Péče o kytaru #2: seřízení kytary

Nezbytná součást péče o kytaru je její pravidelný a kvalitní servis. Kytarový technik dokáže kytaru nastavit podle přesně zadaných požadavků. Servisní zásah může být banální záležitost, při které může dojít pouze k výměně strun, a nebo si lze nechat nástroj kompletně seřídit a zkontrolovat. Celkové seřízení zahrnuje celou řadu individuálních úkonů, díky kterým je pak kytara jako celek perfektně nastavená. V tomto díle si podrobně popíšeme ty nejdůležitější části seřizování.

Aby byl kytarista se svou kytarou plně spokojený, musí ji mít seřízenou na míru podle svých preferencí. Kytaru lze nastavit na různé hudební styly nebo ji lze seřídit podle schopností daného hráče. Nastavení se přizpůsobuje detailům jako je velikost ruky a délka prstů. Mnohdy je to skutečná alchymie, nebo téměř pečlivá chirurgická práce, protože při servisu jde o každý detail.

Kdy je seřízení vhodné

Doba, po kterou kytara vydrží seřízená, se různí podle několika specifik. Na změnu nastavení působí okolní vlivy jako sucho či vlhkost, časté cestování nástroje při koncertních štacích nebo způsob uskladnění kytary. I malá reakce dřeva na suché prostředí může ve výsledku negativně ovlivnit průhyb krku a následně dohmat strun nad hmatníkem. Při pozorování jakýchkoli změn je dobré kytarový servis navštívit a nechat vše zkontrolovat.

Vhodná doba k seřízení kytary je před nahráváním ve studiu nebo před koncerty. Zvukař ve studiu zaznamenává jemné detaily nahrávaných nástrojů a zcela jistě by bylo nepříjemné, kdyby se během hraní ukázalo, že kytara drnčí nebo nemá dobrý sustain. Ve studiu je důležité, aby kytarista věděl, že v danou chvíli má stoprocentně vyladěný a spolehlivý nástroj, na který dokáže zahrát bez problémů i nejtěžší party. Správně seřízená kytara má přesně nastavený dohmat, aby se mohla ruka pohodlně pohybovat po hmatníku. To je důležité pro přesnou a sebevědomou hru.

Kytaru je dobré si nechat seřídit při jejím nákupu. Pokud se jedná o novou kytaru, nastavení bývá bezproblémové. Kvalitní kytary jsou seřizované při výstupní kontrole v továrně. Ovšem cesta z továrny ke koncovému zákazníkovi je zdlouhavá a často z kontinentu na kontinent. Při takové cestě může lehce nastat výrazné střídání teplot či vlhkosti. Proto je dobré nechat při nákupu kytaru zkontrolovat technikem. Servis je doporučený i při koupi kytary z druhé ruky. Nikdy nevíme, jak se k nástroji choval jeho bývalý majitel.

Celkové seřízení je také vhodné při změně strun s odlišnou tloušťkou. Každá sada strun má své specifické pnutí. Naladěné struny působí na krk kytary tlak několika desítek kilogramů a pokud se tento tah změní, je nutné kytaru opět seřídit.

V neposlední řadě je dobré dávat kytaru na seřízení pravidelně po určité době, obvykle po několika měsících od posledního servisního zásahů. Předejde se tím výskytu výraznějších závad. V ideálním případě se na kytaře pouze vymění struny a vše ostatní bude v pořádku.

Výměna strun

Kompletní seřízení by vždy mělo začínat výměnou strun. Na starých strunách nelze přesně vyladit oktávy a vzhledem k jejich opotřebovanosti se na nich objevují defekty, které ve výsledku způsobují drnčení nebo nepřirozený zvuk. Se stárnutím strun se také výrazně zkracuje dozvuk tónů. Při hraní se vinutí strun zanáší mikroskopickými nečistotami z kůže, potem či prachem. Tím je ovlivněno kmitání strun a celkový zvuk.

