Péče o kytaru #9: jak nastavit dohmat

Základem péče o kytaru je pravidelný servis, který spočívá v detailním seřízení nástroje a v celkové kontrole. Seřízení kytary je dobré svěřit do rukou odborníka, ale nastavení určitých částí mohou kytaristé bez větších potíží zvládat i sami. Jedná se například o nastavení dohmatu, který  – po správném seřízení ostatních částí kytary – lze dále libovolně upravovat.

Význam správného nastavení si většinou kytarista uvědomí až při získání určitých zkušeností. Díky nim si každý vytváří svůj specifický styl a požadavky na nastavení nástroje. Dohmat, který je přesně na míru, umožňuje nejen precizní hru, ale také rychlejší dosahování vyšších úrovní samotného hraní. Významně také ovlivňuje pohodlnost, díky které nejsou tolik zatěžované šlachy v rukou.

Když se řekne dohmat, je tím myšlena výška strun nad hmatníkem. Při polemice o dohmatu je dobré nepřemýšlet nad pojmy vysoký či nízký, směrodatnější může být mnohdy spíše výraz vyhovuje a nevyhovuje. Kromě speciálních měrek dohmatu je důležité důvěřovat především svým pocitům ze hry.

Pojem vysoký nebo nízký dohmat může být totiž značně zavádějící. Každý kytarista má vlastní preference a specifický styl hry. Například nízký dohmat někomu vyhovuje a někomu ne. Vše má své opodstatnění. Při jemné hře ála B. B. King je nízký dohmat žádoucí, protože údery trsátkem jsou velice procítěné, struny nedrnčí a pohodlnost je vysoká. Ovšem při hraní stylu bluegrass je třeba mít nastavený naopak vyšší dohmat, aby struny při silných úderech nedrnčely. Nastavení tedy může být zcela odlišné, je nutné ho přizpůsobit svému hraní.

Na uvedeném příkladu je patrný onen význam správného nastavení dohmatu. Každý kytarista a každý hudební styl má své odlišné požadavky. Neexistuje univerzální dohmat. Všechny kytary se již při výrobě seřizují, aby se k zákazníkovi dostaly v příjemném hratelném stavu. Ovšem toto nastavení je jen doporučené a je žádoucí si následně nastavení přizpůsobit. Existuje ideální dohmat? Ano, ale každý si svůj ideál musí najít sám.

Při výběru nové kytary je dobré požádat o její seřízení dle vlastních požadavků. Jen tak je zaručena jistota, že padne volba na správnou kytaru. Kytary se liší množstvím detailů, kterými jsou profil krku, radius hmatníku, výška pražců či nastavení dohmatu. Teprve na dobře seřízeném nástroji lze poznat, zda nám kytara vyhovuje či ne.

Pohodlnost vs. funkčnost

Zásadní problém, který je třeba vzít při seřizování dohmatu v úvahu, je optimální vyvážení poměru mezi pohodlností hry a správným fungováním kytary. Platí jednoduché pravidlo: čím nižší dohmat, tím vyšší pohodlnost při hraní. Ovšem při výrazně nízkém dohmatu je sice pohodlnost maximální, struny jsou ale příliš blízko pražcům a při hře pak struny o pražce citelně drnčí. Proč je tomu tak? Při brnknutí se struna rozvibruje, a proto kolem sebe potřebuje určitý prostor, aby nebylo kmitání narušeno a struna mohla dlouze znít. Čím silnější brnknutí, tím větší rozkmit. Proto je při nastavení dohmatu nutné vzít v úvahu, jakým stylem je na kytaru hráno. Při jemné hře nedochází k velkému rozkmitu strun a lze dohmat nastavit níže. Při agresivní hře je tomu přesně naopak.

