Pearl Jam zní na Dark Matter energicky a svižně

Sázka na mladého a v současné době vyhledávaného producenta Andrew Watta (Miles Cyrus, Rolling Stones, Ozzy Osbourne a další) se evidentně vyplatila. Jedenáct skladeb se řítí po své trajektorii jak supící rock'n'rollový vlak, který před sebou tlačí groovy kytarové riffy, ohromující sóla, ale i svoji jedinečnou neochvějnou sentimentalitu.

Hned otvírák Scared Of Fear nasazuje svižné tempo po vzoru Rolling Stones, dokud se nepřidá Eddieho posmutněle naléhavý vokál. Ten hraje i na Dark Matter pochopitelně klíčovou roli skrze texty, které se točí okolo nejniternějších lidských myšlenek a narušených nebo rozbitých vztahů. Eddie Vedder ale své lamentace obaluje do hněvivého aroma, které nejvíce vyplyne na povrch v titulní Dark Matter s kvílivými kytarami i v úvodním ostrém akordovém riffu.

Chytlavost písní podtrhují i další skladby. Poprocková balada Won't Tell je charizmatická vypalovačka, zatímco skladby React, Respond nebo Running s burácející basovou linkou jsou jedny z nejrychlejších punkrockových písní, které Pearl Jam natočili. Bluesová oddechovka Something Special (spoluautorem písně je kytarista Josh Klinghoffer, bývalý kytarista Red Hot Chili Peppers) se vlní na vlně hudebního optimismu s nádhernými sólovými vstupy Mikea McCreadyho, který podobně jako na dojemné písni Wreckage se klaní o generaci starším vypravěčským idolům Neilu Youngovi a Tomovi Pettymu.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Pearl Jam neztratili nic ze své mladistvé zuřivosti. Naopak ji neochvějně připomínají v každé písni a přitom jen dokazují, že i v šedesáti letech se dá dělat muzika, která nikdy nezestárne. Podmanivý mix elegického vokálu, ostrých kytar, klávesových stěn a dynamických bicích Matta Camerona bouří emocionalitou jako nikdy předtím. Naživo to bude určitě paráda.

Pearl Jam – Dark Matter

Monkeywrench, 00:48:21

rock

80 %