Péče o kytaru #13: výměna snímačů

Na elektrické kytaře můžete vylepšovat prakticky cokoli. Pomineme-li dřevo, lze měnit mnoho součástek, vylepšovat hardware, možné je i kytaru přelakovat. Ovšem jednu z hlavních rolí při vylepšování kytary hraje elektronika, tedy snímače. Díky dřevu a snímačům dostává každá kytara jedinečný charakter. Mnoho kytaristů se časem dostává do bodu, kdy usilují o změnu tohoto charakteru. Důvodů bývá několik, například celkové vylepšení zvuku kvalitnějšími snímači nebo přiblížení se požadovanému zvuku. Snímačů můžete na trhu najít veliké množství od mnoha značek. Liší se kvalitou, typem nebo svým charakterem.

Výměna snímačů má jednu velikou výhodu – můžete jí libovolně opakovat. Pokud zvuk stále nevyhovuje, snímače se z kytary demontují a instalují se jiné, aniž by to kytaře škodilo. Z tohoto důvodu je u kytaristů proces hledání vhodného zvuku tolik oblíbený. Snímač vždy změní charakter kytary, stačí tedy hledat podle parametrů a zkoušet co vám nejvíce padne. Každý kytarista se vyvíjí, zkouší nové styly, hledá ideální nastavení kytary a perfektní zvuk. Během hledání ideálů si každý vyvíjí svůj osobitý styl a tomu přizpůsobuje i svou kytaru.

Snímače

Pokud víte jaký styl chcete hrát, nebo jaký zvuk chcete aby měla vaše kytara, můžete tomu přizpůsobit volbu vhodných snímačů. Těch se vyrábí několik typů a každý je vhodný pro něco jiného. Jednoduše se snímače dělí na single coil (jedna cívka) a humbucker (dvě cívky) a jejich různé modifikace jako noiseless snímače, P90, minihumbuckery, rail pickups s kolejničkami podél celé plochy snímače atd. Obecně kytaristé používají humbuckery na styly jako jsou blues, rock nebo metal. Single coil je oblíbený v jemnějších stylech jako je country nebo pop rock. Není to ovšem pravidlo, nespočet kytaristů používá tyto snímače přesně naopak.

Single coil je obvykle jednocívkový snímač, typicky ho můžete vidět na Fenderu Stratocaster. Má většinou jemný až chraplavý charakter. Není příliš vhodný pro hru s velkým zkreslením. Kvůli svým fyzikálním vlastnostem je více náchylný na brum a chytá rušivé faktory z okolí, například ze zářivek nebo z elektrických spotřebičů zapojených do sítě. To, že single coil brumí, není závada, ale vlastnost. Výrobci snímačů s tímto jevem dlouhá léta pracují a vyvíjí různé možnosti, jak brum více potlačit. Na svět se tak nejprve dostaly snímače Lace Sensors a později snímače Noiseless, které jsou velmi oblíbené. K potlačení brumu dochází i tehdy, kdy například na stratocasteru zapojíte přepínačem snímačů dva snímače najednou. V tu chvíli se brum vyruší.

Humbucker je snímač složený ze dvou cívek, které jsou zapojeny tak, aby potlačily brum a rušivé elementy. Tyto snímače se staly typické pro kytary Gibson Les Paul. Umožňují čistý a hutný zvuk a jsou vhodné pro veliké zkreslení. Pokud má snímač vývod pro obě cívky zvlášť, můžete díky push/pull nebo push/push potenciometru udělat z humbuckeru single coil a zvuk tak v dané chvíli výrazně změnit. Humbuckery ovšem můžete zapojit více způsoby a měnit výsledný zvuk.

Mnoho značek vyrábí profesionální a kvalitní snímače. Pokud se rozhodnete pro snímače Seymour Duncan, DiMarzio, Gibson, Fender či EMG, rozhodně neuděláte chybu. Každý výrobce v nabídce snímačů uvádí jejich vlastnosti, tedy například výšky, basy a středy, takže tím získáte prvotní důležitý přehled. Většinou výrobci kvalitních snímačů vytváří vlastní zvukové ukázky a videa konkrétních snímačů, takže se vám tím výběr značně zjednoduší. Další vhodnou možností je vyzkoušet v hudebninách kytary s různými typy snímačů a porovnávat jejich vlastnosti.

