Péče o kytaru #35: rozepínání humbuckeru a možnosti zapojení

U elektrických kytar patří mezi oblíbené vychytávky výměna snímačů. Humbuckery můžete většinou zapojit tak, aby se daly snadno rozepnout a hrály jako single coil snímače. Rozepínání je možné více způsoby, nejběžnější je pomocí push/pull potenciometrů. Důležité je dbát na správné zapojení, protože pokud se snímače zapojí špatně nebo jinak, než je zamýšleno, zvuk nebude dobrý, v horším případě nebude snímač hrát vůbec.

Hlavní rozdíl mezi single coilem a humbuckerem je jejich konstrukce a zvuk. Humbucker je v podstatě složen ze dvou cívek, single coil z jedné. Zvukově se to zjednodušeně projeví tak, že single coil je jemnější, nemá tak silný výstup, používá se převážně na jemnější hudební styly, má čistější zvuk. Naopak humbucker má silný výstup, je hutnější, vhodný pro tvrdší hudební styly, vhodný pro zkreslený zvuk.

U většiny humbuckerů ale můžete zapojení upravit, abyste je v případě potřeby mohli rozepnout a používat je jako single coil. V podstatě se stane, že jednu cívku vyřadíte a bude hrát jen jedna. Tím pro svojí kytaru získáte nový zvukový rozměr.

V praxi můžete rozepínání používat například tak, že při doprovodné hře zvuk zjemníte rozepnutím humbuckeru na single a následně při sólové hře přepnete zpět na humbucker, aby byl zvuk hutnější apod. Možností využití je mnoho.

Výhoda elektroniky v elektrických kytarách je především v tom, že jí můžete libovolně upravovat, měnit zapojení podle libosti a sledovat změny ve zvuku a vybírat ty nejvhodnější kombinace. Rozepínání snímačů patří k těm oblíbeným a jednoduchým zvukovým změnám.

Způsoby rozepínání humbuckerů

Rozepínání humbuckeru se většinou dělá dvěma způsoby, a to potenciometrem nebo pomocí přepínače. Nelze říct, která možnost je lepší, jde především o to, co vyhovuje vám. Někomu může přijít praktičtější rozepínání pomocí přepínače, někomu pomocí potenciometru, volba je vždy na vás.

Pokud jste v situaci, že byste rádi rozepínání humbuckeru zkusili pomocí potenciometru, bude třeba dát do kytary místo jednoho ze stávajících potenciometrů potencimetr typu push/pull nebo push/push.

Push/pull potenciometr se chová stejně jako ostatní potenciometry, tedy lze s ním otáčet kolem osy. Má ovšem přidanou funkci rozepínání, tedy můžete ho povytáhnout do jedné polohy směrem nahoru a vrátit ho zpět do druhé polohy dolů. Tuto variantu potenciometru doporučuji především pro kytary typu Les Paul. Na těchto kytarách se používají knoby potenciometrů, které jsou pro vytahování vhodnější a pohodlnější. Knoby potenciometrů na kytarách typu Stratocaster jsou tvarově jiné a jejich vytahávání do polohy směrem nahoru jde velmi obtížně. Proto na kytary typu Stratocaster doporučuji používat potenciometry push/push. Principiálně fungují stejně jako push/pull jen s tím rozdílem, že tyto potenciometry rozepínáte stlačením. Pokud knob zmáčknete, přepne se do jedné polohy, po druhém zatlačení se vrátí zpět do výchozí polohy. Je tedy vhodnější pro Stratocastery.

Rozepínání snímače funguje tak, že při přepnutí push/pull nbo push/push potenciometrem bude aktivovaná pouze jedna cívka. Při opětovném přepnutí potenciometrem se zpět aktivují obě cívky. Ovládání je velmi jednoduché, musíte si pouze zapamatovat v jaké poloze potenciometru je snímač rozepnutý a ve které poloze hraje celý.

Rozepínací potenciometr můžete použít místo kteréhokoli potenciometru, tedy buďto místo volume nebo tonové clony. Rozepínací potenciometr funguje úplně stejně jako běžný potenciometr, jen má navíc funkci rozepínání. Pokud ho použijete místo volume nebo tone, ničemu to nevadí, funkce starého potenciometru budou zachovány. Opět jde tedy pouze o to, která možnost vám nejvíce vyhovuje.

Přepínání humbuckeru můžete zapojit i pomocí přepínače. Ten se ale musí ve většině případů do kytary nainstalovat nově, tedy musí se pro něj vyvrtat menší díra do dřeva kytary. Rozepínání snímače se pak děje pomocí přepínače, který je dobré použít dvoupolohový. V jedné poloze bude snímač hrát celý, v druhé poloze bude aktivovaná jen jedna jeho cívka.

