova dostane. Koupila jsem si fakt dobrý gear...

Co máš za gear?

Mikrofon mám Braunera, to jsou super asi německý „majky“, myslím. Já mám teda samozřejmě nižší verzi, ale třeba Bruno Mars nahrává na Braunera nebo Taylor Swift na něj má nějaké songy nahrané. Potom SSL zvukovku a MacBook Pro. Pak mám nějaké akustické vybavení, deky... a reálně je to úplně v pohodě. Myslím si, že dneska už nepotřebuješ studio.

A proč nahrávání doma preferuješ?

Tím, že si píšu věci sama a častokrát i produkuju, baví mě to dělat doma. Nebaví mě někam chodit. Je to taková moje kancelář, mám tam všechno, co potřebuju. Asi „vibe“ prostě. Mě nikdy nebavilo někam chodit. Takhle jsem doma se svým králíkem, nemusím se s nikým vidět (smích) a vyhovuje mi to.

A pak, když už je ten song rozdělaný nebo někdy i hotový, jdu za někým, kdo produkuje, a doděláme spolu sound design nebo song dopíšeme, když mi tam něco chybí. A tam už jsem ve studiu. Ale ty vokály většinou nahrávám doma.

Myslíš si tedy, že by singer-songwriter v dnešní době měl ovládat základy produkce?

Asi jo, protože si nemyslím, že se bez toho někam moc dostane. V dnešní době musíš být „kompletní balíček“. A když se setkám s někým, kdo produkovat neumí, a říká, že chce zpívat, přijde mi to až roztomilé, protože vím, že to musí být hrozně těžké. Já si neumím představit, že furt někoho musím prosit, abych vůbec mohla mít písničku.

Byla jsi i na songwriting campu. Jaká to pro tebe byla zkušenost?

To bylo skvělý. Byla jsem tam poprvé v životě a bylo to jak sen. Přivezli nás do hrozně krásných chatiček mimo Prahu a vždycky nás dali do nějaké skupiny a řekli, že do devíti večer máme napsat song. Zároveň mě to propojilo s různými lidmi z Česka i ze zahraničí. V jedné skupině jsem byla se 7krát3, což bylo úplně skvělé.

A taky je zajímavé, že se dostaneš do místnosti s lidmi, které neznáš skladatelsky. Protože v Česku většinou jdeš psát song s někým, koho znáš. Tohle byl víc globální model, kdy se sejdou lidi, kteří se neznají, a napíšou spolu song.

Jaký song jsi naposledy poslouchala na Spotify?

The Weeknd – Save Your Tears.

A kdo tě teď baví obecně?

Ariana Grande. Taylor Swift. Hodně přeskakuju.... Vlastně aktuálně muziku moc neposlouchám, abych řekla pravdu.

To je zajímavé téma. Máš to ve vlnách, že když skládáš hudbu, tak ji neposloucháš?

Zjistila jsem, že jsem vlastně nikdy úplně moc neposlouchala muziku. Vždycky jsem poslouchala interpreta, protože mě bavil jeho svět a to, za čím si stojí. Dřív to byla Beyoncé, tu jsem úplně milovala, nebo i Billie (Eilish, pozn. red.), když jí vyšly desky. Ale nikdy jsem neměla tendenci si jen tak pustit doma muziku. Já mám takhle puštěný filmy. Často si pouštím Beatles, protože ty mi vždycky přinesou dobrou náladu.

A teď asociace aneb co tě napadne, když se řekne... duch

vtipný

Star Wars

světýlka

Bibi

roztomilost

Eurovize

hrozně moc lidí

Yungblud

punkhead

TikTok

fun time… nebo ne… culture (smích)

Díky čemu máš tak dobrou angličtinu?