I zde ovšem platí jedna záludnost. Vzhledem k tomu, že snímače nejsou to jediné, co na elektrické kytaře vytváří zvuk, nemůžete očekávat, že konkrétní snímače budou znít stejně na kytaře v hudebninách a poté i na vaší kytaře. Důležitou roli hraje kompatibilita snímačů a dřeva kytary. I kdybyste měli dvě totožné kytary vyrobené z jednoho stromu, zvuk se bude lišit.

Díky snímačům můžete mít na elektrické kytaře výrazně nižší dohmat než u akustické kytary. To proto, že elektrická kytara snímá zvuk převážně v okolí snímače a drobné drnčení strun o pražce na hmatníku se ve zvuku ztratí. Pokud drnčení nejde do aparátu, vše je v pořádku. U akustické kytary se zvuk nemá za co schovat a sebemenší drnčení strun o pražce se na zvuku projeví a je bráno jako rušivé. Proto mají akustické kytary vyšší dohmat, aby se drnčení eliminovalo. To je i důvod, proč se mnoha kytaristům hraje snáze na elektrické kytary, jsou díky nižšímu dohmatu v mnohém pohodlnější.

Proces výměny a na co si dát pozor

Výměnu snímačů je dobré svěřit do rukou odborného servisu, může při ní dojít ke mnoha peripetiím, které nezkušené ruce běžně vyřešit neumí. Na co si dát při výměně snímačů pozor?

Velikost měněných snímačů bývá v některých případech odlišná a je třeba upravit konstrukci snímače nebo vyfrézovat větší šachtu do dřeva kytary. Pokud se nový snímač do kytary nevejde z důvodu přesahující kovové konstrukce pod samotným snímačem, můžete jí drobně obrousit, obvykle stačí jen upravit hrany aby se vše do kytary vešlo. Druhý případ je ten, že snímač jako celek je větší než šachta v těle kytary. V této chvíli je nutné frézkou šachtu zvětšit na požadované rozměry. Tyto úpravy jsou běžné u humbuckerů, u kterých různí výrobci používají více rozměrů. Upravit šachtu v těle kytary je nutné i v případě výměny humbuckeru za single coil, kdy je v těle kytary vyfrézovaná šachta pouze pro single coil.

Při zapojování snímačů je důležité pájet kontakty tak, aby bylo zapojení funkční podle vašich požadavků. Snímače se liší barevným provedením drátků, takže je nutné vědět co je který drátek zač. To snadno zjistíte na webu výrobce nebo se snímač může proměřit multimetrem, aby bylo jasné který drát je který. V případě, že by došlo ke špatnému zapojení, je více variant, jak by se to projevilo. Snímač nemusí hrát vůbec, může hrát slabě či může fungovat jen zčásti. Zapojení single coil snímačů bývá jednodušší, protože mají obvykle méně vývodů (většinou dva) než humbuckery, které mohou mít vývodů i pět. Je tedy důležité se v zapojení orientovat. Humbuckery díky většímu množství vývodů dávají široké možnosti a různé varianty zapojení.

Při výměně jednoho snímače a ne celého setu je nutné kontakty napájet tak, aby byl nový snímač správně sfázován s ostatními snímači, které již na kytaře jsou. To bývá nejčastějším problémem výměny snímačů dělané podomácku. Při takto špatném zapojení sice snímač samotný hraje tak jak má, ovšem při přepnutí přepínače do mezipolohy (například u stratocasteru), kdy je aktivovaný nový snímač se sousedním snímačem, je zvuk velice slabý, tenký a výrazně tišší.

