Péče o kytaru #26: v čem se liší levné kytary od těch drahých

Trh s hudebními nástroji je plný kytar všech cenových kategorií. Vybírat můžete opravdu z široké nabídky co se týče typů, tvarů, barev, elektroniky, snímačů, materiálů, kvality užitých komponentů a kvality zpracování nebo ceny. Vybrat tu správnou může být někdy výzva. Důležité je, abyste vybírali podle relevantních kritérií a ne jen podle vzhledu. V tomto článku vám přiblížím, v čem se konkrétně liší levné kytary od těch drahých a zda jsou dražší kytary vždy lepší než ty levnější.

Zaměřme se na rozdíly, které určují levné a drahé kytary. Těch totiž existuje mnoho a můžete je na první pohled poznat. Některé se dají identifikovat snadno, některé odhalí až zkušený technik. Z toho vyplývá, že při výběru kytary je dobré mít nápomocnou ruku, ideálně poprosit kytarového technika, jestli by vám kytaru neprohlédl. Je totiž rozdíl v tom, jak se vám na kytaru hraje nebo jak hraje samotná kytara, oproti kvalitě užitých materiálů, komponentů či kvalitě a úrovni zpracování.

Kvalita dřeva

Dřevo je hlavní materiál při výrobě kytar. To, jakou má kvalitu, rozhodující měrou určuje i výsledný zvuk a charakter nástroje. Hlavní negativní stránka sériové výroby je byznys. Výrobci se samozřejmě snaží při výrobě snížit náklady a čas a zvýšit kvantitu a rychlost. To se exemplárně stalo například u Fenderu ve chvíli, když ho Leo Fender prodal v polovině 60. let společnosti CBS. Během přechodné krátké doby se zcela změnil management společnosti a rozjela se ta opravdová sériová výroba, zaměřená na kvantitu. Dokud firmu vlastnil Leo Fender, velký důraz se kladl na inovaci, kvalitu a spokojenost muzikantů. Po převzetí Fenderu společností CBS se důraz překlopil na kvantitu a prioritou bylo vyrobit co nejvíce kusů za krátký čas. Tím logicky značně upadla kvalita nástrojů. Tehdy se zrodila masová výroba kytar jak jí známe dodnes. Pro úplnost jen doplním, že toto je důvod, proč jsou pro sběratele vintage kytar tolik cenné kousky z éry Leo Fendera. Tito sběratelé neberou vůbec v potaz kytary vyrobené v éře CBS.

Vzhledem k tomu, že výrobci nemají čas nechat zrát dřevo několik let, používají umělé simulování ročních období na urychlení zrání dřev. U těch nejlevnějších kytar, které jsou překližkové, se stáří a kvalita dřeva příliš neřeší.

U levných kytar, řekněme do 5 až 10 tisíc najdeme ty nejzákladnější materiály. U akustických nástrojů nad 5 tisíc se obvykle dává masivní přední deska, což už znamená určité kvalitativní zlepšení. U elektrických kytar v této cenové kategorii se mnohdy setkávám s tím, že je pod lakem tělo z mnoha kusů, klidně i z 6 kusů. Pod lakem to není běžně vidět. U neprůhledných laků navíc nejde poznat kvalita dřeva. Tyto nástroje jsou základní, tedy nelze od nich očekávat zázraky, ale i tak mohou leckteré velice mile překvapit.

Jako příklad se dají použít elektrické kytary Fender Squier, které jsou dlouholetými držáky. Tyto kytary, které mají několik sérií a modelů převážně v ceně do 10 tisíc, jsou oblíbené a drží si svůj standard. Zvukově neurazí a mnohdy, jak jsem již psal, mile překvapí. Na takové to domácí brnkání ideální.