Důležité je správné zapojení

Pokud máte vybranou variantu rozepínání snímače, přikročme k samotnému zapojení. To je nejdůležitější část instalace. Variant zapojení snímačů je mnoho, je tedy důležité vše zapojit přesně tak jak potřebujete.

Výrobců snímačů existuje obrovské množství. To je sice na jedné straně výhoda, protože máte na výběr z mnoha zvuků. Každá značka a každý typ snímače má jiné zvukové vlastnosti. Na druhou stranu je to ovšem i malá nevýhoda. Ta tkví v tom, že každá značka snímačů používá jinak barevné drátky, kterými se snímač do elektroniky zapojuje.

Humbuckery, které jdou rozepnout, mají již z výroby několik vývodů, zpravidla čtyři nebo pět. Každý z nich má jinou barvu, aby se v zapojení dalo dobře orientovat. Ovšem kvůli tomu, že má každá značka snímačů odlišné barvy vývodů, musíte si dát při zapojování pozor. Například červený drát může u jednoho snímače znamenat začátek vinutí, ale u snímače jiné značky může červený drát znamenat naopak konec vinutí.

Pokud byste měli v kytaře například snímač Seymour Duncan a chtěli byste ho vyměnit za Di Marzio, musíte si vyhledat tzv. color code, tedy barevnou kombinaci, která vám napoví, co který drátek znamená. Určitě zde neplatí to, že si před výměnou snímače vyfotíte, kam je který drátek připájen, protože u nového snímače bude barevná kombinace odlišná. Před každou výměnou nebo úpravou zapojení snímače je důležité si zjistit, co který drátek znamená a podle toho snímač zapojit.

Můžete si zvolit, která ze dvou cívek bude při rozepnutí aktivovaná, můžete zvolit sériové nebo paralelní zapojení i to, které snímače spolu budou v určité poloze společně hrát a které se naopak deaktivují. Pro širší škálu zapojení se používá tzv. super switch, což je přepínač snímačů, který poskytuje mnohonásobně více možností, jak snímače mezi sebou kombinovat. Mnoho kytaristů proto se zapojením experimentuje a hledá různé vhodné alternativy. Doporučuji se inspirovat profesionálními muzikanty, například Jimmy Page z Led Zeppelin používá na Les Paulech velice zajímavá zapojení humbuckerů.

Jakmile je v zapojení elektroniky chyba, obvykle to jednoduše během zkoušení kytary poznáte. Při záměně drátků od snímače bude zapojení jiné, může se aktivovat jiná cívka nebo například paralelní zapojení místo sériového. Čím více vývodů snímač má, tím více kombinací zapojení (i chyb) lze udělat.

U nově instalovaného snímače je důležité, aby byl ve fázi s ostatními snímači, které již na kytaře jsou. Může se například stát, že snímač zapojíte správně, ale i přesto to bude špatně. Snímač bude sám hrát tak jak má, ale při přepnutí přepínače snímačů do polohy, ve které hraje více snímačů najednou, bude zvuk tenký, slabý, bez výkonu a bez basů. To znamená, že jsou snímače špatně sfázované. V tom případě je nutné zapojení upravit. U jednoho ze snímačů se musí přehodit začátek nebo konec vinutí, to vždy ovšem záleží na konkrétním typu snímače.

Výměnu snímače a úpravu zapojení je lepší přenechat kytarovému technikovi

Pokud chcete na kytaře měnit snímač a upravit zapojení včetně rozepínání snímačů, doporučuji přenechat opravu na kytarovém servisu. U tohoto procesu je skryto mnoho záludností, se kterými může mít člověk, který nikdy předtím podobnou opravu nedělal, velké starosti. U výměn snímačů a úprav zapojení je důležité, aby byly pájené spoje kvalitní, a tudíž spolehlivé a aby bylo zapojení přesně takové, jaké má být. Kytarovému technikovi naopak stačí vědět jaký snímač chcete vyměnit za jaký nebo jak chcete zapojení elektroniky upravit a může se pustit do práce.

Závěrem

Úprava zapojení elektroniky je složitý proces, ovšem máte i díky tomu možnost nechat si udělat zapojení přesně na míru vašim zvukovým a hráčským požadavkům. Oblíbenou úpravou je rozepínání humbuckerů na single coil, což se děje pomocí speciálních potenciometrů nebo přepínačů. Zvukově tím můžete kytaru značně obohatit. Opravu doporučuji přenechat odborníkovi, který vše zapojí přesně podle zadání. Vy si pak můžete užívat hraní a nových zvukových možností.