Péče o kytaru #5: zvlhčování kytary

Součástí péče o kytaru je pravidelný servis, výměna strun, používání kytarové kosmetiky a zejména udržování kytary ve vhodném prostředí. Kytara je vyrobená ze dřeva, které reaguje na vlivy okolního prostředí, kterými jsou vzdušná vlhkost a sucho. Pro kytaru je zásadní, aby byla uskladněná ve vhodné vlhkosti, což pro ni následně znamená minimální náchylnost ke změnám v nastavení či k deformacím dřeva. Tento mnohdy podceňovaný aspekt péče o kytaru má při zanedbání negativní dopady na její stav. Je důležité vědět jak vlhkost a sucho na kytaru působí a také znát samotný proces zvlhčování a vysoušení.

Vliv okolního prostředí na kytaru je nepřetržitý. Ať je nástroj na jakémkoli místě, působí na něj vzdušná vlhkost. Ta se může značně lišit v konkrétním ročním období. U každé kytary hraje svou roli také náchylnost jejího dřeva na vliv vlhkosti. Rozdíl tvoří to, kde na planetě a v jakém pásmu strom roste nebo jak dlouho je dřevo vysoušeno v době mezi kácením stromu a stavbou nástroje. Na změnu vlhkosti nejvíce reagují celomasivní kytary. Polomasivní o něco méně. Nejvíce odolné jsou kytary z překližky. Obecně tedy lze říci, že čím dražší a kvalitnější kytara, tím je péče o ní důležitější a nutnější.

Ideální vzdušná vlhkost pro kytaru i pro člověka je v rozmezí 45 až 55 %. Tedy, co prospívá nám, prospívá i kytaře. Udržet stálé prostředí je ale často nemožné. Podmínky mění vlivy, kterým se můžeme pouze přizpůsobovat. V letních obdobích jsou častou příčinou výkyvů vlhkosti teplota vzduchu, bouřky a déšť. V zimních měsících je to intenzivní topení doma a s tím spojené větrání, při kterém se prudce mění teplota i vlhkost.

Změny vlhkosti na dřevo působí tak, že do sebe vodu buď absorbuje a nebo se z něj při suchu naopak vytrácí. A tím se dostáváme k tomu, proč je tento jev pro kytaru tak důležitý. Pro pochopení celého procesu vlivu vlhkosti je ale ještě důležité znát následující základní zákonitosti konstrukce kytary.

Při výrobě kytary je dřevo napasováno s naprostou přesností, aby byla kytara dobře hratelná a kvalitně rezonovala. Pro správnou funkčnost nástroje je důležitý vhodný úhel krku vůči tělu a kobylce a stav prohnutí přední desky. Pokud se na akustické kytaře přiloží pravítko přes vrcholky pražců po celé délce hmatníku, konec pravítka směřuje přímo na kobylku a v ideálním případě se o ní jeho spodní hrana opře. To, v jaké výšce je samotná kobylka, je závislé na stavu přední desky. U většiny dnes vyráběných akustických kytar je přední deska mírně klenutá (vyboulená).

Aby se dala kytara vhodně nastavit, je důležité aby byla přední deska v optimálním stavu. Pokud se prohnutí přední desky změní, je kobylka následně oproti krku výše či níže (tento stav se dá opět zjistit přiložením pravítka). Tím je zásadně ovlivněna výška strun nad hmatníkem a celé nastavení kytary.

Zvlhčování kytary

Pokud je kytara v suchém prostředí, což je v našich podmínkách běžnější, důsledky se projevují zejména u dvou částí nástroje, u přední desky a na hmatníku. Působením sucha dochází k úbytku vody ze dřeva a tím i ke zmenšení jeho objemu. Na akustické kytaře se kvůli tomuto jevu začne propadat přední deska. Následně se zákonitě propadá i kobylka a tím se snižuje výška strun nad hmatníkem. Část hmatníku přilepená na přední desku se propadá též a v místě napojení krku k tělu se na hmatníku tvoří nerovnosti. Struny při brnkání vlivem nízkého dohmatu při vibrování nepříjemně drnčí o pražce, což negativně ovlivňuje zvuk kytary a dozvuk samotných tónů. Čím větší míra seschnutí, tím více se přední deska propadá. Může se stát, že pak struny téměř leží na pražcích.

Druhým příznakem sesychající kytary jsou vystouplé pražce po hranách hmatníku. Pražce na rozdíl od dřeva svojí velikost drží stále stejnou. Dřevo na hmatníku se ale smršťuje. Při hře pak ostré přečnívající konce pražců vadí a snadno se o ně muzikant pořeže. Na seschlém nelakovaném hmatníku se začínají objevovat hlubší prasklinky.

Řešení této situace tkví pouze ve zvlhčení kytary. Dřevo na kytaře je změnami vlhkosti neustále v pohybu a pokud dojde ke změně jeho objemu, je tu vždy možnost vše napravit. Jak postupovat při zvlhčování kytary?

Prvním krokem je uložení kytary do pevného kufru či kvalitního obalu, který lze zcela uzavřít. Takto uložená kytara je izolovaná od okolního prostředí a okamžitě si začíná vytvářet své vlastní mikroklima. Při zvlhčování je vhodné použít speciální zvlhčovače, kterých existuje více druhů, ale jsou založené na podobném principu. Zvlhčovač se napustí vodou a uloží se rezonančním otvorem do těla kytary. Pro potřebný účinek zvlhčovače je dobré do rezonančního otvoru umístit tlumítko používané k utlumení zvuku kytary. Tím vlhkost působí přímo v těle kytary. Do kufru ke kytaře lze umístit i vlhký hadřík nebo houbičku, ze které působí unikající vlhkost na zevnějšek kytary včetně krku. Po instalaci zvlhčovačů je dobré hned kytaru uzavřít do kufru či obalu, aby si mohla začít tvořit své mikroklima.