U akustických kytar se levné dřevo projeví především zvukově. Když si zahrajete na kytaru do 5 tisíc, není nijak výrazná, dřevo příliš nerezonuje a zvuk není bohatý na detaily. Upozorňuji, že tyto kytary jsou především pro začátečníky, u kterých je především důležité se s kytarou vůbec sžít a naučit se co a jak. Zvuk je v tomto případě až druhořadý. Až teprve získanými zkušenostmi si kytarista tvoří zvukové preference a většinou druhý nástroj již vybírá spíše podle kvality než podle ceny. Takže levné kytary nezatracuji, jen popisuji, proč tu s námi jsou.

U drahých kytar je kvalita dřeva někde úplně jinde. Na nástroji za 50 nebo 100 tisíc je obvykle dřevo, které má krásnou kresbu a má požadované vlastnosti, které jsou třeba pro dobrý zvuk. Ovšem i zde jsou případy, kdy se pod černým neprůhledným lakem najdou skutečné dřevěné skvosty, u kterých si říkáte, co to na té kytaře dělá?!

Zvukově jsou dražší kytary více bohaté, plné detailů, dřevo krásně rezonuje a je radost na ně hrát. Tyto nástroje jsou určené především pro zkušenější hráče, kteří již vědí co chtějí a umí kvalitu plně využít.

Kvalita dřeva tedy významně určuje jak cenu kytary, tak i její zvuk. Většinou je zde přímá úměra, že se stoupající cenou očekáváme kvalitnější materiály. Většinou to tak skutečně je. Jsou i případy, kdy samotná značka kytary určitou částí určuje i její cenu, ale na druhou stranu je právě značka zárukou kvality (nebo by aspoň měla být).

Kvalita a stav krku

Krk a hmatník jsou významné součásti kytary, které když fungují tak jak mají, dokážete z kytary i ze sebe dostat maximum. Proto je stav krku první věc, která by vás měla při koupi kytary zajímat. Když vezmu jakoukoli kytaru do ruky, první co udělám, je, že zkontroluji stav krku, protože podle toho se vše odvíjí. Když je krk deformovaný nebo křivý, je to známka problému. U těch nejlevnějších kytar je toto měřítko také důležité, ale zároveň je logické, že u těchto nástrojů z ekonomických hledisek nelze při výrobě použít lepších materiálů, proto se krky snáz kroutí. U levných kytar je tedy nutné přistoupit ke kompromisu. Tedy, pokud je krk křivější, tak zda to znamená pro začátečníka problém nebo nikoli. Přeci jen, pokud je krk křivý ve vyšších polohách, například za oktávou, začátečníkovi nemusí tolik vadit, protože většinu času věnuje hraní na prvních pražcích a poté se postupně posouvá hmatníkem do vyšších poloh.

U drahých modelů je stav krku důležitý. Očekává se, že na tyto kytary již hraje někdo, kdo umí využít celý hmatník a tedy očekává, že bude plně hratelný po celé jeho délce. Pokud se na hmatníku vyskytne i malá nerovnost, zkušený hráč to pozná. Jsou poté dvě varianty – vybrat jiný nástroj a nebo se poradit s technikem, zda je vada veliká a nebo zda je to jen drobný detail, který jde snadno odstranit.

Obvykle skutečně platí, že u sériových kytar se kvalita krku zvyšuje společně s cenou. Vždy ale závisí na konkrétní kytaře, na podmínkách skladování materiálů a pak i samotné kytary a také jak se o ní následně kytarista stará. Při špatné péči o kytaru se vám může zkroutit krk i u kytary s cenovkou přesahují 100 tisíc. Tedy, pokud chcete mít záruku precizně udělaného krku a hmatníku, obvykle musíte sáhnout po dražším nástroji. Ovšem, jak jsem se již zmínil výše, i zde platí, že můžete běžně narazit na kytaru levnou, která má perfektní krk. Pravidlem to u levných kytar ale není. Očekávat od dražší kytary rovný krk ale pravidlo je.