Asi jen kvůli tomu, že jsem hrozně chtěla. Hodně se mi ten jazyk líbil. Vyrůstala jsem v rodině, kde se mluvilo hlavně rusky, a ve škole jsem měla češtinu. Takže jsem vždycky měla pocit, že nepatřím nikam a že nemám rodný jazyk. A angličtina pro mě byl takový únik. Takže jsem furt koukala na filmy, mluvila jsem nahlas. Když mi bylo šestnáct, začala jsem fakt čtyřikrát týdně hrát ve Vzorkovně, a tam chodí jenom turisti, takže jsem se musela naučit s nimi mluvit.

A jak dopadl český Projekt Rabbit? Plánuješ už vydávat všechno pod jedním jménem? Budou i další české věci?

Mám teď v kariéře takový zlomový moment, kdy přemýšlím, jestli nebýt jenom český umělec. Takže teď mám v plánu tvořit půl na půl v češtině i v angličtině pod jedním jménem – Pam Rabbit. Víc a víc se přikláním k český tvorbě, ale nevím, jestli to je nějaký moje pohodlí, nebo už to dělám tak strašně dlouho, že se moje vášeň trochu změnila.

Ale na české scéně mě hlavně baví, že můžu přijít s něčím úplně novým, což se mi na celosvětový scéně už nestane. Tady můžu opravdu udělat něco, co nikdo nikdy neudělal, a inovovat. A ta představa mě hodně baví.

Jak vypadá tvůj běžný „pracovní“ den?

(smích) Většinou vstanu a musím se pár hodin přesvědčovat, že mám jít něco dělat. Hrozně bojuju s prokrastinací. Ale už je to lepší a mám nějaký režim. Vstanu, dám si jídlo (dřív jsem vynechávala jídlo a to nebylo dobrý), pak si většinou dojdu na procházku pro kafíčko (bez kafe neexistuju), a pak to může začít.

Sedím u kompu, jamuju. Naučila jsem se určit si, jaký obsah ten den budu tvořit. Jestli budu skládat, natáčet videa na TikTok nebo fotit věci. A mimo to musím mít jeden den v týdnu, kdy se od toho všeho vypnu.

Pracuješ nějak s hlasivkami? Trénuješ zpěv?

Já jsem na to vždycky byla trochu lempl. Díky bohu za konzervatoř, kde jsem měla tři hodiny zpěvu týdně. Ale díky tomu, že jsem zpívala firemní akce, kde nás muzikanty lidi většinou úplně nevnímají a nemusím řešit, jak se hýbu a kam se koukám, měla jsem prostor se zamýšlet nad tím, jak pracuju s hlasem. Před koronou jsem pak hrála dvakrát nebo třikrát týdně a to vždycky hraješ třeba tři hodiny, což je pro hlasivky mega trénink.

Chystáš se letos s EP koncertovat?

Jo, chci hrozně moc. Booking už jsem řešila minulý rok, ale jak byla korona, tak se to všechno rušilo. Teď dávám dohromady kapelu, už máme za sebou pár zkoušek, takže už brzy budeme ready na to vystupovat.

Jak vidíš rok 2022? Pracuješ na nových věcech? Láká tě další Eurovize?

Eurovizi mám fakt ráda. Ale letos bych chtěla hlavně desku. Plánuju, že by mohla vyjít 5. října na moje narozky. Kromě toho mám to datum ráda, protože Beatles 5. října vydali svůj úplně první song. Ale deska je něco, co se nedá úplně předpovídat, takže uvidíme, jestli bude inspirace a jestli to vyjde. Mimo to bych chtěla hrát, pokud to korona dovolí.

A s Eurovizí se uvidí podle toho, jaký budu mít priority, až bude přihlašování do národního kola. Eurovize je super, jet tam by byl fakt sen. Ale nechci se hlásit, pokud nebudu mít cíl prosadit se v zahraničí. Přijde mi, že když to udělá nějaký český muzikant, který nechce dělat anglický věci, doslova jenom sebere místo někomu, kdo to opravdu potřebuje.