Celý proces lze opakovat každý den dokud se přední deska nevrátí do správného stavu. Ideální prohnutí desky lze kontrolovat přiložením pravítka přes celou její šířku, kdy je pod pravítkem znatelná propadlina, která se zvlhčováním začne postupně zmenšovat. Zda kytara potřebuje nadále zvlhčovat lze poznat podle toho, kolik vody ve zvlhčovači zůstává. Pokud je zvlhčovač suchý, znamená to, že kytara vodu absorbovala a potřebuje další. Pokud je zvlhčovač po vyndání z kytary hodně vlhký, kytara si vodu již nebere a celý proces je u konce.

Pro lepší účinek zvlhčování hmatníku je dobré ho impregnovat speciální kytarovou kosmetikou.

Vysoušení kytary

Větší vlhkost bývá při delších deštích nebo při bouřkách, které jsou provázeny velice vysokou vlhkostí vzduchu. Vlhkost může být ovšem běžně i v domácnosti nebo ve zkušebně. Při působení zvýšené vlhkosti dochází k tomu, že dřevo absorbováním vody zvětšuje svůj objem. Co se ale s kytarou děje, když dřevo nabývá na objemu? U akustických kytar je tento jev nejvíce patrný opět na přední desce. Ta se ještě více vyboulí a tím se oproti krku zvedne i kobylka a dohmat strun. Kytara se v tu chvíli kvůli vysokému dohmatu stává obtížně hratelnou. Tuto situaci ovšem nelze řešit úpravou dohmatu na sedlovém pražci. Ten lze broušením snížit jen do určité výšky. Jediným plnohodnotným řešením je kytaru odvlhčit.

V této situaci je dobré použít speciální vysoušeč, který do sebe ze dřeva kytary absorbuje přebytečnou vodu. Pro odvlhčování lze použít například i pytlíčky silica gel. U těch je ale dobré vědět, zda již nejsou plné vlhkosti. Aby správně fungovaly, je nutné, aby byly nové nebo vysušené. Vlhkost z nich lze odstranit odpařením například v troubě.

Opět je dobré stávající stav přední desky měřit pomocí pravítka. Celý proces je dobré každý den fotit, aby byl jasně patrný rozdíl.

Po uvedení kytary do správného stavu je nutné jí neustále kontrolovat. Pokud by byla opět vystavená negativním vlivům prostředí, celý proces by se mohl brzy opakovat.

Dostat kytaru zpět do ideálního stavu může trvat několik dnů až týdnů. Záleží na míře poškození a na kvalitě samotné kytary. Celomasivní kytary obvykle reagují poměrně rychle. Několikatýdenní zvlhčování ovšem není žádnou výjimkou.

Negativní důsledky dlouhodobého působení vlhka či sucha na kytaru

Pokud je kytara vystavena zvýšené vlhkosti nebo suchému prostředí dlouhodobě, důsledkem bohužel bývají její značné i nevratné deformace. Při delším suchu se od propadlé přední desky akustické kytary odlepují žebra či kobylka a také může dojít k prasknutí lepeného spoje, což mívá za následek zhroucení celé přední desky.

V opačném případě, při vlhku, může kytara nabobtnat natolik, že se přední deska deformuje v okolí špalíku, tedy ve spoji přední desky s lubem v místě úchytu na popruh. Přední deska je v těchto místech přilepená ke špalíku, ovšem větší část desky se může dále volně hroutit. Vznikají tím na přední desce výrazné nerovnosti.

Prevence

Jako prevenci negativním důsledkům působení vlhkosti či sucha je možné užít mnoho prostředků. Vhodné je kytaru po hraní ukládat do kvalitního obalu nebo kufru, kde má kytara stabilní mikroklima. Díky tomu se prodlouží i životnost strun, protože i na ně má vzdušná vlhkost značný vliv.

Uskladnění kytary je třeba brát v potaz vždy, byť je to v domácnosti či kdekoli jinde. Není dobré kytaru nechávat blízko okna, kde se často větrá a kde by na kytaru mohlo přímo svítit slunce. Nedoporučuje se nechávat kytaru v blízkosti topení. Jeho intenzivní působení může znamenat změnu stavu kytary i po několika hodinách. Obecně je dobré se vyvarovat uskladnění kytar ve vlhkých či příliš suchých místnostech.

Pro kontrolu vlhkosti v místě uložení kytary nebo přímo v kufru se používají vlhkoměry. Ty ukazují momentální vlhkost. Díky nim je jasně patrné jestli je kytara ve vhodném prostředí či nikoli.

Při převozu nástrojů není dobré je nechat uložené v autě. Při větším horku v autě rychle stoupá teplota a nejen že se může rapidně změnit stav kytary, ale také se může poškodit lepený spoj například na kobylce, na krku či u žebrování. V mrazu dochází k praskání dřeva a lepených spojů.

Závěrem

Za péči o kytaru a její uskladnění vždy odpovídá její majitel. Při jakékoli změně nastavení či stavu nástroje není třeba zoufat, v naprosté většině je řešení seřízení či zvlhčování. Neznamená to, že je kytara špatná, jen může být více citlivá na okolní vlivy. Péče o ní by měla být standardní znalostí každého kytaristy. Mít povědomí o problematice vlivu vlhkosti může znamenat výrazné prodloužení životnosti kytary. Při pozorování změny nastavení kytary je dobré se poradit s kytarovým technikem a stanovit vhodný další postup.