Kvalita hardwaru

U kytar je kvalita hardwaru a drobných komponentů důležitá. Na levných kytarách obvykle naleznete plastový nultý pražec, který je nutné za nějaký čas vyměnit. To je z důvodu jeho měkkosti a také proto, že nevede kvalitně struny ani zvuk. Proto jsou u dražších nástrojů kostěné nulté pražce, které zaručují stabilitu ladění, dlouhou životnost a perfektní zvukové vlastnosti. Existují i další materiály, které se blíží ideálu. Proto na lepších kytarách nikdy nenajdete nekvalitní plastové nulťáky či sedla.

U elektrických kytar se také jedná zejména o kobylky, struníky a tremola. Jejich materiály do značné míry určují jak hratelnost a životnost. U kobylek a struníků nevalné kvality se v servisu setkávám s tím, že po krátkém čase neplní řádně svou funkci. Kameny se rychle od strun prořežou a struny tedy nekopírují radius hmatníku, protože je každá struna prořezaná v jiné hloubce. Také zvukové vlastnosti těchto materiálů nejsou valné. Kameny u tune-o-matic kobylek obvykle drnčí a kývají se. Levné tremolo obvykle seřizuji hodně dlouho, aby fungovalo jak má.

Proto je důležité u elektrických kytar dbát na kvalitu hardwaru. Pokud například kvalitní tremolo Floyd Rose nebo Bigsby stojí kolem 10 tisíc, jakou má asi kvalitu jejich kopie u kytary, která celkem stojí 10 tisíc.

Důležitá je ladící mechanika. U levných kytar je vyrobená tak, aby plnila svou funkci, ale ne moc dlouho. Obvykle dochází k rychlému opotřebení nebo k poničení ozubeného kolečka, které mechanikou otáčí. Opět ale platí, že každá značka používá jiný typ mechanik od různých výrobců. Můžete tedy narazit na levné kytary, u kterých mechaniky nikdy nebude třeba měnit. Lepší kytary mají již z výroby kvalitní mechaniky, protože stabilita a přesnost ladění je pro každého kytaristu důležitá. Ty nejlepší mechaniky stojí několik tisíc, což mnohdy představuje cenu levnější kytary.

Elektronika

Kvalita elektroniky je zásadní a na první poslech slyšitelná. Levnější kytary používají běžně dostupné součásti, které mohou, ale také nemusí dlouho vydržet. U elektrických kytar je vždy dobré nechat si zkontrolovat stav elektroniky a hlavně pájených spojů. Tedy zejména kvalita zpracování hraje důležitou roli. Pokud se podíváte do útrob drahých kytar, elektronika bývá precizněji a přehledně pájená. Což vždy znamená jistotu. U levných, zejména čínských kytar, je pájení elektroniky děláno tak rychle, že se sem tam stane, že některé drátky připájené nejsou a nebo odpadly od kontaktu během krátké doby.

Kvalita potenciometrů určuje plynulost, lehkost a přesnost při jejich otáčení a také jejich životnost. Při koupi levné kytary doporučuji zvážit výměnu lepších potenciometrů, aby byla zaručena spolehlivost zejména při koncertech a nahrávání. O kvalitě snímačů se asi ani zmiňovat nemusím.

Lak

Lakování kytar je alchymie. Levné kytary bývají pokryty většinou silnou vrstvou laku, která může být na oko hezká, ale většinou svojí silnou vrstvou tlumí zvuk nástroje. Což je například u klasických levných kytar dost znatelné, když se k tomu přidá ještě základní kvalita dřeva.

Drahé kytary obvykle mají kvalitnější lak, který bývá tenčí a tedy umožňuje vyniknout dřevu a zvuk nástroje je mnohem kvalitnější. U těch nejlepších nástrojů, pokud je někde rýpnete o hranu stolu, je vidět, jak tenký lak je.

Závěrem

Rozdíly mezi levnými a drahými kytarami jsou markantní – a to v procesu celé výroby. Ovšem i tak je běžné, že najdete skvělé nástroje i mezi těmi levnějšími. Mnoho kytaristů na ty levné nedá dopustit. Udělejte si ideálně názor sami, vyberte co vám vyhovuje a na to hrajte.