Naopak nové struny kytaru obohatí nejen zvukově, na omak a vizuálně, ale i po technické stránce. Na nových strunách lze přesně vyladit oktávy, což zaručuje stabilitu ladění ve všech polohách na hmatníku.

Pozornost je třeba věnovat ale natažení strun s odlišnou tloušťkou, mohou ovlivnit prohnutí krku a je nutné jeho seřízení.

​​

Seřízení krku

Při seřízení kytary se vše odvíjí od stavu krku. Pokud je v dobrém stavu a nemá výraznější vadu, lze pak nástroj seřídit opravdu precizně. Pokud je na něm defekt v podobě nerovnosti, musí se seřízení dělat kompromisně tak, že se nastavení přizpůsobuje stavu krku a kytary.

Jako první část se na kytaře nastavuje právě krk. Toto nastavení má svá specifika. Krk by neměl být příliš prohnutý ani příliš rovný. Ideál je někde mezi tím. Existuje množství pouček, jak by měl být krk nastavený, ale také platí nevyhnutelné pravidlo, že ne každý krk má ideální geometrii. A aby toho nebylo málo, nastavení prohnutí krku se liší i podle rádia hmatníku.

Krk se seřizuje pomocí výztuhy. Ta je v dnešní době u kytar většinou dvoucestná, lze tedy krk povolovat či utahovat. Seřízení krku je citlivé a vyžaduje zkušenosti. Kytarový technik při detailním pohledu pozná v jakém stavu krk je a podle toho jej seřídí. Kvalitně zpracovaný krk umožňuje plnohodnotné využívání celého hmatníku bez drnčení a lze na něm vhodně nastavit dohmat.

Seřízení dohmatu strun nad hmatníkem

Tato část seřízení je z celého servisního úkonu nejvíce přizpůsobená požadavkům majitele. Neexistuje správná výška dohmatu. Ten si každý kytarista uzpůsobuje vlastnímu hraní, každému vyhovuje něco jiného. I zde ovšem platí určité zákonitosti.

Pokud je dohmat nastavený příliš nízko, struny se při kmitání dotýkají pražců a drnčí. Tím se i výrazně zkracuje dozvuk jednotlivých tónů, protože při brnkání struna narušuje narážením do pražců své přirozené kmitání. Na nízký dohmat se ovšem velmi pohodlně hraje. Je důležité najít kompromis, aby nebyl dohmat příliš nízký. Pravidelným hraním se prsty vytrénují na větší zátěž a lze pak pohodlně hrát na dohmat vyšší.

Při příliš vysokém dohmatu je velice obtížné mačkání akordů, zejména ve vyšších polohách. Komfort při hraní se vytrácí a s ním i dobrý pocit ze hry. Při agresivnějším brnkání sice struny nerezonují o pražce, tím ale výhoda příliš vysokého dohmatu končí.

Důležité je tedy zvolit kompromis. Při nepatrně vyšším dohmatu tóny zůstávají čisté i při agresivnějším stylu hraní.

Výška strun nad hmatníkem se nastavuje pomocí nultého pražce a výškou kobylky či sedlového pražce. Nultý pražec bývá mnohdy opomíjen, a může tak negativně ovlivnit samotné seřízení i ladění kytary. Aby bylo ladění na prvních pražcích přesné, je nutné, aby byly struny v nultém pražci ve správné výšce vůči prvnímu pražci. Pokud jsou struny výše, než by měly být, při mačkání strun v prvních polohách se musí vyvinout větší úsilí a hra není pohodlná. Naopak pokud jsou struny příliš nízko, rezonují o první pražec a dochází k rychlé ztrátě dozvuku tónu.

Drážky pro struny by měly být čisté a hladké, aby v nich mohly struny volně klouzat a nezadrhávaly se. To je důležité zejména pro stabilitu ladění. Pokud drážky pro struny nejsou udělány kvalitně, při použití tremolo páky nebo při bendingu neklouzají v drážkách plynule a dochází tak k jejich rozladění. Správná úprava nultého pražce je zásadní pro dobré fungování kytary a to zejména u kytar s tremolem.