Rozkmit strun ovlivňuje jejich tloušťka. Měkké struny (devítky) při brnkání kmitají  více než silnější struny (například dvanáctky). Mnoho kytaristů namítá, že nechce hrát na silnější struny, protože z nich bolí ruce. Tento fakt lze snadno změnit seřízením dohmatu. Pokud jsou na kytaře třináctky struny, je dobré nastavit dohmat níž, aby se zvýšila pohodlnost hry a snížila se tak zátěž na šlachy v rukou. Tvrdé struny mohou být díky menšímu rozkmitu blíže k hmatníku. Pohodlnost hry lze nastavit u kterýchkoli strun (i u těch velmi tvrdých), je to pouze otázka seřízení na míru.

Pokud je požadavek na co nejnižší dohmat, což je u kytaristů běžné, je třeba pamatovat na tyto zákonitosti. Vhodné je přistoupit na kompromis mezi pohodlností a funkčností, nesnižovat dohmat do krajností a nebát se vyššího dohmatu. Ze začátku je vyšší dohmat pocitově náročnější, ale ruce si cvičením zvyknou a vše je ku prospěchu věci. V opačném případě není dobré mít dohmat příliš vysoko. Struny sice nedrnčí ani při výrazně agresivní hře, ale pohodlnost se značně snižuje, zvyšuje se riziko nepřesností a špatné intonace.

Jaký dohmat pro začátečníka

Začátečníkům lze doporučit konzultovat nastavení kytary a dohmatu v kytarovém servisu, kde dojde k seřízení na míru. Tím se podpoří pohodlnost hry a výdrž, než kytarista překoná první náročné začátky. S neseřízenou kytarou bývá spojena nechuť cvičit.

Nastavení dohmatu v praxi

Po pochopení teoretických zákonitostí lze přistoupit k samotnému nastavení dohmatu. Jak již bylo zmíněno, důležité jsou dvě věci: jaký dohmat zvolit a jak na to. Na každém typu kytary jsou odlišné typy kobylek a tím i způsob jejich nastavení. Uvedené příklady jsou za předpokladu, že je na kytaře již vše důležité nastaveno a nyní se hledá ideální dohmat.

Akustická kytara

Seřízení dohmatu na akustické kytaře je poměrně zdlouhavý proces. Za předpokladu, že je již vše ostatní nastaveno, je nutné snížit nebo zvýšit sedlový pražec. Po úplném povolení všech strun je nutné sedlový pražec vyjmout z kobylky a následně jej zbrousit na nižší výšku. Pokud je třeba dohmat zvýšit, je vhodné instalovat vyšší pražec. Podkládání pražce se nedoporučuje z prostého důvodu, protože podložka představuje vrstvu materiálu, který je mezi sedlovým pražcem a samotným dřevem kobylky navíc.

Po úpravě sedlového pražce se struny naladí a výsledný dohmat změří a porovná s předešlým. Pokud stále nevyhovuje, proces nastavení se opakuje. Vzhledem k náročnosti úkonu je dobré svěřit akustickou kytaru odborníkovi, aby nedošlo k poškození nástroje. Ovšem při určité míře zkušeností a šikovnosti by problém nastat neměl.

Les Paul

U kytar tohoto typu se dohmat nastavuje na kobylce tune-o-matic. Výška kobylky se mění pomocí dvou šroubů, na kterých je samotná kobylka ukotvená v těle kytary a jejich otáčením se posouvá směrem dolů nebo nahoru. Existují dva typy této kobylky, přičemž jeden lze snadno nastavit pomocí velkého plochého šroubováku a druhý pomocí speciálních kleští, se kterými se musí pracovat velice opatrně.

Nastavení je prakticky okamžité. Po pootočení šroubů na kobylce se pouze doladí struny a ihned lze dohmat zkontrolovat. Každá jeho změna zabere několik vteřin a ideálního nastavení se dosahuje snadno.

Výhodou je, že na kobylce jsou již jednotlivé kameny posazeny do stanoveného radiusu, který nelze měnit, takže kobylku lze nastavovat pouze pomocí krajních šroubů.