Pájení nových kontaktů při výměně snímačů je žádoucí dělat kvalitně a trpělivě. Nekvalitní spoj je nespolehlivý a snímač může kdykoli přestat fungovat. Je dobré z potenciometrů odsát starý cín a napájet nový, aby byl spoj spolehlivý. Zejména u levných čínských kytar je dobré při výměně snímačů přepájet i zbytek elektroniky, aby byla zaručena spolehlivost.

Důležité je správné uzemnění. Při pájení nových snímačů můžete zkrátit jejich drátky, aby nikde po cestě od snímače k potenciometru či přepínači zbytečně nepřekážely. Seymour Duncan má drátky vyvedené ze snímače odstíněné pod bužírkou po celé jejich délce, což výrazně snižuje citlivost na rušivé elementy. Po zapojení nových snímačů zkontrolujte jestli je celá elektronika řádně uzemněná.

Jak ovlivňuje zvuk kytary výška snímačů

Po výměně snímačů a kontrole zapojení přichází na řadu nastavení jejich výšky vůči strunám. Tento proces je velice citlivý a neexistuje žádné striktní nebo univerzální nastavení. Výrobci snímačů vždy uvádí doporučené nastavení, ovšem finální úprava je vždy na samotném kytaristovi.

Magnety ve snímači mají tendenci k sobě přitahovat struny ve chvíli, kdy při hraní kmitají. Pokud jsou struny snímači příliš blízko, dochází k přitahování strun magnetem a výrazně se zkracuje dozvuk tónů a zvuk se stává nekvalitním.

Pokud je snímač strunám příliš blízko, zvuk kytary je hlasitější a výraznější a mohou se začít ztrácet drobné detaily. Kytara je náchylnější na zpětnou vazbu a mohou se objevovat i problémy s intonací. Když je snímač naopak od strun vzdálený příliš, ve zvuku sice můžete slyšet mnoho detailů, ovšem snižuje se na poslech výkon snímače i jeho hlasitost, ztrácí se basové frekvence, zvuk je tenký. Důležité je i správné vybalancování všech snímačů, aby hrály všechny zhruba stejně hlasitě nebo aby mezi nimi nebyl výrazný nepoměr. Ovšem nastavení je plně individuální záležitost, takže pokud je záměr mít snímače na jedné kytaře nastavené hodně odlišně, problém to není.

Jak snímač nastavit

Snímače můžete jednoduše nastavit pomocí šroubků umístěných po jeho stranách. Potřebujete k tomu pouze měrku, podle které můžete kontrolovat přesnou vzdálenost snímače od strun a šroubovák. Pomocí šroubováku můžete během několika vteřin přenastavit výšku a ihned testovat změnu zvuku. Po výměně snímače je dobré snímač nastavit podle doporučení výrobce a poté hledat vlastní ideální nastavení.

Výška snímače se nastavuje tak, že zmáčknete obě krajní e struny na posledním pražci a následně měříte vzdálenost struny od snímače. Snímače single coil se obvykle nastavují tak, že pod basovou strunou E je snímač přibližně 2,5 až 2,9 mm, pod tenkou strunou e 2 až 2,5 mm. Humbuckery lze nastavit po obou stranách na 2 až 2,5 mm. U těchto základních nastavení je dobré začít a vnímat charakter zvuku. Poté můžete začít měnit výšku snímače, čímž se bude měnit i výsledný zvuk. Můžete přehrát pár akordů a poté snímač podle měrky posunout o desetinu mm výše čí níže a ihned vnímat rozdíl zvuku.

Každý kytarista má vlastní preference, proto je dobré, když si snímače umí optimálně nastavit svépomocí. Jejich nastavení může trvat delší dobu, ovšem není kam spěchat. Někdo má rád výraznější a agresivnější zvuk kobylkového snímače při ostrých rifech či sólové hře, lze ho tedy dát blíže ke strunám. Naopak krkový snímač může být od strun dále, umožní tím vhodný zvuk pro doprovodnou hru. Oblíbené nastavení je dobré si zapamatovat, aby se k němu dalo vždy vrátit.