Sedlový pražec u akustických kytar a kobylka u elektrických kytar se upravuje podle toho, zda je záměrem dohmat snížit nebo zvýšit. U elektrických kytar je nastavování snadnější a lze dohmat seřizovat podle libosti během malé chvíle. Výhodu mají kytary typu Les Paul, kde se výška kobylky seřizuje dvěma šrouby po jejích stranách.

U akustických kytar je úprava sedlového pražce náročnější a vyžaduje zkušenosti. Při snižování dohmatu se obvykle sedlový pražec z kobylky vyndá a zabrousí se jeho spodní hrana aby měl odpovídající výšku. Tuto úpravu je dobré dělat opatrně, aby snížení nebylo až příliš velké. Při zvyšování dohmatu je vhodné do kobylky instalovat vyšší pražec. Tento proces u akustických kytar vyžaduje úplné povolení strun a jejich následné naladění. Stává se, že se proces opakuje vícekrát, než se najde optimální výška pražce.

Dohmat se nastavuje jinak u akustických kytar a jinak u kytar elektrických

U akustických kytar se nastavuje vyšší dohmat, právě z toho důvodu, aby se při brnkání neozývalo nepříjemné drnčení. Při hraní bez aparátu se totiž kytara zvukově výrazně prosadí až díky dynamičtějšímu stylu hraní, při kterém je ale slyšet každý detail. Naopak u elektrických kytar se nastavuje dohmat nižší. Zvuk je přenášen přes snímače a přes aparát. Díky tomu se slabé drnčení ztratí a do aparátu nejde. Proto elektrické kytary při hraní na sucho bez aparátu často drnčí. Nejedná se ovšem o závadu, pokud se drnčení neozývá z aparátu.

Nastavení snímačů a kontrola elektroniky

U elektrických kytar výrazně ovlivňují zvuk snímače. Jejich nastavením lze docílit požadovaného zvuku. Součástí seřízení by měla být konzultace ohledně jejich nastavení. Pokud se při servisu mění prohnutí krku a dohmat, zákonitě se změní i vzdálenost snímačů od strun. Ta se pak může nastavit do předchozí vzdálenosti pokud toto nastavení kytaristovi vyhovovalo, nebo se vzdálenost snímače od strun může libovolně měnit.

Zjednodušeně platí, že čím blíže je snímač ke strunám, tím hlasitější je zvuk kytary. Ovšem také se ztrácí konkrétní detaily, které splývají do hutného zvuku. Čím blíže je snímač strunám, tím více jsou struny přitahovány jeho magnety. To ovlivňuje přirozené kmitání strun a zkracuje se tím sustain. Pokud je naopak snímač od strun ve větší vzdálenosti, zvuk slábne a není tak výrazný, ale jsou slyšet drobné zvukové detaily.

Opět je dobré při nastavení hledat určitý kompromis. Změna výšky snímače o pouhý milimetr výrazně ovlivní výsledný zvuk kytary. Obvykle si snímače muzikanti nastavují sami podle vlastních preferencí. Nastavení je snadné, stačí pootočit šroubky u kratší strany snímače a sledovat o kolik se snímač sníží nebo zvýší.

Součást seřízení je i kontrola potenciometrů, přepínačů a vstupních jacků. Při jakémkoli problému je vhodné součástku vyměnit. Čištění potenciometrů a přepínačů má obvykle jen dočasný efekt. Dráhy potenciometrů se časem zanáší prachem a při otáčení chrastí. Čím méně kvalitní součástka, tím kratší a méně spolehlivá je její životnost.

Závěrem

Na závěr bych rád poznamenal již řečené: Pro kvalitní výsledek – i spokojenost – by seřízení kytary mělo být spojeno s výměnou strun a zároveň provedeno co nejvíce na míru danému muzikantovi.