Kytary typu telecaster

U pevné kobylky na kytarách typu telecaster se dohmat nastavuje pomocí jednotlivých kamenů. I zde se na kytarách vyskytuje více typů kobylek. Pro tuto chvíli je zásadní rozdíl, zda má každá struna svůj vlastní nastavitelný kámen nebo zda je jeden kámen pro dvě struny naráz. Výška kamenů se nastavuje pomocí imbusového klíče, který má metrický nebo palcový rozměr (kytary vyrobené v USA mají většinou rozměr v palcích). Každou strunu lze tedy nastavit podle potřeby výše či níže, ovšem proces je nepatrně zdlouhavý, protože se struny nastavují postupně jedna po druhé.

Zcela zásadní při nastavování je výškou kamenů na kobylce kopírovat radius hmatníku, aby byly struny nad hmatníkem vždy rovnoměrně a ve stejné výšce. Nedodržení tohoto pravidla by mělo za následek značnou nepohodlnost při hraní, protože by každá jednotlivá struna byla nad hmatníkem jinak vysoko než struny ostatní.

Stratocaster a super strat s klasickým tremolem

Nastavení dohmatu na tremolo kobylce může být v určitých případech poměrně složité. Rozlišují se dva typy nastavení kobylky, a to jednozvrat a dvojzvrat.

Všechny struny mají svůj vlastní kámen, jehož výška se seřizuje pomocí metrického či palcového imbusového klíče. Při nastavení tremola na jednozvrat je kobylka opřená o tělo kytary a bez použití vibra páky se chová stejně jako kobylka pevná. Při snížení dohmatu zůstává kobylka v neměnném stavu. Při zvýšení dohmatu se může stát, že se tremolo kobylka nepatrně zvedne do dvojzvratu, je tedy nutné přitáhnout pružiny držící tremolo a vše nastavit zpět na jednozvrat.

Při nastavení výšky jednotlivých kamenů je zásadní kopírovat radius hmatníku. Po každém přenastavení výšky kamenů je nutné struny doladit, zkontrolovat dohmat, důkladně kytaru přehrát a popřípadě dohmat dále upravit.

Pokud je kobylka nastavená na dvojtvrat, každá změna výšky kamenů ovlivní náklon kobylky. Čím radikálnější je změna dohmatu, tím více se náklon kobylky změní. Při malé změně obvykle není třeba tremolo přenastavit. Ovšem pokud se dohmat mění výrazněji, je nutné tremolo a jeho náklon opět seřídit.

Kytary s kobylkou typu Floyd Rose

Floyd Rose systém se od ostatních kobylek liší tím, že jsou struny zamčené jak v kobylce tak i v nultém pražci a samotná kobylka je ukotvena pouze na dvou poivotech a takzvaně plave. Dohmat se na tomto systému nastavuje pomocí dvou imbusových šroubů na pivotech, které jsou po stranách kobylky. Jejich otáčením kobylka klesá nebo stoupá. Změnou výšky kobylky se změní i její náklon a je nutné celý systém pomocí pružin držících tremolo ze spodní části seřídit.

Seřízení Floyd Rose je náročná činnost vyžadující zkušenosti, je proto vhodné jí svěřit do rukou odborného servisu.

Závěrem

Dohmat se u každého typu kytary nastavuje odlišně a mnohdy jeho seřízení vyžaduje určitou míru zkušeností a trpělivosti. Hledání ideálního dohmatu je běh na dlouhou trať. Po každé, byť jen nepatrné změně v nastavení, je důležité kytaru důkladně přehrát a vnímat jemné rozdíly v pohodlnosti a hratelnosti celého hmatníku. Jen tak lze postupně dosáhnout skutečně vhodného nastavení a posunout tak hru na další úroveň.

Důležité je umět odhadnout, co si lze plnohodnotně nastavit po svém a co raději svěřit kytarovému servisu. Drobné úpravy dohmatu jsou právě tím úkonem, který si může doma vyzkoušet každý kytarista. Není čeho se bát. Pokud se seřízení nepovede, kytaru lze vždy dát do servisu, kde bude vše napraveno.